Světové rekordy se ale v silničních závodech budou uznávat až od příštího roku. Na OH v Atlantě i v Sydney, na MS v Göteborgu (1995), v Aténách (1997) i v Seville (1999) byl vždy na 10 000 metrů druhý. "Už mě ty stříbrné medaile nebaví, v Aténách poběžím maraton a chci zlato," prohlásil rozhodně v Berlíně, kde v neděli svůj rekordní čas zaběhl.
Na olympiádě ho vždy porazil Haile Gebrselassie z Etiopie. "Ale nejprve se na to musím připravit a projít keňskou kvalifikací," viděl postupný cíl. "Je to pro mne velká výzva," prohlásil.
Na maraton se zaměřil až v poslední sezoně. Na 42,195 km se pečlivě připravoval a v uplynulých čtyřech měsících běžel maraton minimálně každých čtrnáct dní. "Mám ze sebe radost, v Berlíně se mi běželo dobře," prohlásil.
Dříve totiž nesmírně rychlé tempo nedokázal udržet po tak dlouhou dobu, chytaly ho navíc křeče ve svalech. "Tentokrát bylo všechno v pořádku. Pracoval jsem na sobě velmi tvrdě a v neděli jsem si dokázal, že se to vyplatilo," prohlásil Tergat.
V Berlíně nasadil doslova vražedné tempo, na mezičase v polovině trati byl za 63:01 minuty. To odpovídá rychlosti, kterou běžel Ivan Uvizl při svém českém rekordu na 20 km v roce 1980.
"Rekordní čas mě moc těší, chtěl jsem na něj běžet. Ale jak říkám, celý život jsem byl druhý a už chci konečně něco vyhrát," zopakoval Tergat, který je ve své zemi za stříbrné medaile často kritizován. "Musím to hodit za hlavu a jít za svým cílem," dodal.
