Loni v kopcích pod Dachsteinem triumfoval český biker Tomáš Trunschka. Letos na startu chyběl, ale aspoň k závodu přemluvil krajana Ondřeje Fojtíka, který dojel na druhém místě. Rychlejší byl jen Thomas Dietsch z Francie, vítěz posledního ročníku Světového poháru.
"Co je závodě nejtěžší? Ta délka," přiznal Fojtík, který už byl v kariéře dvakrát druhý na extrémním etapovém závodě Crocodyle Trophy v Austrálii. "Jeden kopec střídal druhý, po třech hodinách jsem měl strach, že nedojedu," dodal k trati s celkovým převýšením 7006 metrů.
Start v pět ráno, cíl za večerního šera
Tři stovky odvážlivců se na startu dvousetkilometrového závodu sešly před pátou hodinou ranní. Šampioni si plánovali, že po deseti hodinách a pár minutách budou v cíli, ale závodníky bez profesionálních smluv čekala jízda až do večera. A také několik dramatických změn počasí: startovalo se za sucha, v osm přišel hustý déšť, přes poledne závodníky sžíralo ostré slunce a v půl čtvrté už zase lilo.
V příjemnějších dopoledních časech vyjeli z Bad Goisernu účastníci dalších závodů - na 26, 53 a 108 kilometrů.
Trasy se navzájem prolínaly a kdo měl štěstí, mohl se při jízdě potkat s dříči na dvoustovce. "Předjížděl nás Thomas Dietsch, ve stoupání měl střední tác a jel takovým švihem, kterému se nedalo stačit. Když to někdo zkusil, po pěti záběrech odpadl," popisoval své setkání s pozdějším vítězem Eduard Pinkava z časopisu Velo, který bojoval na stokilometrové trati.
Zahraničním účastníkům vládli Češi
Celkem na Salzkammergut Trophy startovalo tři a půl tisíce závodníků. Rovnou polovinu tvořili cizinci z téměř třiceti různých zemí. Těm už tradičně vládli Češi, jichž letos bylo 530, o třicet více než Němců.
Pro české závodníky byla stejně jako pro Italy a anglicky mluvící jezdce den před startem zvláštní porada s výkladem v mateřském jazyce.
"Na stovce a dvoustovce jsou dva brody, které se dají bezpečně projet. Tedy pokud nebude pršet," zaznělo na poradě.
A ono pršelo. V pátek večer byla bouřka, o sobotních přeháňkách už byla řeč, přesto se brody daly bez obtíží projet. Horší to bylo na několika rozbahněných lesních sjezdech, kde méně zdatní jezdci radši kolo vedli.
To elitní závodníky jen tak něco nerozhodilo. "Držel jsem si své tempo a závod jsem si užíval," usmíval se spokojený Dietsch. "Osmdesát kilometrů jsem se držel ve skupině asi deseti jezdců, pak už jsem zůstal sám," dodal.
"Thomas ukázal, že patří k nejlepším bikerům na světě," řekl Fojtík, který ztratil lídra z dohledu kvůli krizi, jež ho postihla po třech hodinách. "Z nejhoršího mě dostala sůl a české pivo," prozradil jezdec týmu Toyota Dolák, kterému servis na trati zajišťovala manželka.
Symbolem závodu Salzkammergut Trophy je stezka Ewige Wand, která je vysekaná do skalního masívu nad Bad Goisernem. Při průjezdu kamenným balkónem dělí jezdce od propasti jen lanový plot.
Právě tady vyfotili na plakát k letošnímu ročníku hvězdu loňského závodu Garyho Fishera, vynálezce horského kola. Snímek na památku může mít letos každý účastník, postaral se o to automat, který sepnul samospoušť, kdykoliv někdo projel okolo.
Vítěz musel finiš zopakovat. Pro fotografy
Kdyby bylo stejné zařízení i v cíli, ušetřili by si pořadatelé malý úsměvný trapas. Suverén Thomas Dietsch se totiž přiřítil uprostřed davu závodníků finišujících na kratších tratích, hlasatel si ho všiml na poslední chvíli a někteří fotografové už na šampiona nestihli namířit objektivy vůbec. Francouz se proto po krátkém oddechu otočil, dojel před cílovou pásku a pro kamery předvedl vítězný finiš ještě jednou.
Po deseti hodinách a devíti minutách tak pro vítěze skončil maraton přesně v duchu, jaký si předsevzal. "Bral jsem závod jako zpestření programu, přijel jsem se pobavit a užít si to. A vyšlo to dokonale," říkal spokojený vítěz po deváté hodině večer. Už byl dávno vysprchovaný, odpočatý a chystal se na stupně vítězů, zatímco do cíle přijížděli jeho méně zdatní soupeři.
Opozdilci nedodrželi časový limit na kontrolách po trati, proto jim pořadatelé sprejem znehodnotili startovní čísla. Ze závodu tak byli vyřazeni, ale byli to bojovníci. Pokračovali do cíle, byť už mimo soutěž.
I to je Salzkammergut Trophy, závod úspěšných profesionálů i nezdolných amatérů.
