Ještě v sobotu byli v Dolomitech staří bardi Vincenzo Nibali (Astana) a Alejandro Valverde (Movistar) úhlavními nepřáteli, zatímco mladá krev Steven Kruijswijk (Lotto-Jumbo) a Estéban Cháves (Orica) se stali spojenci, kteří v průsmycích společnými silami uštvali velikány.
Zato nyní? „Možná dojde na alianci, ačkoliv taková věc není jednoduchá,“ naznačí v úterním poledni před 16. etapou Vincenzo Nibali a myslí na Movistar. Staří proti mladým, což? Souhlasíš, Alejandro?
Zvlášť když ti mladší už jsou si soky navzájem.
Jen si poslechněte Kruijswijka, jak na startu v Brixenu vykládá: „Pokud budu moci získat více času, zaútočím. Půjdu po každé příležitosti. Cháves je nyní mým nejnebezpečnějším protivníkem.“
V úvodních dvou týdnech Gira se stáj Astana snažila kontrolovat závod. Teď by naopak Nibali uvítal nějaký ten chaos na silnicích. „Je to Giro plné zvratů. Než skončí, stane se ještě spousta nečekaných událostí. Když bude tahle etapa bláznivá, bude pro jednoho muže složité kontrolovat ji,“ poukáže Ital na slabší kolektivní sílu Lotta-Jumbo.
.@vincenzonibali is ready for Stage 16 / Vincenzo Nibali è pronto per la tappa 16 #Giro pic.twitter.com/TkS2IOe78P
Dave Brailsford, manažer Sky, předvídá nadcházející děj: „Dva silné týmy se slabými lídry pojedou proti dvěma slabým týmům se silnými lídry.“
Úterní etapa má pouhých 132 kilometrů a v itineráři je označena jako středně horská. Ovšem itinerářům nesmíte na Giru úplně důvěřovat. „Dovedou být matoucí,“ varuje Valverde.
Jeho Movistar od startu napálí tempo, první hodinu jedou rychlostí 50 km/h. Nibaliho zachytí kamery, jak debatuje s Valverdem. A hned od prvního kopce, patnáctikilometrového stoupání na Passo della Mendolo, se atakuje a uniká.
Sledujeme doslova gejzír útoků: Zakarin, Kangert, Nibali, znovu Zakarin, Valverde, Ulissi, Lopéz, Urán, Jungels, opět Nibali.
Akce stíhá protiakci.
„Že se pojede až takhle agresivně, jsme nečekali,“ přizná po etapě Matt White, šéf australské Oriky.
„Skvěle se na to od televize z gauče dívá,“ dává po Twitteru na vědomí Stuart O ́Grady, někdejší vítěz spurtů na Tour. Partie s řadou nečekaných tahů má říz. Na chvíli si odskočíte a hned je vše jinak.
V čele se zformuje devítičlenná skupina, ve které šlapou Nibali i Valverde a s nimi též nezničitelný růžový Kruijswijk. Ale chybí tu... Cháves!
„Když Nibali a spol. ujížděli na prvním stoupání, nenásledoval jsem je,“ vypráví později Kolumbijec. „Myslel jsem, že je ve sjezdu sjedeme. To byla má chyba.“
Nastává zběsilá honička: devět mužů vpředu, mezi nimiž jediná Astana má dva cyklisty, proti třinácti mužům za nimi.
Ve druhé skupině Ruben Plaza a Damien Howsen z Oriky roztáčejí nohy ve jménu maličkého Chávese. „Zachránili mi den,“ ocení jejich lídr. Jenže dovézt ho až k první skupině ani oni nedokážou. Ztráta druhé party stále osciluje okolo třiceti vteřin, zatímco se začínají drápat na Fai della Paganella, kopec s rampami až 15 procent.
30 km to go Firsanov, Jungels, Kangert, Kruijswijk, López, Nibali, Ulissi, Valverde, Zakarin > Chaves Group 40'' pic.twitter.com/bBq3pzEO5w
Je to blesková partie, jsou o dvacet minut rychlejší než na papíru časový itinerář etapy. Pětačtyřicet jezdců v grupettu má co dělat, aby se vešlo do 18minutového časového limitu. „Museli jsme jet na plný plyn,“ řekne Jack Bobridge z Treku, poslední muž pořadí.
Vpředu se aliance „starých“ rozpadá. Patnáct kilometrů před cílem atakuje Valverde, za ním se vydávají Zakarin a Kruijswijk, zato Nibalimu vypovídají poslušnost nohy. Propadá se k mocně pracujícímu Chávesovi a pak až za něj.
ETAPA JE MÁ. Alejandro Valverde vítězí v 16. etapě
Valverde v městečku Andalo, skratím mezi horami, vítězí a pumpuje pěstí. Kruijswijk končí potřetí v řadě v etapě těsně druhý, Cháves je na chvíli bez svého pověstného úsměvu a Nibali úplně na dně.
Hned za cílem Ital skloní hlavu. Ztratil 1:47 minuty. Masér jej diriguje přímo do nedalekého týmového hotelu, neřekne jediné slovo. Až mnohem později vydává Astana alespoň stručné písemné prohlášení svého lídra: „Nejsem tu sám sebou. Zdálo se mi, že se cítím dobře, ale místo toho jsem zjsitil, že jsem prázdný. Nemám pro to vysvětlení. Musím ho najít.“
.@vincenzonibali paga 1.47" #Giro pic.twitter.com/t2x8vmZaWg
Kruijswijk celkově vede o tři minuty před Chávesem, o 3:23 před Valverdem a 4:43 před Nibalim.
„Když před dvěma týdny Giro začínalo, neočekával bych, že budu v této fázi v růžovém trikotu. Od začátku závodu jsem se cítil dobře, ovšem taková pozice je překvapením i pro mne,“ opakuje poněkolikáté. „Dnes jsem chtěl všem ukázat, že umím bránit růžový dres - a povedlo se.“
Pohlédne na výsledky a usoudí: „Zdá se, že se souboj zúžil na tři muže.“
Dokonce i konkurenční dvě stáje jej nyní velebí.
„Klobouk dolů před Stevenem,“ povídá Cháves.
UŽ SI ZVYKÁ. Steven Kruijswijk a polibek pro růžového muže.
„Ještě tady neukázal žádné slabiny. Zvládá vše i bez větší týmové podpory. Giro je zatím závodem jednoho muže,“ tvrdí White, boss Oriky.
A pak 36letý, mnohými bitvami zocelený Valverde na tiskové konferenci pronese: „Kruijswijk je nejsilnějším mužem na tomto Giru. Čekají nás stále dva dny ve vysokých horách, ale soudě dle dneška a mých znalostí Grand Tour, už věřím, že Steven Kruijswijk bude šampionem Gira.“
Copak to? Valverde skládá zbraně? Kapituluje? Nebo jen trochu blufuje?
„Začali jsme Giro se dvěma cíli: vyhrát tady etapu a skončit celkově na pódiu,“ tvrdí Španěl. „Jeden cíl je splněn, druhý máme v dosahu. Budu bojovat o druhé místo s Chávesem.“
Ne, tato slova nemůže myslet úplně vážně chlapík, který se na loňské Tour ještě i v poslední horské etapě snažil s parťákem Quintanou podkopat zdánlivě neotřesitelnou stavbu Froomova vítězství.
Uvědomuje si to také Kruijswijk.
Jistě, Nizozemec hrozí svým sokům šachem. V pátek a v sobotu je však čekají zrádné alpské vrcholy na italsko-francouzském pomezí, dvě etapy s maximálně možným počtem pěti hvězdiček.
„Mohu očekávat spoustu útoků,“ tvrdí Kruijswijk.
Taková je jediná jistota, kterou nyní má.
Ještě dlouho nedá protivníkům mat.
