Na podzim opustil nejbohatší stáj světa Sky, aby se coby lídr vrátil do německé Bory, za kterou závodil už dříve, když se ještě jmenovala NetApp. Začíná nová kapitola jeho kariéry.
Přinášíme nyní kompletní změní rozhovoru s Leopoldem Königem, který zveřejnila sobotní tištěná MF DNES.
Jak se odchází ze Sky? Vrátíte kola i mobil a vyklidíte váš apartmán na základně týmu v Nice?
Apartmán nevyklidím, ten je můj, nechám si ho. Zrovna dnes posílám týmu telefon a notebook. Poštou. A ke konci sezony vrátím i kola.
Odcházíte s nostalgií?
Ani ne, uteklo to rychle. Co jsem chtěl, to se mi ve Sky i povedlo. Tedy dostat každý rok šanci na Grand Tour, vylepšit tam své celkové umístění a být ve vítězném týmu na Tour. Jediné, co tomu ještě chybělo, bylo letos pódium na Vueltě.
A také zdraví.
To bylo velký problém. Ale i letošní zranění mi moc pomohlo, abych jednou na tom pódiu stál.
V čem?
Za tři měsíce, kdy jsem nezávodil, jsem stihl víc věcí než za posledních pět let. Věnoval jsem se mentálnímu koučinku, studiu výživy i fyzické stránky těla. Zjistil jsem, jaké mám limity ve váze. Že pokud chci jezdit dobře prudké kopce i časovky, musím mít ještě o něco míň svalů i váhy. Profesionální sport je o celoživotním vzdělávání.
Někteří trenéři tvrdí, že když sportovci o sportu až příliš přemýšlejí, bývá to na škodu jejich surové agresivitě při závodě. Není to i váš příklad?
Je. Ale právě tu divokost a agresivitu, která mi na trati chybí, chci v sobě probudit.
Povahou jste však introvert.
I ve svém civilním životě kolikrát dost váhám, jestli udělat to či ono, někdy také kvůli ostychu. Ale to bývá problém u většiny vrchařů jezdících o celkové pořadí. Mnozí jsou uzavření lidé, což je dané i jejich tělesnou konstitucí. Sprinteři jsou od přírody výbušní a živočišní, mají rychlá vlákna a jednání. Kdežto jezdec na celkové pořadí musí udržet koncentraci tři týdny a nemůže jednat zkratkovitě a výbušně. Přesto jsou momenty, kdy je i to zapotřebí. Na tom musím zapracovat.
Jak reagoval Dave Brailsford, šéf Sky, když jste za ním přišel, že chcete z jeho týmu odejít?
Řekl jsem mu to až v půlce Vuelty. Bylo na něm poznat, že ho to dost mrzí. Nedělalo mi to dobře.
Odkdy jste jednal s Borou?
Už od zimy jsme byli v kontaktu. Ale tehdy v Boře ještě ani nevěděli, jestli budou mezi týmy World Tour a jestli na ni budou mít prostředky. Já nechtěl udělat krok zpět. Takže ty námluvy se vyvíjely až do srpna, kdy už bylo také jasné, že k týmu přijde jako sponzor firma Specialized.
Bora je váš bývalý tým. Dal jste při jednání o přestupu přednost osobnímu jednání, než abyste vše řešil přes manažera?
Přesně tak. K manažerům mám trochu odpor, i ten můj současný mě zklamal. Vyřešit si smlouvu sám mi připadalo lidštější. Stejně má závodník nakonec vždycky poslední slovo. Kolikrát jsou manažeři jen zprostředkovatelé schůzek, kterým platíte docela velké peníze.
Bylo složité získat v Boře příslib, že se stanete lídrem na Tour? Do týmu přichází i Polák Majka.
Nebylo. Právě proto, že ve stáji je stejné vedení jako kdysi. Důvěřují mi, i když podle papírových výsledků vychází líp Rafa Majka.
Když vás při Tour 2014 přespurtoval v souboji o druhé místo v horské alpské etapě, kritizoval jste jeho vypočítavé závodění. Vše jste si vyříkali?
Už tehdy, hned další den. Teď jsme se na kempu v Německu bavili úplně v pohodě. Jsme si blízcí geograficky i jazykem. Je sranda, když máte v týmu tolik Poláků i Slováků.
Včetně charismatického mistra světa Petera Sagana. Jak může jeho příchod změnit tým Bora?
To zatím neví ani sama Bora, je to pro ni nové. Kvůli Peterovi vzali i spoustu závodníků a členů jeho podpůrného týmu, aby se tu cítil aspoň trochu familiárně. Věřím, že pro něj bude pozitivní změnou, když už nad ním nebude stát rozverný ruský oligarcha, ale precizně smýšlející Němec.
Vy už máte svůj program na celou sezonu jasný?
Měl jsem. Ale dost mi ho zkomplikovalo představení Gira. Mohlo by pro mě být obrovskou příležitostí.
Moment, loni jste mi tvrdil, že už nikdy nebudete opakovat zničující dvojkombinaci Giro-Tour.
Nebudu. Nechci. Ale zvažuji kombinaci Giro-Vuelta a vynechání Tour. Kvůli profilům. Možná bychom byli hloupí, kdybychom to nepřehodnotili a nesáhli po příležitosti, co nám na rozdíl od Tour nabízí profil Gira s dlouhými časovkami i kopci.
Kdy tohle dilema rozseknete?
Co nejdřív. Možná do týdne.
Původně jste plánoval ukončit kariéru relativně mladý. Přehodnotil jste tuto vizi poté, co jste kvůli zraněním opakovaně nemohl využít svůj potenciál?
Ano. Tím, že jsem tolik měsíců prostonal, mám pořád strašně moc mentální svěžesti. A fyzicky mi připadá, že jsem na tom nejlíp v životě a neustále se zlepšuju. Fyzicky bych mohl jezdit klidně ještě 10 let. Rozhodne mentální nastavení. Třeba po třech letech v Boře skončím. A nebo budu jezdit ještě dalších šest let. Jde o to, abych z toho měl pořád stejné potěšení. Jakmile o ně přijdu, nechám toho. Dělat cyklistiku jen pro peníze nejde moc dlouho.
Zvlášť když jste vždy chtěl mít velký rozhled i po světě mimo cyklistiku, že?
Ten bych chtěl mít ještě nekonečněkrát širší. Dostudováno nemám. Když jsem měl před lety volit mezi státnicemi a Vueltou, volil jsem Vueltu. Ale součástí tréninku je i regenerace. Tak během ní co nejvíc čtu. To mi strašně moc otevírá oči.
Co momentálně čtete?
Třeba o dětské výchově. Že rodiče by neměli vychovávat dítě k obrazu svému, ale měli by mu dát veškeré podmínky, aby se mohlo samo rozvíjet, a nepotlačovat jeho zvědavost. Ty poznatky mohu využít i ve sportu ke spontánním rozhodnutím a agresivitě. Nebo jsem teď četl knížku Nastavení mysli o tom, že rozhodují lidé, kteří myslí prorůstově a ne stereotypně. Ti se pak vypořádají se vším. Také v cyklistice se dá na každou situaci reagovat.
Loni jste se při diskusi o uprchlické krizi veřejně vyjádřil ve prospěch migrantů. Jste zpětně rád, že jste to udělal?
Nikdy jsem toho nelitoval. Udělal bych to znovu, ale jinak. Vyděsilo mě pak, jak jsem tím přilil pod kotel a přispěl k polarizaci společnosti. Zamýšlel jsem pravý opak: aby lidé z obou táborů začali nad věcmi přemýšlet jinak. Jenže dnes je u nás obrovský problém, že mnozí lidé mají nulové kritické myšlení a neumějí nakládat se svobodou.
Změnil jste za poslední rok názor na uprchlickou krizi?
Jak se vyvíjela, tak jsem viděl, že současné korigování toku migrantů mělo fungovat už od začátku. Faktem je, že když z 250 milionů, které se mají stejně špatně, vezmeme milion a přeložíme ho jinam, tak co to řeší? Stejně teď v Aleppu denně umírají stovky lidí. Nemůžeme zachraňovat celý Blízký východ. Toho, jak se Německo otevřelo, navíc začali využívat i ti, kteří pomoc nepotřebovali. Udělala se spousta chyb. Ale na druhou stranu byly v Evropě pozitivní tendence někomu pomáhat. Že jsme se úplně neuzavřeli a neřekli: Postřílejte se tam navzájem.
Vidíte možné řešení této krize?
Jedno jediné: ukončení vojenského konfliktu na Blízkém východě.
Jistě, ale jak?
To je samozřejmě složité. Rusko v Sýrii prokazatelně bombardovalo nemocnice a humanitární konvoje. Má tam své určité zájmy, a pokud bude chtít rozložit Evropskou unii zevnitř, o což se podle mě už dnes snaží, bude tím víc bombardovat civilisty, aby vznikaly větší tlaky na migraci do Evropy. Čímž vlastně vychází vstříc i Islámskému státu, který chce posílat do Evropy své lidi skryté v migrační vlně. Jistě, boj o moc může v Sýrii nadále pokračovat. Ale vojenský konflikt se musí co nejdřív ukončit, aby se tam lidem dostávalo základních životních potřeb a aby se celá Sýrie nepřemístila do Evropy.
Odrazem roku 2016 se ve světě staly také brexit a volba Donalda Trumpa. O čem podle vás tyto události svědčí?
Že se mění myšlení společnosti a ta je víc ovlivnitelná. Lidé, co váhají, se vždy přikloní k tomu naštvanému politikovi, jehož negativní rétorika je přesvědčí, že on je pro ně tím pravým. Obrovskou sílu má i mediální ovlivňování a dezinformace na každém kroku. Existuje cosi jako ruský dezinformační úřad, který už dnes ovlivňuje celý svět.
Kam si myslíte, že v tom současném světovém proudu spěje Česko?
K populismu a xenofobii, tedy tím východním směrem. I díky prezidentu Zemanovi. Názor na objektivitu jeho názorů, co je správné a co ne, si můžeme udělat i z toho, že nám dává najevo, jak kouření ve velkém vlastně ani neškodí. Tak proč by nám škodilo Rusko? Přitom Rusko - pokud se dostane do nějakých sporů - vždy obviní jakousi neurčitou sílu. To převzal za vlastní i Zeman a jeho mluvčí a obviňují neznámé a nekonkrétní síly typu pražská kavárna. Prostě ty, kteří se jim nehodí a mají jiný názor. Což je nebezpečný trend, který může vést až k naprostému rozpolcení vztahů mezi lidmi ve společnosti.
Umíte si představit, že byste vy sám byl po kariéře politikem?
Asi ne. Ale chtěl bych se určitě nějak angažovat v tom, aby tahle společnost vzkvétala. Abychom my Češi v sobě probouzeli zdravou morálku a pravé vlastenectví a ne současné pseudovlastenectví typu „tato země je naše“, jak píše pan Zeman, s čímž bychom tu zůstali naprosto zabednění. Je smutné, že dnes mnozí lidé své svobodné životy neumí ukočírovat.
