Tour, to jsou Alpy a Pyreneje, panuje všeobecné povědomí. Jenomže hory na nejslavnějším klání cyklistů ani zdaleka nejsou POUZE Alpy a Pyreneje.
Stoupání na sopečný kráter Puy de Dome v Centrálním masivu patřilo v minulosti ke zlatým hřebům závodu. Právě tady svedli v roce 1964 Jacques Anquetil a věčně druhý Raymond Poulidor souboj, označovaný dodnes za cyklistickou bitvu všech bitev.
„Byli jsme jako siamská dvojčata v utrpení. Nikdy jsem se na kole necítil tak zle,“ vypráví Poulidor, 80letý zavalitý chlapík, vysedávající denně ve svém žlutém tričku ve sponzorské vesničce a ochotný popovídat si s kýmkoliv.
Na Puy de Dome se už v posledních letech Tour nevrací. „Nemůžeme. Dnes už bychom tam nevměstnali potřebnou infrastrukturu,“ vysvětluje ředitel závodu Christian Prudhomme.
Ovšem jsou tady další atraktivní hory v Centrálním masivu.
Nebo zrádné Vogézy, kde si předloni zlomil nohu Alberto Contador.
A také nevyzpytatelná Jura.
Po sobotě, kdy jezdci v protivětru šlapali proti zdi, vítá je pohoří Jura v neděli až 30stupňovým vedrem. ̈
„Takové počasí mi nevadí,“ usoudí Roman Kreuziger.
A co těch 4 000 výškových metrů, čnících z itineráře etapy? „Za celý den bude snad jen 20 kilometrů roviny,“ spočítá na startu Fabian Cancellara z Treku.
Dan Martin z Etixxu si uleví: „Brutální den. Očekávám agresivní cyklistiku. Musíme se mít na pozoru od prvního kilometru.“
Kreuzigerův týmový kolega Rafal Majka uhání v úniku a na šesti kopcích válčí o puntíkatý vrchařský dres. Rovněž Pierre Roland z Cannondalu je mezi třiceti uprchlíky a předvádí zde, jaký je tvrďák. Podle kolegů z týmu nejspíš šlape se zlomenou rukou, jenže tvrdošíjně odmítá zajít na rentgen, protože: „Já prostě nechci vědět, jestli je zlomená.“
Šplhají na Grand Colombier, prémii nejvyšší kategorie, opět obklopeni špalíry fanoušků, ale už nikoliv umačkáni jejich těly. Jako by se s blízkostí pořádkumilovného Švýcarska probudila i uvědomělost diváků. Když se dítě pokouší běžet vedle Juliana Alaphilippa, jeden z fanoušků ho strhne zpět.
Kreuziger ve skupině favoritů pohlédne na wattmetr. Hmm, 420 wattů, nic příjemného.
Wout Poels a Sergio Henao nasazují ve jménu impéria Sky vysoké tempo. Český jezdec pozoruje Chrise Frooma a přemítá: Za poslední roky Chris hodně vyspěl. Je úžasné, jak komunikuje se svými lidmi a jak si řekne o vše, co potřebuje.
Hora je pokořena, ale ještě je čeká poslední stoupání dne na Lacets de Grand Colombier. Silnice se vlní jako had.
Zbylo jich v této partě mocných jen šestnáct.
Útočí Fabio Aru, potom Alejandro Valverde. Jeho plán zní: Otevřu mezi námi a ostatními prostor, do kterého by potom mohl naskočit Nairo Quintana.
Co na to Froome? Nic. Nepanikaří. Za pomoci parťáka Poelse je po chvíli pohltí. Tým Sky na Twitteru hlásí: „Všechny útoky zneutralizovány.“ Však také Valverde později přizná: „Nezpozorovali jsme jakoukoliv slabost Frooma. Sky měla všechno pokryté. Jejich rytmus všechny odrovnal. Tak jsem radši pošetřili energii.“
Jen pohleďte, Brit se na kole dokonce usmívá! Kreuziger má lehce otevřenou pusu, Australan Richie Porte z BMC už zeširoka oddechuje.
„Sky vypadá nedotknutelně,“ řekne Adam Yates v bílém dresu nejlepšího mladíka. „Opakuje se stále stejný scénář. Někdo zaútočí, oni chvíli počkají a pak ho v klidu sjedou.“
Aby narušil tento stereotyp, Froome v jednu chvíli naznačí útok sám. Jde jen o chvilkovou akci, zpestření dne. Bauke Mollema se mu hned pověsí za zadní kolo. Tak dobře, jsi ostražitý, chlapče. A u toho zůstanou.
Britská stáj v pohoří Jura odsuzuje ostatní do podřízených rolí. Toto není bitva všech bitev, nýbrž demonstrace týmové síly.
Sám lídr Tour vykládá: „Pro naše soupeře to musí být docela demoralizující. Mají útočit, přitom vědí, že mám kolem sebe kalibr jezdců, kteří by v jiných týmech mohli být sami lídry. Čekal jsem, že se Movistar pokusí o víc. Ale v posledním kopci mi připadalo, že jsou všichni na limitu.“
Tejay van Garderen z BMC už je dokonce za limitem, je odpárán ze skupiny. „Víc než o tom, kdo na etapě vydělá, bylo dnešní etapa o tom, kdo ztratí,“ usoudí Kreuziger. Američan po etapě řekne: „Necítil jsem se špatně. Ale tempo bylo neskutečné. Já se zrovna ocitl na nižší úrovni. Jen jsem se snažil držet kola před sebou. A potom už to nešlo.“
Tak kdo ještě něco zkusí, pánové? Prosím, Romain Bardet ze sjezdu. Bilance jeho pokusu o útok je následující:
Zisky - žádné, brzy dostižen.
Ztráty - jedny brýle, které mu upadly na silnici, když se ohlížel, kde je Sky.
Potom už ve skupině favoritů zavládne příměří.
Rafal Majka mezitím jede v čele závodu a řeže zatáčky natolik riskantně, že v jedné vyjede až do trávy. S Kolumbijcem Jarlinsonem Pantanem hrají v průběhu etapy jo-jo. Polák mu v kopci odskočí, Kolumbijec se k němu ve sjezdu vrací. Zas a znovu.
Majka si dávno předtím pojistil puntíkatý dres, teď si chce jako dezert naservírovat etapové prvenství.
Pantano slavil před měsícem první profesionální vítězství na závodě Kolem Švýcarska. Minulý týden v Andoře prokázal smysl pro humor, když v lijáku projel cílem s deštníkem nad hlavou.
A teď... dva cyklisté z rozpadajících se stájí Tinkoff a IAM spurtují o triumf v 15. etapě Tour a dost možná také o lepší příští smlouvu u nového zaměstnavatele. Majka nastupuje, Pantano jej přespurtuje.
„Grand Colombian on the Grand Colombier,“ zvěstuje titulek webových stránek Eurosportu.
Když tři minuty po nich projíždějí cílem i muži pro celkovou klasifikaci, Froome jen tak pro sebe kývne hlavou. Splněno, další těžká etapa odškrtnuta. Stále má náskok 1:47 minuty.
Přijíždějí unaveni a s úlevou.
Kreuzigerovi u týmového autobusu ukáže sportovní ředitel Steven de Jongh vztyčený prst a plácne si s ním.
„Roman byl dnes silný,“ ocení De Jongh. „Bylo to vidět na posledním kopci, kde vypadal velmi sebevědomě. Odvedl dobrou práci při následování dalších favoritů, což bylo přesně to, co měl za úkol dělat. Věříme, že další soupeři budou odpadat podobně jako dneska van Garderen. Roman má před sebou dobré příležitosti.“
Jeho kolega mezi sportovními řediteli Sean Yates nám vykládá: „Při kempu na Tenerife se Roman připravoval tak, aby byl ve třetím týdnu Tour nejsilnější a byl Albertu Contadorovi k ruce v Alpách. Mohl by v nich tedy vystoupat třeba někam k sedmému místu.“
DNY VE ŽLUTÉ POKRAČUJÍ. Chris Froome nadále lídrem Tour.
To nejtěžší teprve přijde.
„V posledním týdnu už každý pojede za sebe,“ říká Richie Porte.
„Cokoliv se ještě může stát. Jakmile se jednou dostanete do třetího týdne na Grand Tour, je to jako ruská ruleta,“ tvrdí Tejay van Garderen.
„Budou to nejtvrdší Alpy, jaké jsem dosud zažil,“ soudí Chris Froome, který veškeré jejich nástrahy před Tour prozkoumával.
„My ještě neházíme ručník do ringu,“ ujišťuje Eusebio Unzue, šéf Movistaru.