Zdá se to jako malichernost, nicméně i tradice běžná v zámořském hokeji patřila do tažení české tenistky na Roland Garros.
„Ano, nevypadám asi úplně nejlíp, ale udělám cokoliv, co pomůže našemu šťastnému kouzlu,“ řekl kanadský kouč, který též vyhecoval Šafářovou, aby denně snídala nepříliš oblíbené ovesné vločky.
V sobotu sice levačka z Brna podlehla světové jedničce Sereně Williamsové, přesto v Paříži prožívá nejpovedenější týdny své kariéry. I ve finále udatně bojovala.
„Ve druhém setu a na začátku třetího pochopila, co je třeba proti Sereně dodržovat. Zbavila se strachu ze zklamání, který měla v hlavě na začátku,“ řekl Steckley.
Těžko si představit těžší soupeřku, že?
Samozřejmě, Serena je šampionka. Nastartovala skvěle, skončila skvěle. Proto vyhrála dvacet grandslamů. Lucy nastupovala proti takové spoustě zkušeností! Na kurtu se zprvu necítila pohodlně. Byla trochu ztracená ve vřavě bitvy. Ale jakmile se objevila šance ve druhém setu, chytila se jí a uklidnila se.
Co rozhodlo v závěru?
Ze všeho nejvíc zkušenost. Lucy prohrávala a pravděpodobně až moc přemýšlela. Bylo to pro ni všechno nové. Ale odvedla neuvěřitelnou práci. Jsme na ni pyšní. Ona je na sebe určitě taky hrdá. Je to skvělý úspěch.
NADŠENÍ. Lucie Šafářová a její kouč Rob Steckley si skvělou pařížskou jízdu užívají.
Jaké poznatky si odnesete z turnaje?
Vědomí, že jsme udělali další krok správným směrem. Naše tvrdá práce se vyplácí. Je to důkaz, že jsme na dobré cestě. Nechceme nic uspěchat. Bylo by pěkné získat pohár tady nebo na příštím turnaji. Ale tak neuvažujeme. Nenakládáme si na sebe tlak. Prostě si chceme užít tu jízdu. Nic nás nezastaví. Máme motivaci, abychom ještě přidali.
Co se dá od Lucie čekat po loňském semifinále Wimbledonu a finále v Paříži?
Nechceme nějak předbíhat. Jedeme dál. Jestliže v blízké budoucnosti uděláme další skvělý výsledek, je to pecka. Pokud ne, budeme makat, dokud se to nestane.
Nepodepsalo se v závěru na Lucii, že tu hrála 12. zápas ve 14 dnech?
Těžko říct. Ani jedna z hráček se dneska necítila stoprocentně. Vyhecovaly se, protože byly ve finále na centrkurtu. Ale je fér říct, že po dvou týdnech na turnaji má tenista malé bolístky, cítí únavu. Záleží na tom, jak poskládá všechno, co mu zbylo, aby podal nejlepší možný výkon. Lucy si vedla báječně.
Odmítla se jen tak vzdát, že?
V jednu chvíli to vypadalo na jasný výsledek. Jenže ona ještě mákla, našla cestičku, protáhla se do třetího setu. Myslím, že jí to do budoucna pomůže. Teď ví, že v sobě dokáže najít síly, i když toho má dost.
Uděláte si aspoň malou oslavu?
Teď si Lucy dá ledovou lázeň. Vím, že jí nenávidí, a vůbec se jí nedivím. Při večeři si asi připijeme. Jenže v neděli nás čeká další finále (s Mattekovou-Sandsovou proti Dellacquaové a Švedovové ve 12.00). Zkusíme Lucy dostat do co nejlepšího stavu. A můžeme to pořádně rozjet zítra.
Je zvláštní, že pro vás turnaj nekončí ani po finále dvouhry?
Je. Ale takový problém si nechám líbit.
Lucie bude po víkendu sedmá na žebříčku. Co to pro vás znamená?
Připadá mi to neskutečné. Stalo se to tak najednou. Zkoušeli jsme se dostat do desítky. Příbližili jsme se, ale zůstali za ní. A pak… Věřím, že Lucy je hráčka pro Top 5. S větší vyrovnaností a několika velkými výsledky na grandslamech by to šlo. Dokázala nám, že to v sobě má. Sedmička je neuvěřitelná, ale kdo ví, kde skončíme?
Připojila se ke kandidátkám účasti na Turnaji mistryň v Singapuru. Je to pro vás jeden z dalších cílů?
Vždycky jsme se tam chtěli dostat. Přiblížili jsme se k Masters. Můžeme o nich přemýšlet. Ale sezona je ještě dlouhá, takže nemá smysl se na ně upínat. Může se stát cokoliv. My se potřebujeme dál zlepšovat. Odpočineme si a pak se vrátíme do práce.
Lucii znáte léta. Ale je něco, čím vás v Paříži překvapila?
Tím, jak zvládala koncovky. Začalo to proti Šarapovové. Pak to zopakovala. A pak zase. To není lehké. V minulosti jí ty situace tolik nešly, což jí sráželo. Ale tady se dostala přes ten kopec, posunula své hranice.
