"Víte, jsme strašně šťastní, že se to Zuzce povedlo. Její běh byl nádherný a ona byla úžasná, takže jsme hned objali a pobrečeli si. A otevřeli šampaňské," dodal Pavel Hejn, osmapadesátiletý seřizovač a opravář strojů z Liberce.
Takže se vám závod líbil?
No jéžiš! Říkali jsme si s mamkou, že by to měla být medaile, a přitom jsme doufali ve zlatou. Ale že Zuzka dá soupeřkám takový střapec, to jsme opravdu nepředpokládali. A navíc doběhla v novém českém rekordu, který je jako zvon! Myslel jsem, že to bude velký boj, ale ona si ze soupeřek udělala, s prominutím, trhací kalendář.
Byli jste s vaší chotí před závodem hodně nervózní?
Byli. Ne příliš, protože Zuzka je fakt dobrá,k ale znáte překážky, jak mohou být zrádné. Stačilo přece, aby někde škobrtla, a mohlo být po všem. Ale ona to zvládla! Prožívali jsme to oba a teď jsme oba šťastní.
Lišily se vaše pocity od těch před finálovým během na olympiádě v Londýně?
Určitě. Vzpomeňte jen, že předchozí mistrovství Evropy jí medailově nevyšlo, potom se trápila. Ale pomohl jí psycholog, takže když byla před Londýnem za námi v Osečné, viděli jsme, že je na tom zase dobře. Doufali jsme v medaili a bronz byl krásným překvapením, zatímco teď už jsme věděli, že by to medaile být měla. Jenom jsme nevěděli, jaká.
Takže jste úplně nevěřili, že roli favoritky naplní?
Jen potají jsme si s mamkou říkali, že by to mohlo být zlato. Když tady s námi byla naposledy, bylo vidět, v jaké je psychické pohodě, ale jistotu jsme mít nemohli, to je jasné.
Udělala dcera dobře, že na podzim změnila skupinu?
Jednoznačně! Vidíme to i na ní, je mnohem klidnější. Dokonce jsme si s mamkou říkali, že to měla udělat mnohem dřív. Mluvit jsme jí do toho ale nechtěli, taková rozhodnutí necháváme na ní. Jsme rádi, když přijede, ale je to její život a její atletika.
A když přijede, čím se ji snažíte potěšit?
Vždycky uvařím něco dobrého. Ona až úzkostlivě dbá na životosprávu, proto se jí předem zeptám, co by chtěla. Má ráda ryby, takže tady v Osečné zajdu koupit pstruhy a ty potom grilujeme.
Vaříte vy?
Ano, u nás vařím já. Moje paní vaří dobře, ale mě to strašně baví. Moje maminka totiž byla kuchařka, já od malička stál u plotny a leccos jsem odkoukal. Je libo gulášek, nebo moravské vrabce? Přijeďte do Osečné!
Co tedy nachystáte dceři, až za vámi zase přijede? Opět pstruhy?
To ne. Ona Zuzka někdy ráda zhřeší - má totiž ráda i bramborový salát, byť s jogurtem, bez majonézy. Takže mám jasno, k tomu bude velký kuřecí řízek.
Šampaňské jste už otevřeli, budete slavit dál?
Dneska už jen trochu, to hlavní přijde v pátek, až do Osečné dorazí ostatní chataři a začnou nás navštěvovat. Bude to velké - doufám, že nám nezboří chatu!
