Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak Soukalová dokončila misi. Já a vítězka poháru? Zní to jako vtip

Gabriela Soukalová se raduje z křišťálového glóbu pro vítězku Světového poháru biatlonistek | foto: Profimedia.cz

21 2016
Chanty-Mansijsk (Od našeho zpravodaje) - Byl to víkend, který měl inaugurovat Gabrielu Soukalovou coby šampionku Světového poháru. Stalo se. Na Sibiři dospěla ke svému velkému křišťálovému happyendu. Ale nebylo to vůbec jednoduché. K poslední ženské bitvě tohoto ročníku biatlonového poháru se vrací naše reportáž.

Už má plné právo to říci. Přesto ta slova v sobotním večeru pronáší potichu, zdrženlivě, až nedůvěřivě: „Já jsem vyhrála Světový pohár.“

„Jak to zní, Gábino?“

„Jako vtip,“ rozesměje se.

Ne, není to vtip. Je to sen, který se právě proměnil ve skutečnost. Gabriela Soukalová je majitelkou velkého glóbu. Mise dokončena.

Stačilo jí k triumfu, aby v sobotu doběhla do 9. místa. Nebo aby Marie Dorinová-Habertová nevyhrála. Česká žena držela nejlepší karty a mohla být před stíhacím závodem relativně klidná. Ale copak může zůstat klidná, když v sázce je tolik a když je biatlonistkou, jejíž kuriózní příhody o hektických spurtech na start či ztracených hůlkách se stávají legendárními?

Cokoliv se ještě mohlo stát.

Uvědomovala si to.

A takhle se s tím vypořádala.

Housenka pod kolem

Sobotní poledne, čtyři hodiny do startu stíhačky. Nedokáže se ani najíst, žaludek oběd nepobírá. Stav mysli? „Připadám si stísněně jako housenka pod kolem.“ Však i masérka Petra Sedláčková hlásí: „Tak nervózní jsem ještě Gabču neviděla.“ Jak to pozná? „Ani si se mnou před závodem neplácla. To už je úplný extrém.“

Gábina je unavená, vidí kouč Zdeněk Vítek, ale radí jí: „Užij si to.“

Režisér přenosu nabízí záběry Soukalové a vzápětí detail velkého glóbu, usazeného ve sněhu. Ano, to je bank, který touží vybrat.

Vybíhá druhá a chvíli trvá, než se na trati probere. Dokonce ji předjíždí Norka Olsbuová. „Ta je naspeedovaná,“ říká Vítek o Norce. Záhy však trio nejlepších uhání pospolu. Do chvíle, než vedoucí Mäkäräinenová i Soukalová minou po jednom terči.

Gabriela Soukalová při stíhacím závodě v Chanty-Mansijsku.
Marie Dorinová-Habertová na střelnici.

NA TRATI I NA STŘELNICI. Gabriela Soukalová a Marie Dorinová-Habertová bojují ve stíhacím závodě.

Češka znejistí. Přijíždí na druhou ležku a třesou se jí ruce. Usmyslí si: Musím něco změnit. Načež začne při druhé položce pálit odprostřed!

„Zkusila si to trochu zpestřit,“ tvrdí Vítek. „To občas Gábina dělá, když si potřebuje srovnat hlavu.“

Skutečně si ji srovná. Zkoncentruje se, zasahuje všechny terče.

Opět je v čelné skupině.

Jako by mě praštili do hlavy

Ze zadních pozic letí vpřed Dorinová-Habertová. Ta to nevzdá. Už je s nimi. Po třetí střelbě dokonce jedou se Soukalovou s náskokem před ostatními, dvě největší sokyně, dvě rivalky v bitvě o glóbus. Jak symbolické.

Gabriela Soukalová (třetí zleva) na střelnici ve stíhacím závodě biatlonistek v Chanty-Mansijsku.

STOJKA. Při té třetí je Soukalová na stavu číslo 3 vklíněna mezi Wiererovou (č. 5) a Dorinovou. S jednou se pere o malý glóbus, s tou druhou o ten velký.

Vítek nervózně klepe vysílačkou o kalhoty. Soukalová se v duchu nabádá: Hlavně nepřepočítávej v hlavě ty body. Ať si ostatní jedou třeba po rukou, soustřeď se na sebe.

Poslední položka. „Sámaja trúdnaja, sámaja ťjažólaja,“ hřímá hlasatel v aréně. Ta nejtěžší.

Francouzka nedá druhou ránu, Češka třetí. Rázem se ocitá ve vláčku šesti žen, z nichž každá může vyhrát. Hrozná mela, pomyslí si. Strhující finále hvězd, hodné velkého glóbu. Vyráží Mäkäräinenová, jde po ní Soukalová. Finka je však nepolapitelná.

„Jakmile Kaisa nastoupila, my ostatní jsme jely jen o druhé místo,“ poví po závodě Dorinová.

Vítek běží podél střelnice k trati, drápe se na bariéru 200 metrů před cílem, na které už stojí i šéf svazu Jiří Hamza, křičí na ženu v modré kombinéze.

Gabriela Soukalová (vlevo) na střelnici ve stíhacím závodě biatlonistek v Chanty-Mansijsku.
Vyčerpaná vítězka Kaisa Mäkäräinenová v cíli stíhacího závodu v Chanty-Mansijsku.

BITVA HVĚZD. Soukalová a Dorinová na střelnici a vyčerpaná vítězka Kaisa Mäkaräinenová v cíli.

Cíl. Finka vítězí, Dorinová je druhá, Wiererová třetí. Soukalová finišuje čtvrtá a zároveň i vítězná. Má nejen druhý malý glóbus, ale především ... ten velký!

„Bomba,“ vypadne z Vítka. Když je schopen rozvitější věty, vykládá: „Rybis (šéftrenér Rybář) nám dal svazácký úkol, ať přivezeme nějaký ten glóbus, pokud možno velký. Tak jsme se do toho pustili.“

Sedláčková je u Soukalové, oběma vyhrknou slzy. Majitelka glóbu sepne ruce, jako by se modlila, v tom gestu je skryt úděs i dívčí úžas: Jejda, ono se mi to vážně povedlo. Rozzářený Hamza si s ní plácne. Přibíhá Vítek a šampionka mu smyslů zbavená skáče do náručí.

Kdo by se divil, že se zaplétá do vlastních slov. „Jsem jako by mě někdo praštil do hlavy,“ říká Soukalová a rozpřáhne ruce: „Má radost je nevyčíslitelná. Mazec. Mám velký glóbus. Není nic víc. Mám větší radost než po olympijských medailích. Prostě je to tam!“

Gabriela Soukalová s malým křišťálovým globem za celkový triumf ve stíhacích závodech Světového poháru.

A JE MŮJ. Malý glóbus číslo dvě, ke Sprinťovi přibyl Stíháček.

Kráčí po sněhu na stupně vítězů, zatím „jen“ pro malý glóbus za stíhačku, který uhájila před Italkou Wiererovou. Na předání velkého si musí ještě den počkat. Až po nedělním hromadném závodě ho má v aréně obdržet.

Tak tenhle byl nejlepší

V noci na neděli nemůže spát, myšlenky zmateně víří v hlavě. Tak si udělám chvilku sama se sebou, usmyslí si a znovu si nahlas řekne: „Já jsem vyhrála Světový pohár.“

Pořád jí to připadá neskutečné.

„Pomalu bych si na to měla zvykat, co?“ povídá v neděli.

Venku vichr dosahuje rychlosti 15 metrů za sekundu, závěrečný závod se odkládá. A když se sloup s umělým osvětlením zřítí přímo na střelnici, je po všem. Zrušeno bez náhrady. Pohár končí. Aniž by se hnula z pokoje, má třetí malý glóbus, za závody s hromadným startem.

Gabriela Soukalová chvíli poté, co se na hotelu dozvěděla, že má třetí malý glóbus.

POHODA. Před chvílí se na hotelu dozvěděla, že se v neděli závodit nebude.

„Tak tenhle glóbus byl úplně nejlepší,“ směje se, pohodlně uvelebena v křesílku hotelu Na sedmi pahorcích. Kolem prochází Martin Fourcade, gratuluje jí.

„Přijde mi to jako parodie,“ říká Soukalová, když se Francouz ztratí v chodbě. „Já k němu celou kariéru vzhlížela jako k idolu a teď mi blahopřeje ke glóbu.“

Ne, ještě si úplně nezvykla...

A za 10 vteřin je to odbyté

Teď jen určit, kde své poslední dva glóby dostane. „A večírek nakonec bude, ne že ne,“ povídá.

Je to dokonalá ironie.

Nejprve funkcionáři IBU galavečer spojený s předáním glóbů zrušili. Jenže když pro změnu počasí zrušilo nedělní závody, co teď? Přece neodevzdají trofeje jejich majitelům na hotelových pokojích.

A tak se sportovci v nedělním poledni dovídají: Ve 21.00 vyhlášení glóbů + afterparty v hotelu Olimpijskaja.

Fotogalerie

Pravda, kulisy narychlo vyklizené a zle nasvícené jídelny jsou skromné. „V porovnání s loňským obrovským sálem je tohle jak maturitní večírek,“ pronese Petr Slavík, fotograf českého týmu.

Soukalová představí své červené šaty od Beaty Rajské, šéf IBU Anders Besseberg dlouze řeční, tři hostesky se usmívají, z reproduktorů zazní znělka, rozdají se poslední malé glóby a pak už konferenciér anglicky, rusky a posléze i lámanou češtinou vyhlásí: „Gabriela Soukalova, mistryně Světového poháru rok dvacet šestnáct.“

Přijde v lodičkách na pódium, kde jí Besseberg vloží do rukou velký glóbus.

Je to tak krátké.

„Trénujete na glóbus strašně moc let a najednou je vše odbyté za 10 vteřin,“ říká šampionka. „Ale ten pocit si ponesu ve vzpomínkách navždy. Bude mě hřát a nikdy neomrzí.“

KRÁLOVÉ BIATLONOVÉ ZIMY. Gabriela Soukalová (vlevo) a Francouz Martin Fourcade s velkými křišťálovými glóby na večírku v hotelu Olimpijskaja.

KRÁLOVÉ BIATLONOVÉ ZIMY. Gabriela Soukalová (vlevo) a Francouz Martin Fourcade s velkými křišťálovými glóby na večírku v hotelu Olimpijskaja.

Políbí ho. „Křišťálová pusa,“ usměje se a pózuje s Martinem Fourcadem. „Pro něj už to asi není až tak výjimečná chvíle, vždyť má těch glóbů tolik. Zato pro mě je ctí stanout po boku takového biatlonového nadsamce.“

Večírek se teprve rozjíždí, jenže na ni najednou padne veškerá únava 113 dnů, které uplynuly od prvního výstřelu pohárového ročníku 2015/2016 až k této chvíli. Tělo, zapnuté do posledního dne na pohotovostní režim, je najednou tak vyčerpané. Chvíli se schovává za sloupem, aby unikla davu.

Že dříve platila za party girl? Bývávalo. Nyní přiznává: „Další plán je jednoduchý. Co nejdřív odtud odjet.“

Šampionka opouští vyhlášení mezi prvními.

Autor:




Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze