Ne výsledek, ale okolnosti zápasu se postaraly o vstup do legend. Hrálo se o to, zda si první titul v evropském poháru připíše Řecko, anebo Československo.
A hrálo se mezi tribunami antického stadionu Panathinaiko. Sedělo na nich prý 80 000 fanoušků. Dalších 40 000 sledovalo duel ve stoje či čekalo na výsledek v okolí. Nikdo nikdy už tolik diváků k evropskému basketbalovému zápasu nepřilákal.
Ta čísla samozřejmě nelze potvrdit, i proto hovořme a pišme o legendách. Guinnessova kniha rekordů zapisuje jako maximum číslo 108 713 diváků z roku 2010. Tehdy texaský hostil Dallas utkání All-Star Game NBA.
Nedávno zesnulý Jan Blažek na jaře v rozhovoru pro MF DNES zavzpomínal na duel v Aténách následovně: „Byl to jeden z mých nejdominantnějších zážitků (v kariéře). Někdo říkal, že tam bylo 80 tisíc, ale spíše bych se klonil k 65 tisícům.“
Nejednalo se však o zážitek nejhlasitější. „Člověk okolí moc nevnímal, protože tribuny byly více vzdálené od hřiště. V hale je kolikrát větší hukot. Ale když si člověk prohlíží fotografie, tak si uvědomí, co to bylo za monstrózní akci,“ popisoval Blažek.
A proč vzpomínáme nyní? Jeden z vůdců vítězného AEK - Georgios Trontzos - se o víkendu dočkal pocty z největších. Jeho dres s číslem šest zamířil ke stropu haly aténského klubu.
Na 217 centimetrů vysokého Trontzose myslí Řekové jako na svého prvního hvězdného pivotmana.
S basketbalem začal v YMCA Soluň, v roce 1959 zamířil na studia do Ameriky, působil na slavné univerzitě Gonzaga, jež se na zahraniční hráče zaměřuje dodnes. Připomeňme jména Domantas Sabonis, Przemek Karnowski nebo Killian Tillie.
Po návratu z USA šel Trontzos do AEK Atény a pomohl mu k pěti ligovým titulům (1964, 1965, 1966, 1968 a 1970). Přesně před 50 lety dovedl tým do Final Four Poháru mistrů evropských zemí (dnešní Euroliga).
Největší zápas však přišel až dva roky poté, proti Pražanům. Přes Jiřího Zídka tehdy zaznamenal 24 bodů. Ale tenhle souboj dlouhánů o výsledku nerozhodoval. Sám jich od českého podkošového mistra dostal 31, přesto se mohl radovat.
A Slavii VŠ Praha, dnešní USK Praha, porážka nebolela dlouho. Rok nato ve Vídni přehráli Češi ve finále PVP sovětské Dinamo Tbilisi. Je to jediný triumf v mužských evropských pohárech v podání československého nebo českého celku.