Ve čtvrtek křičel "Olé" na vyprodanou holešovickou arénu coby ledový toreador, opět svůj, opět provokující. Rebel, bruslící na samé hraně pravidel.
Takový byl. "Průkopník zakázaných věcí. Vždy nad věcí. A ohromný šoumen," charakterizuje ho René Novotný.
Před deseti lety v kostýmu d’Artagnana slavně opustil v olympijském Naganu soutěže ISU. Nyní dává sbohem i exhibicím. "Ve Francii rozjíždím své rozlučkové turné," vyprávěl u dalšího piva.
Rozlučkové turné? Vy budete končit? Proč?
Jednoho dne musíte říct dost.
Jozefu Sabovčíkovi je 44 – a pořád skvěle bruslí. Vám je jen šestatřicet.
Jozef je Jozef. Víc vydrží. Zato já? Víte, když vystupuji mimo Francii, diváci jsou pořád nadšení, křičí, mají mě rádi – a nestarají se tolik o kvalitu. Jenže ve Francii je to komplikovanější. Když se tam přestanete pohybovat, jak lidé byli zvyklí, začnou hned žbrblat. Toho se nechci na konci kariéry dožít. Nechci vidět sám sebe, jak klesám dolů, dolů a ještě víc dolů. A nechci pak skončit jen proto, že už vážně budu moc starý.
Co tedy budete dělat?
Producenta ledových show.
Nic víc?
To mi stačí. Správně jsem nakládal s penězi, co jsem vydělal. Nemusím hledat žádnou další práci jen proto, abych měl za co jíst a kde spát. Jsem O. K. Mám skvělou rodinu, manželku (tanečnici Olivii Darmonovou), tři dcery!
Takže žijete se čtyřmi ženami?
S pěti. Ještě můj pes je fena.
Nevadí vám občas, že lidé vás spojují především s programem d’Artagnana?
Ne! Lidi si ho vždycky znovu užívají a já taky, vždyť mi dal olympijský bronz. Ale mám rád i další své programy: Kmotra, Lucky Luka nebo Barbara Conana. S tím jsem vystupoval v Praze na mistrovství světa 1993. A ještě jednou ho tu možná předvedu při rozlučkovém turné. Chtěl bych sem s ním přijet. Přiberu snad i Tomáše Vernera a Pljuščenka. Měl bych pro ně skvělé role.
Role? Jako ve filmu?
Ano, role. To turné totiž připomene mé bývalé programy. Nepůjde jen o pětiminutové jízdy, ale o čtvrthodinové příběhy na ledu. Takové divadlo, chápete? Třeba při hudbě pro d’Artagnana nebudu bruslit sám, ale budeme na ledu čtyři mušketýři, gardisté, ukážeme opravdový šerm. Na samém konci pak vezmu brusle, pověsím je na hřebík – a budu volný. Pro jiný život.
