Ve středu, při třetím horském dojezdu Vuelty, mohl prožít happyend. Šest kilometrů před cílem nastoupil a ujížděl skupině favoritů. Před Contadorem, Valverdem či Froomem, mezi divokými špalíry fanoušků. Vyjde to?
Ne, chybělo 1 300 metrů.
Dostihli jej a předstihli.
Stále je však Nizozemec celkově devátý, z tria lídrů stáje Belkin se stal jediným kapitánem.
Kdysi platil za velký talent světové cyklistiky. Šestý na Tour 2010, dvakrát šestý na Vueltě. Ale také padající muž, lámající si kosti na rukou či nohou (v roce 2011 dokonce na čtyřech místech!) a až příliš často vzdávající. Občas za podivných, nevysvětlených okolností.
Problémy se srdeční arytmií poprvé pocítil při závodě Brabantský šíp 2008. Vracely se zhruba jednou ročně, při velké fyzické zátěži. Týmu o nich neřekl, kvůli obavám, že tím sníží vlastní cenu. „Ale můj osobní lékař mě ujistil, že by nemělo jít o nic vážného.“
Jenže přišla horská časovka na Giru 2013. Zase to tu bylo. Buch, buch, buch, srdce zběsile bušilo. Zrychleně dýchal, bojoval s hyperventilací. Propadal panice a stavům úzkosti. „Myslím, že má kariéra skončila,“ oznámil tehdy přátelům. Z Gira odstoupil, cyklistice však stále nechtěl dát sbohem.
Pak se konečně odhodlal a promluvil se šéfy týmu. „Nestálé srdce není něčím, o čem snadno hovoříte a na co jste hrdí. A také jsem tomu všemu moc nerozuměl,“ přiznal.
Vedení týmu Belkin se ho po interním hlasování v poměru 4:3 rozhodlo přece jen poslat na loňskou Tour, coby pomocníka Bauke Mollemy. Ale zároveň musel šéfům slíbit, že podstoupí rozsáhlá vyšetření. Tři měsíce závodil s EKG monitory na těle. Trpěl fibrilací síní, světově nejčastější arytmií. „Lékaři zjistili, že problém nastává v uzlu, kde se napojuje tepna do srdce, a nabídli mi operaci. Slíbil jsem rodině: Když se potíže znovu objeví, půjdu na ni.“
Letos na jaře, při závodě Kolem Baskicka, se tak stalo. Tep měl vysoký, těžce dýchal. Svolil k operaci. „Před ní mi řekli: Je jen malá šance, že se něco nepovede. Potom byste potřeboval pacemaker. Ale o tom jsem nechtěl přemýšlet.“
Operace se zdařila. „Máte 95procentní šanci, že problémy se nevrátí,“ uslyšel radostnou zprávu. Týden poté už na kempu v Sieře Nevadě trénoval. Cítil se dobře. Jel Kolem Polska, skončil osmý - a začal věřit, že srdce zvládne Vueltu.
„Teď jen potřebuji pár měsíců, abych zase nabral sebevědomí,“ tvrdí.
Zároveň věří, že prolomil tabu. „Pár jezdců se mi pak přiznalo, že také trpí arytmií, ale báli se o ní veřejně hovořit. Jsem rád, že já jsem to dokázal.“
