Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Štvaná zvěř Dumoulin. Pokud to byla karma, tak dobře, řekl sesazený lídr

KONEČNĚ V CÍLI. Tom Dumoulin se v 19. etapě Gira trápil. | foto: AP

27 2017
Piancavallo (Od našeho zpravodaje) - Tom Dumoulin už není na Giru mužem v růžovém trikotu. Co vše tomu v pátek předcházelo? A co bude v sobotu následovat?

V posledním týdnu si připadal jako štvaná zvěř. Byl jelenem, kterého chtěli lovci Nairo Quintana a Vincenzo Nibali vyčerpat, ulovit, zničit. Jak že to Nibali před dolomitskými dny tohoto Gira říkal? „Zatím máme s Nairem jeden společný cíl.“

Tom Dumoulin nepanikařil. Téměř nikdy nepanikaří. Přesto tlak na jeho psychiku sílil.

Ve čtvrtek večer už to v Ortisei nevydrží a vymluví se z frustrace.

„Proč se staráte jen o to, abych já prohrál, a ne o ostatní?“ napadne své dva soky a na jejich adresu vzkáže: „Nezasloužíte si za to být v Miláně ani na stupních vítězů. Když na nich nebudete, budu šťastný.“

Nibali hned kontruje: „Tom je trochu namyšlený.“

Vznětlivý Sicilan se rozhovoří, že zažil už výstřelky mnohých šampionů. „Ale ani slavný Marco Pantani neklesl tak nízko, aby vykládal takové věci,“ tvrdí. Načež pohrozí Nizozemci karmou, která mu vše vrátí.

Nairo Quintana si přisadí: „Já bych tak jako Dumoulin nikdy nehovořil. Já vždy respektuji taktiku svých soupeřů.“

Je z toho válka slov v Dolomitech. „Dolo...liti,“ zvěstuje v pátek titulek Gazzetty dello Sport. „Liti“ znamená italsky „hádky“. Bývalý profesionál Robbie McEwen na Twitter věští: „Po všem, co bylo řečeno, může teď Dumoulin očekávat, že na něj ti dva budou útočit i ve spánku.“

Na startu další horské etapy v Innichenu však v pátek přestřelka končí. Dumoulin a Nibali si podají ruce. „Co jsem řekl, vzešlo z mých emocí,“ tvrdí lídr Gira italskému sokovi. „Nebylo to správné. Omlouvám se. Neukázal jsem dost respektu.“

Nibali ho obejme.

„Raději budeme bojovat nohama a ne pusou,“ vyzve ho Dumoulin.

TAK ZASE KAMARÁDI? Tom Dumoulin (vlevo) s Vincenzem Nibalim na startu 19. etapy...

TAK ZASE KAMARÁDI? Tom Dumoulin (vlevo) s Vincenzem Nibalim na startu 19. etapy Gira d ́Italia.

Svým nohám věří, dosud ho přece v Itálii nezklamaly, ani na Stelviu, ani v Dolomitech. Jenže tentokrát – co to? Jako by záhy po startu tuhly. „O moc hůř už na tom být nemohly,“ přizná později.

Vzápětí udělá chybu. Svoji první opravdu velkou chybu na tomto Giru.

„Přímo nováčkovskou.“

Šestapadesát kilometrů je tato etapa teprve stará, když sjíždějí z prémie v Sapadě. Slavné místo. Tady v roce 1987 sebral Stephen Roche růžový dres týmovému kolegovi Robertu Visentinimu a způsobil tím jednu z největších hádek v historii Gira.

Dost možná mají Nibali a Quintana stále na mysli i Dumoulinova čtvrteční slova, navzdory všem omluvám.

Každopádně právě toto je místo, kde zaútočí.

Osudovou chybou nizozemského cyklisty je, že se pohybuje v balíku nezodpovědně vzadu. José Joaqín Rojas z Movistaru o tom údajně vysílačkou informuje svůj tým. Quintanovci zavelí k útoku, přidávají se Nibali a jeho Bahrain Merida a také Pinot s týmem FdJ.

„Byl to od nich chytrý tah,“ uzná po etapě muž v maglia rosa.

Peloton rázem připomíná rozsypané korálky. Dumoulinova druhá skupina ztrácí, postupně zaostává podle televizní grafiky až o minutu.

„Ten údaj musel být špatný,“ usoudí po etapě Thibaut Pinot. „Kdyby ztráceli minutu, tak věřím, že už by se k nám nedokázali vrátit. Podle mě neměli větší odstup než půl minuty.“

V následující půlhodině se Dumoulin za pomoci parťáků ze Sunwebu i Adama Yatese a týmu Orica pouští do zběsilé stíhací jízdy.

Dokáží to. Při stoupání na Sella Chianzutan jsou zpět u největších protivníků. Pinot si později posteskne: „Škoda že tam byl na trase zrovna ten kopec, protože jim pomohl k návratu.“

V hlavní skupině nadchází čas zklidnění.

Cenu za předchozí stíhačku však má lídr Gira teprve zaplatit.

26.května 2017 v 14:23, příspěvek archivován: 27.května 2017 v 07:46

#Giro100 https://t.co/HEkwLrVrsk

Při 15kilometrovém závěrečném stoupání do lyžařského střediska Piancavallo visí nečekaně brzy na „špagátu“ na samém chvostu skupiny favoritů. A jedenáct kilometrů před cílem je odpárán!

Týmový kolega Simon Geschke mu táhne tempo, jenže díra se zvětšuje. Dvacet vteřin, třicet. Dostane vodu, vylije si ji na hlavu. Devět kilometrů do mety jim stále zbývá, když Geschke skloní hlavu a svěsí nohy. Víc už pro svého lídra udělat nedokáže.

Dumoulin zůstává sám, proplétá se uličkou křičících diváků, hledá psychické síly, které jej postrčí nahoru. Tak dlouhou cestu přece ušel až sem, na dosah naplnění růžového snu.

Kdo ví, možná právě i ta cesta mu nyní probleskne v hlavě.

Od fotbalu a pádů k červené a růžové

Býval fotbalistou, ale chtěl vyhrávat sám. Proto začal (až) v šestnácti se závodní cyklistikou.

Býval v dětství na kole nešikovný, tolikrát z něj padal, přesto se nenechal odradit.

Býval i tak bezstarostný. Jak tehdy do sebe před tréninkem obrátil litr čokoládového mléka a po tréninku se svíjel v křečích, to tedy bylo něco. Jeho žaludek protestoval a protestuje tu a tam stále, jen si vzpomeňte na Stelvio.

Od kumpánů z klubu dostal v teenagerském věku přezdívku Motýlek. Bytostně ji nesnášel. Já nejsem žádná lehká váha! Naposiluju a ukážu vám, jak jsem silný, slíbil sobě i kamarádům.

V osmnácti si posteskl, že se od koučů nedozvěděl, jak dlouho potřebuje po těžkém tréninku odpočívat. Za téma závěrečné práce na střední škole si tedy nahlásil: „Snížení laktátu po intenzivním tréninku.“ Z bezstarostného kluka se stával přemýšlivý mladík.

Jeho kariéra poté nabrala přímý směr. Každý rok byl lepší a experti předpovídali: Stane se z něj skvělý časovkář, možná klasikář. Ale vrchař a jezdec pro celkové umístění na Grand Tour? Kdepak, na to je se svými 71 kily příliš těžký.

Hromadný pád ve třetí etapě Tour 2015 paradoxně změnil jeho život i kariéru. Odnesl si z něj zlomeninu v ramenním kloubu. Byl tak moc rozmrzelý a týden doma propadal pesimismu. Poté si naordinoval lék: „Ukážu jim tedy na Vueltě, co umím.“

Dřel na vysokohorském soustředění v Livignu. Do Španělska dorazil naspeedovaný a chtěl tu vyhrát etapu. Ani jej nenapadlo, že by bojoval o celkové pořadí s vrchaři o deset kil lehčími. Na jeho vítězství vypsali bookmakeři (jen aby se neřeklo) kurz 800:1. Ale i po triptychu horských etap a po následné časovce vedl a oblékal červený dres!

Pekelné soustředění. Tom Dumoulin na startu časovky.
Nizozemský cyklista Tom Dumoulin

VZPOMÍNKA NA VUELTU 2015. Tom Dumoulin oblékal senzačně červený dres lídra. Až do předposlední etapy.

Teprve na předposlední hoře závodu jeho pohádka skončila, uštván týmem Astana se propadl na 6. místo. Tehdy nicméně pochopil: Mohl bych jezdit na Grand Tour o titul.

A teď je tady. V růžovém na Giru. Vyhrál časovku, vyhrál i na Oropě. Tolika útokům se ubránil.

Nesmím to vzdát!

Quintana má maglia rosa, ale... Potřebuju víc času!

Jedenatřicet vteřin náskoku na Quintanu si vnesl Tom Dumoulin do devatenácté etapy. Kolumbijec právě projíždí těsně před Nibalim cílem v Piancavallu. Čeká se na jezdce v růžovém dresu a čas letí. Ještě 500 metrů mu zbývá. Už to ví. Lídr stáje Sunweb ztrácí maglia rosa, ten nyní patří Quintanovi a Movistaru.

Nairo Quintana v růžovém.
Nový majitel růžového dresu po 19. etapě Gira. Polibky od hostesek si užívá...

ZMĚNA. Nový majitel růžového dresu po 19. etapě Gira. Polibky od hostesek si užívá Nairo Quintana.

Obklopen hroznem reportérů se Dumoulin vyjíždí na trenažeru, žádá maséra o regenerační nápoj. „S dneškem absolutně nemohu být spokojen,“ pronese. „Síly, které jsme vydali během etapy, mi na jejím konci chyběly. Dostával jsem křeče. Snažil jsem se však limitovat ztrátu na minimum a měl jsem k ruce i skvělý tým. Stále nic není ztraceno.“

26.května 2017 v 19:55, příspěvek archivován: 27.května 2017 v 07:48

It ain't over till it's over. And on the bright side, today could have end much worse.

Samozřejmě, že si mnozí vzpomenou na čtvrteční Nibaliho slova o karmě.

„Pokud to byla karma, tak dobře,“ povídá Dumoulin. „Pokud to byl jen jeden můj špatný den a já budu mít zítra zase dobré nohy, pak budu šťastný.“

Na Quintanu nyní ztrácí 38 vteřin, třetí Nibali zaostává o 43 a čtvrtý Pinot o 53 vteřin. Francouzský lídr stáje FdJ se dalším útokem v Piancavallu vracel do boje o vítězství.

„Atakoval jsem, protože jsem se na to cítil. Řekl jsem si: Voila, musíš to zkusit,“ vypráví Thibaut Pinot. „Škoda, že se ke mně někdo nepřidal, mohl jsem na nejlepší tři vydělat ještě víc času.“

Čtyři muži myslí pouhé dvě etapy před koncem Gira na titul! Tak vyrovnanou koncovku s tolika kandidáty prvenství cyklistické závody Grand Tour v posledním desetiletí nezažily.

V sobotu na ně čeká výšlap na Monte Grappu a stoupání na Fozu před cílem v Asiagu.

27.května 2017 v 02:40, příspěvek archivován: 27.května 2017 v 07:44

Saturday's Giro d'Italia Stage 20 details + Stage 19 videos and photos https://t.co/UAOTy1UhaK https://t.co/ZOEcJHbiSE

A potom přijde v neděli na řadu 30kilometrová rovinatá časovka do Milána, Dumoulinova zbraň.

„Kolik Dumoulin ztrácí? Půl minuty? To je pro něj v časovce nic. I minutu by zlikvidoval,“ soudí Jan Hirt. „Ale uvidíme, co změní sobota. Je na něm taky vidět, že už slábne.“

Nairo Quintana přichází v pátečním večeru na tiskovou konferenci lídra Gira v týmovém a nikoliv v růžovém dresu, jako by tím dával najevo: Zatím zdaleka není jisté, zda ho budu mít i v Milánu.

„Potřebuji před časovkou větší náskok,“ nezastírá. „Navíc to není jen Dumoulin, koho bych se měl bát. Na posledním kopci Gira už bude každý hrát vlastními kartami. Útoky přijdou a já tu budu muset najet čas i na Nibaliho a Pinota.“

Rovněž Vincenzo Nibali si uvědomuje: Už nemáme s Nairem společné zájmy.

Tom Dumoulin tuší, že se opět jednou bude muset tvrdě bránit. „Když se udržím s nimi, pak mám v časovce šanci,“ pronáší. „Jinak to bude velmi obtížné. Musím věřit, že budu mít dobré nohy.“

Štvanou zvěř mají lovci na dohled.

Ale ještě pořád bojuje.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze