Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Federer: Rafa ze mě dělá lepšího hráče. Oslavím to jako rocková hvězda

Roger Federer s trofejí pro vítěze Australian Open | foto: AP

29 2017
Poblahopřál mu sprinter Usain Bolt. Jako by jamajského atleta donutilo nedělní finále snů na grandslamovém Australian Open uznat, že nejlepším sportovcem všech dob je Roger Federer. Švýcarský veterán přemohl španělského rivala Rafaela Nadala a získal osmnáctý grandslamový titul.

Když kráčel dojatý šampion útrobami Rod Laver Areny, znovu se dojetím rozplakal. Manželka Mirka svého muže pusinkovala, mačkala ho. Jedna z dcer si z táty utahovala, že by si do poháru mohl uvařit polévku, jak je pohár velký.

Pětatřicetiletý Federer se o výjimečné chvíle podělil s rodinou, byť ho zrovna oslavovaly miliony fanouškům z celého světa.

Švýcarský rekordman se těšil na dlouhou noc v Melbourne. O čem Federer mluvil na tiskové konferenci?

O mečbolu po jestřábím oku

Finále velikánů

Přečtěte si reportáž z utkání Roger Federer vs. Rafael Nadal.

„Myslím, že Rafa si challenge vzít musel. Samozřejmě je trochu hloupé vyhrát takhle, přesto se ze mě vylily všechny emoce. Byl jsem neuvěřitelně šťastný. Viděl jsem, jak Mirka a celý můj tým slaví. Uvědomil jsem si, že jsem opravdu vyhrál. Byly to skvělé pocity.“

O obratu v pátém setu

„Řekl jsem si, že budu hrát uvolněně. Trenéři mi radili, ať zůstanu klidný. Odvaha se vyplatila. Nechtěl jsem se jenom dívat, jak na mě prší Rafovy forhendy. I když jsem promarnil pár příležitostí k brejku, nebyl jsem zklamaný, prostě jsem to přijal jako fakt. Bojoval jsem dál, věřil jsem, že to bude dlouhý zápas. Díky tomu jsem hrál na konci tak dobře, i když mě to trochu překvapilo.“

O vztahu k australskému grandslamu

„Začínal jsem tady jako junior v roce 1998. Když jsem se pak v roce 2000 dostal do hlavní soutěže, nevynechal jsem jediný grandslam. Nad Michaelem Changem jsem tehdy poprvé zvítězil. Mám to tady rád. Když v Melbourne vyhrajete, tak cesta domů není problém. Po porážce je naopak brutální. Také proto jsem teď tak šťastný.“

O (ne)loučení s Melbourne

Fotogalerie

„Víte, v mém věku už si uvědomuju, že mi moc času nezbývá. Nikdy nevím, jaký grandslam bude ten příští a jestli nějaký vùbec bude. Jestli se ještě někdy dostanu takhle daleko. Kdybych se zranil, tak tu příští rok nebudu. Stát se mùže všechno. Měl jsem náročnou minulou sezonu, ty tři pětiseťáky mi taky moc nepomohly. Při děkovné řeči jsem to řekl tak, jak to cítím. Ale nic za tím nehledejte. Samozřejmě doufám, že se sem vrátím.“

O kritice Pata Cashe za úmyslnou pauzu na ošetření

„Noha mě bolí už od druhého kola. Teď se to zhoršovalo ve třetím setu. Kritika se mi zdá přehnaná, já jsem ten poslední, co si žádá medical time out.“

O rivalitě s Nadalem

„Rafa je určitě důležitou součástí mé kariéry. Dělá ze mě lepšího hráče. S jeho stylem se těžko vyrovnávám, bojovat s ním je vždycky velkou výzvou. Už před finále jsem říkal, že by vítězství nad Rafou bylo velmi sladké. Hodně dlouho jsem ho v grandslamovém finále neporazil (naposledy ve Wimbledonu 2007). Až teď se mi to znovu povedlo. A jsem rád, že jsme spolu byli součástí tak velkolepé akce.“

O Ivanu Ljubičičovi

„Bylo to jeho první grandslamové finále v roli hráče i v roli trenéra. Takže byl celý den nervózní a já ho uklidňoval. (Usmál se.) Podobně na tom byl i můj fyzioterapeut. Jenom Severin (kouč Lüthi) byl v pohodě. Pro nás všechny je to krásné. Myslím, že jsou taky šťastní, protože jsou víc než jen členové mého týmu. Oni jsou hlavně moji přátelé. Oslavíme to jako rockové hvězdy, to vám říkám.“







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze