Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Giro ve vlastní posteli. Jak si Porte užívá komfort obytného automobilu

Richie Porte relaxuje ve svém mobilním příbytku. | foto: facebooková stránka cyklisty

21 2015
Kde spí jezdci na cyklistickém Giru? Téměř všichni v hotelu. A jeden na parkovišti. Ve voze, kterému můžeme říkat třeba Portemobil. Nebo Richiebus. Uvnitř bydlí Richie Porte. Může jít o „módu“, která změní cyklistiku. Předobraz věcí příštích.

Portův luxusní obytný automobil Fleetwood Excursion koupíte za 130 tisíc liber. S veškerým vybavením však údajně přišel na dvojnásobek, v přepočtu tedy na 9,8 milionu korun.

Uvnitř jsou obytná a jídelní část, kuchyňka, sprcha, toalety. Prostor je hydraulicky rozšiřitelný do stran. A postel obrovská.

Ten nápad se zrodil v hlavě Dava Brailsforda, manažera týmu Sky, který se opět jednou nechal inspirovat piloty formule 1. „Ti raději spí u okruhů ve svých mobilních vozech než po hotelech.“ Stejně putují v zimě od jedné štace Světového poháru ke druhé i lyžaři Lindsey Vonnová a Bode Miller.

Cyklisté naopak tráví na podniku Grand Tour takřka každý z 23 dnů v jiném hotelu, které jim navíc určují organizátoři.

Už na Tour 2012 proto vezla stáj Quick Step svým jezdcům vlastní matrace. „Maséři pak měli pakárnu, když je denně vláčeli do hotelů,“ vypráví František Raboň, který dres Quick Stepu oblékal. Mistr světa Tony Martin si přibaloval i vlastní antialergenní polštář. Lékaři týmu Sky pro změnu zakazovali svým cyklistům používat hotelové klimatizace, protože nevěřili, že jsou řádně vyčištěné. Radši jim tedy instalovali mobilní čističky vzduchu.

„Tým nám denně v hotelu mění jak matrace, tak povlečení,“ popisuje Leopold König¨na letošním Giru.

Módou posledních let jsou též týmoví kuchaři a jejich trucky, kde připravují pokrmy, které posléze cyklistům v restauracích servírují. „Když s tím začaly první týmy, ty ostatní se smály. Teď už kuchaře používají skoro všichni,“ říká Raboň. „I když na Giru zase tolik ne, v Itálii vaří hotelové kuchyně super.“

A co dál? Truck s pěti pokoji?

Obytné vozy pro jezdce mají být dalším krokem vpřed. Tým Sky pro ten jejich najal řidiče, který ho vždy doveze k týmovému hotelu. Většinou u něj i zaparkuje. Přesto s ním už Porte nocoval třeba i pod městskou zvonicí. „To je v pohodě,“ ujišťuje Australan. Na snídaně a večeře dochází do hotelu.

Celá tato akce, pionýrský počin v profipelotonu, je součástí projektu „marginal gains“ týmu Sky. Nebo-li: Získejme drobné výhody, kdekoliv to jen jde.

Fotogalerie

„Mrzí mě, že Porte spí v karavanu. Italské hotely jsou jedny z nejlepších,“ reaguje Mauro Vegni, ředitel Gira.

Brailsford však vysvětluje: „My chceme pro Richieho domácké prostředí. Naši experti tvrdí, že neustálé střídání hotelů po dobu tří týdnů je příliš stresující. Chceme mu tedy dopřát víc soukromí.“

Porte si nápad pochvaluje a obytný vůz označuje za svoji svatyni. „Nejdůležitější je tam moje skvělá, široká postel. V deset večer do ní zalezu a vážně dobře spím.“

Jistě, jsou zde i negativa: bezpečnostní rizika a případný hluk.

„V obytném autě není taková izolace jako za zdí hotelu,“ připomíná Jan Hruška, v minulém desetiletí aktér Gira, Tour a Vuelty. „Slyšíte, jak déšť bubnuje o střechu. Vnímáte, když od šesti ráno v sousedství pracují mechanici. Ovšem na druhou stranu má Porte své pohodlí. Když jsem měsíc v kuse musel každý den vybalovat a zase balit kufry, začal jsem je časem nenávidět. Na konci závodu jsem z nich vytahoval už jen kartáček a pyžamo.“

Jestliže se obytný vůz osvědčí, má v něm bydlet také Chris Froome při Tour. A co bude dál? Představa dvou stovek obytných monster, čekajících u cíle každé etapy, je pochopitelně z říše sci-fi.

„Domestici to zase odnesou,“ ví Raboň. König vykládá: „Sám jsem zvědavý, kam se to vše vyvine. Třeba potom tým koupí obrovský truck s pěti místnostmi pro pět jezdců.“

Alberto Contador, lídr Gira z týmu Tinkoff-Saxo, zatím spí v hotelu s parťákem Bassem. Podle jejich zaměstnavatele Olega Tiňkova je obytný vůz slepou uličkou: „Přinese víc starostí než pozitiv. Musíte ho čistit, udržovat a převážet. Je drahý a je jen pro jednoho. Dávám mu malou šanci na přežití.“

NA PARKOVIŠTI. Obytný prostor vozu, který stojí v základním vybavení 130 tisíc liber, lze hydraulicky rozšířit.

NA PARKOVIŠTI. Obytný prostor vozu, který stojí v základním vybavení 130 tisíc liber, lze hydraulicky rozšířit.

Totéž si myslí Davide Bramati, sportovní ředitel jindy tak novátorské stáje Etixx-Quick Step: „O jakém stresu Sky hovoří? Každodenní střídání hotelů od nepaměti patří k cyklistice.“

Giuseppe Martinelli, manažer Fabia Arua ve stáji Astana, nehledá problém ve financích. „Můžeme si takový vůz koupit. Ale chceme ho? Nejsem si jistý.“ Předpokládá, že i Vincenzo Nibali vyrazí v létě za obhajobou titulu na Tour z hotelů, ve kterých bude sdílet „dvoják“ s krajanem Vanottim.

„Je však pravda, že při Tour by takový motorový dům měl větší smysl. Hotely jsou ve Francii horší,“ připouští Martinelli.

Pamětník Hruška souhlasí: „Francouzi je tam moc neřeší. Navíc jsou vyhlášení svými řetězci nízkonákladových hotelů.“

Při španělské Vueltě bývají modernější a luxusnější, jenže občas i pořádně hlučné. Tak jako na startu ročníku 2012 v Galicii. „Pod okny se konaly demonstrace. Prý klekla nějaká banka,“ říkal Jan Bárta. „To my jsme tehdy měli v noci pod okny pořádně hlasitý festival,“ přidal Zdeněk Štybar.

Vezu si clonu, aby byla tma

Hotely na Tour, Giru a Vueltě si týmy neplatí, ale zároveň ani nevybírají. Direktivně jim je přidělují organizátoři. Tak je tomu už od „pravěku“ Tour.

Tehdy, na počátku 20. století, se mnohdy jednalo o nevábné hromadné noclehárny, neboť Henri Desgrange, absolutistický vládce závodu, vyhlašoval: „Tour by měla být tou největší morální křížovou cestou.“ V solidnějších hotelech by se jezdci podle něj stali příliš změkčilými.

Amatérům, startujícím na Tour na vlastní náklady, nehradil ani ty noclehárny. Vydělávali si tedy na ně, jak se dalo. Jules Deloffre po každé etapě předváděl na náměstí akrobatické triky a do čepice vybíral na nocleh. Přesto do roku 1928 sedmkrát Tour dokončil.

Postupně si cyklisté uvědomili, že kvalitní spánek hraje nejvýznamnější roli při jejich regeneraci. Mladému Eddymu Merckxovi zakázal v 60. letech jeho mentor Adorni vysedávat po večerech v hotelové lobby a klábosit s kumpány: „Musíš být v klidu a víc spát.“ Jan Janssen, šampion Tour 1968, si dokonce na závody vozil vlastní clony či rolety, aby měl záruku, že na hotelových pokojích dosáhne absolutního zatemnění a klidného spánku.

V jednotlivých dnech podniků Grand Tour dochází také dnes k diametrálním rozdílům v kvalitě ubytování, které pro týmy organizátoři vyberou – byť ti tvrdí, že usilují o spravedlivou rotaci lepších a horších hotelů mezi stájemi. „Je to hodně o kontaktech sportovních ředitelů a majitelů týmů,“ domnívá se Raboň. „Nechci naznačovat, že by docházelo k úplatkům. Ten zákulisní systém lobbingu však funguje.“

O volném dni Tour 2011 v Provence obdivovali reportéři prostředí, kde odpočíval tým Saxo Bank, tehdy v čele s Albertem Contadorem. Z romantického hotelu na barokním zámku, někdejší rezidenci markýze de Rochegude, hleděli do idylického parku nebo na nádvoří se sochami a fontánou. „Úžasné místo na relax, že?“ říkal šéf týmu Bjarne Riis. Pokoj zde stál 310 eur.

Naopak stáj Astana, za kterou jezdil Roman Kreuziger, trávila týž volný den v průmyslové zóně městečka Bollene, kde přízemní hotýlek řetězce Campanilla připomínal spíše motel – a z jehož oken hleděli na jadernou elektrárnu. „Není to ideální místo pro den volna. Ale v úvodu Tour jsme pro změnu bydleli na zámku zase my,“ říkal Kreuziger.

Mohlo by však být ještě hůř. Stáj RadioShack v čele s Lancem Armstrongem odeslali organizátoři Tour v roce 2010 po etapě do Guegnonu do vesnického hotelu s už tak podezřelým názvem Nota Bene.

„To není vtip, tady opravdu bydlíme. A pak ať někdo říká, že jsme jako fotbalové primadony,“ psal poté Andreas Klöden na Twitter a připojil fotografii. Na dřevěné palandě v malém pokojíku spal dole jeho týmový kolega Gregory Rast a nahoře on. „Já jsem totiž lehčí,“ vysvětloval Němec. Cena pokoje v Nota Bene byla 39 eur.

5 hodin na kole = 10 hodin v posteli

Lékaři uvádějí, že na Grand Tour by měli cyklisté prospat dvojnásobek času, který stráví na kole. Tedy například po pětihodinové etapě deset hodin. Což není vždy reálné. Proto chce tým Sky chybějící spánek nahradit kvalitnějším zázemím.

František Raboň coby aktér sedmi Grand Tour říká: „Zažil jsem škálu všeho možného ubytování, včetně situací, kdy jsem se tři dny po sobě nevyspal. Občas jsme bývali i na rozvrzaných houpajících se palandách nebo na postelích širokých 60 centimetrů, kde jste se báli otočit. Jindy si kluci stěžovali, že na Tour nemohou na pokoji otevřít kufr, protože bydlí ve dvou na deseti metrech čtverečních. A pokud byly v matraci také blešky a probudili jste se s vyrážkou, nebyl ani druhý den na kole ideální.“

Když poslouchá své vlastní vzpomínky, sám uznává: „Pak chápete, proč týmy mění i matrace.“

Zároveň vlastně chápete také Portův obytný a nedobytný „hrad“. Uvnitř je Australan během Gira chráněn před nástrahami okolního světa.

Na trati úterní 11. etapy to bylo jiné. Tam se před nimi ochránit nedokázal...

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze