Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rekordní oštěp Norky dolétl k sedmdesátce

28 2000
O s l o - Norská oštěpařka Trine Hattestadová potvrdila na mítinku Zlaté ligy v Oslo neochvějnou pozici světové jedničky a podruhé v krátké době překonala vlastní světový rekord. Čtyřiatřicetiletá Seveřanka poslala v šesté sérii náčiní do vzdálenosti 69,48 metru a připsala si druhé vítězství v lukrativním seriálu v řadě. Při předchozím triumfu 30. června v Římě rovněž zazářila světovým rekordem, tehdy o metr a šestadvacet centimetrů kratším. Dařilo se i českým atletům. Železný vyhrál soutěž oštěpařů a koulař Menc obsadil šesté místo.

Před domácím publikem odpověděla norská atletka na hod Němky Tanji Damaskeové (65,74) ze šesté série, který ji odsunul na druhé místo v soutěži. "Před posledním hodem jsem si řekla teď nebo nikdy," líčila po závodě Hattestadová, které patří v čele letošních světových tabulek pět nejlepších výkonů. "Kdyby foukl ještě příznivější vítr, mohl oštěp letět až za sedmdesát metrů," je přesvědčena autorka 62. světového rekordu na stadiónu Bisslet.

Zásluhou Jana Železného měla vynikající úroveň i oštěpařská soutěž mužů. Světový rekordman potřetí v letošní sezóně přehodil hranici 90 metrů a výkonem 90,56 metru na centimetr přesně zopakoval svůj výkon z Odložilova memoriálu v Praze. Vítězný hod, jímž o tři centimetry zaostal za svým letošním maximem, předvedl čtyřiatřicetiletý dvojnásobný olympijský vítěz v poslední sérii, do té doby měl platný pouze jediný pokus z prvního kola (83,66). Železný porazil druhého Rusa Sergeje Makarova o 203 centimetrů.

Seriál Zlaté ligy má svoji adeptku na podíl z jackpotu, neboť ruská dálkařka Taťjana Kotovová jako jediná dokázala po Paříži a Římě dobýt i stadión Bislett v Oslo a sedmimetrovým skokem v poslední sérii strhla na svou stranu třetí vítězství za sebou. Naopak tyčkař Maksim Tarasov i etiopská mílařka Kutre Dulechaová poprvé v seriálu prohráli, zbývající dvojnásobný vítěz Ali Saidi Sief z Alžírska se na start dnešního závodu na 5000 metrů nepostavil.

Vrcholem mítinku nebyl závod na jednu míli, v němž neuspěl Maročan Hicham El Guerrouj s pokusem o světový rekord. Naopak vynikající úroveň měl běh žen na 1500 metrů, který vyhrála v nejlepším letošním světovém čase Američanka Suzy Hamiltonová (3:57,40) před Polkou Lidií Chojeckou, jež vytvořila časem 3:59,22 minuty národní rekord. Lépe než dosud nejrychlejší Gabriela Szabóová z Rumunska běžela i její krajanka Violeta Becleaová-Székelyová (3:59,34). Olympijská vítězka Světlana Mastěrkovová skončila až pátá.

Závod na 5000 metrů byl záležitostí keňských běžců a v závěrečném finiši měl nejvíc sil druhý muž letošních světových tabulek Sammy Kipketer. Osmnáctiletý vytrvalec vyhrál v čase 12:55,03 minuty před krajany Markem Brettem a Benjaminem Limem. V rychlém závodě se pod 13 minut dostalo celkem osm běžců.

Český koulař Miroslav Menc obsadil v Oslo šesté místo, když překonal o osm centimetrů hranici dvaceti metrů. Na stupně vítězů bylo třeba přehodit 21 metrů a z prvenství se radoval čerstvý vítěz americké olympijské kvalifikace Adam Nelson výkonem 21,43 metru. Stejně jako v minulém týdnu v Sacramentu porazil Nelson mistra světa C.J. Huntera, který dosáhl výkonu 21,26 metru.

Výsledky - Zlatá liga:
Muži:
100 m:
1. Boldon (Trin.) 10,00, 2. Lewis 10,12, 3. Montogomery (oba USA) 10,14,
5000 m: 1. S. Kipketer 12:55,03, 2. Brett 12:55,63, 3. Limo (všichni Keňa) 12:55,82,
400 m př.: 1. Thomas (USA) 48,66, 2. Matete (Zam.) 48,90, 3. Januszewski (Pol.)
49,24,
výška: 1. Voronin (Rus.) 231, 2. Kreissig (Něm.) 228, 3. Strand (Švéd.) 228,
tyč: 1. Galfione (Fr.) 580, 2. Averbuch (Izr.) 570, 3. Hysong (USA) 570,
koule: 1. Nelson 21,43, 2. Hunter (oba USA) 21,26, 3. Belonog (Ukr.) 21,05, ...6. Menc (ČR) 20,08,
Ženy:
100 m:
1. Pintusevičová (Ukr.) 10,93, 2. Arronová (Fr.) 11,12, 3. Gainesová (USA) 11,27,
1500 m: 1. Hamiltonová (USA) 3:57,40, 2. Chojecká (Pol.) 3:59,22, 3. Becleaová-Székelyová (Rum.) 3:59,34,
100 m př.: 1. Deversová (USA) 12,56, 2. Aloizeová (Nig.) 12,69, 3. Freemanová (Jam.) 12,84,
dálka: 1. Kotovová (Rus.) 700, 2. Mayová (It.) 695, 3. Johanssonová (Švéd.) 681,
oštěp: 1. Hattestadová (Nor.) 69,48 - světový rekord, 2. Damaskeová (Něm.) 65,74, 3. Menendézová (Kuba) 65,05.

Další výsledky:
Muži:
200 m:
1. Boldon (Trin.) 20,26, 2. Clay (USA) 20,32, 3. Thompson (Nig.) 20,60,
800 m: 1. Ngeny 1:44,49, 2. Kimutai (oba Keňa) 1:44,70, 3. Rodal (Nor.) 1:44,84,
míle: 1. El Guerrouj (Mar.) 3:46,24, 2. Chirchir 3:47,94, 3. Kibowen (oba Keňa)
3:49,87,
oštěp: 1. Železný (ČR) 90,56, 2. Makarov (Rus.) 88,53, 3. Hakkarainen (Fin.) 84,71.
Ženy:
400 m:
1. Freemanová (Austr.) 50,74, 2. Reidová 51,62, 3. Hennaganová (obě USA) 51,70.

Vývoj ženského světového rekordu v hodu oštěpem:
Starý typ oštěpu:
25,01 - Šrámková Božena (ČSR), 6. srpna 1922, Praha
25,32 - Šrámková Božena (ČSR), 13. srpna 1922, Praha
27,24 - Janderová Marie (ČSR), 25. května 1924, Ostrava
37,57 - Hargusová Guschi (Německo), 12. června 1927, Berlín
39,39 - Hargusová Guschi (Německo), 18. srpna 1928, Berlín
40,27 - Braumüllerová Ellen (Něm.), 12. července 1930, Berlín
42,28 - Braumüllerová Ellen (Něm.), 2. srpna 1931, Magdeburg
44,64 - Braumüllerová Ellen (Něm.), 12. června 1932, Berlín
46,74 - Gindeleová Nan (USA), 18. června 1932, Chicago
47,24 - Steinheuerová Anneliese (Něm.), 21. června 1942, Frankfurt
48,21 - Baumová Herma (Rakousko), 29. června 1947, Vídeň
48,63 - Baumová Herma (Rakousko), 12. září 1948, Vídeň
49,59 - Smirnická Natalja (SSSR), 25. července 1949, Moskva
53,41 - Smirnická Natalja (SSSR), 5. srpna 1949, Moskva
53,56 - Konjajevová Naděžda (SSSR), 5. února 1954, Leningrad
55,11 - Konjajevová Naděžda (SSSR), 22. května 1954, Kyjev
55,48 - Konjajevová Naděžda (SSSR), 6. srpna 1954, Kyjev
55,73 - Zátopková Dana (ČSSR), 1. června 1958, Praha
57,40 - Pazerová Anna (Austrálie), 24. července 1958, Cardiff
57,49 - Kaledienová Birute (SSSR), 30. října 1958, Tbilisi
57,92 - Ozolinová Elvira (SSSR), 3. května 1960, Leseledze
59,55 - Ozolinová Elvira (SSSR), 4. června 1960, Budapest
59,78 - Ozolinová Elvira (SSSR), 3. července 1963, Moskva
62,40 - Gorčakovová Jelena (SSSR), 16. října 1964, Tokio
62,70 - Gryziecká Ewa (Polsko), 11. června 1972, Bukurešť
65,06 - Fuchsová Ruth (NDR), 11. června 1972, Postupim
66,10 - Fuchsová Ruth (NDR), 7. září 1973, Edinburgh
67,22 - Fuchsová Ruth (NDR), 3. září 1974, Řím
69,12 - Fuchsová Ruth (NDR), 10. července 1976, Berlín
69,32 - Schmidtová Kathy (USA), 11. září 1977, Furth
69,52 - Fuchsová Ruth (NDR), 13. června 1979, Berlín
69,96 - Fuchsová Ruth (NDR), 29. dubna 1980, Split
70,08 - Birjulinová Tatjana (SSSR), 12. července 1980, Podolsk
71,88 - Todorovová Antoaneta (Bul.), 15. srpna 1981, Záhřeb
72,40 - Lillaková Tiina (Finsko), 29. července 1982, Helsinky
74,20 - Sakorafová Sofia (Řecko), 26. září 1982, Chania
74,76 - Lillaková Tiina (Finsko), 13. června 1983, Tampere
75,26 - Felkeová Petra (NDR), 4. června 1985, Schwerin
75,40 - Felkeová Petra (NDR), 4. června 1985, Schwerin
77,44 - Whitbreadová Fatima (V. Británie) 28. srpna 1986, Stuttgart
78,90 - Felkeová Petra (NDR), 28. července 1987, Lipsko
80,00 - Felkeová Petra (NDR), 9. září 1988, Postupim

Nový typ oštěpu:
67,09 - Mirela Tzeliliová (Řecko), 28. srpna 1999, Sevilla
68,22 - Trine Hattestadová (Norsko), 30. června 2000, Řím
69,48 - Trine Hattestadová (Norsko), 28. července 2000, Oslo

Norka Trine Hattelstadová při rekordu 69 metrů a 48 centimetrů na Zlaté lize v Oslo

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze