Abraham Olano se brání: "Nejdřív mi musí doping dokázat." Španělská Vuelta, na níž někdejší mistr světa dělal deset let technického ředitele, s ním však ukončila spolupráci.
Australan Stuart O´Grady se v sílící vlně dopingových nařčení raději přiznal sám. "Před Tour de France 1998 jsem udělal jedno rozhodnutí," vyprávěl. "EPO jsem si vyhledal sám, nikdo z týmu mi nepomáhal." A ve své zemi teď cyklistický veterán čelí výzvě, aby se dobrovolně vzdal pozice šéfa Komise olympioniků, do níž ho loni jeho kolegové na čtyři roky dosadili.
Vedle jasně označených hříšníků dělí zpráva cyklisty ještě do dvou skupin: jednou jsou podezřelí, u nichž však nešlo přestupky proti pravidlům dokázat, třetí skupina jsou čistí závodníci. "Jenže to je velké zjednodušení a nepochopení celého problému," namítá Jonathan Vaughters, manažer týmu Garmin a sám muž, co ve své profesionální kariéře sáhl po zakázaných látkách.
Proč jsou na seznamu Ullrich, Pantani, Cipollini a už ne Tyler Hamilton? Ten, co taky na Tour 1998 závodil, v časovce skončil druhý za Ullrichem a nedávno do světa vyslal zprávu: Ano, i já bral. "Proto je hodně nešťastné myslet si, že ten, kdo je na seznamu, je špatný, a ten, kdo tam není, je dobrý," varuje Vaughters.
Za oceánem se k třaskavé kauze vyjádřil i Lance Armstrong, zatracený "hrdina" Tour. "Pokud se nespojíme, vše neprodiskutujeme a nenamalujeme čáru, od které se odrazíme, budeme se motat v kruhu," myslí si Američan a vyzval, aby se cyklistika postavila k dopingové minulosti kolektivně.
On sám přišel o sedm titulů z Tour, kterou (ne)vyhrál v letech 1999 až 2005. V roce 1998, který je teď ve spojitosti se senátní zprávou tak exponovaný, se ještě zotavoval z rakoviny. V dokumentu, který Senát zveřejnil, však figuruje řada jeho rivalů a taky Kevin Livingston, jeho bývalý týmový kolega. "Moje první reakce? Že nejsem překvapený," vzkázal Armstrong. "Už jsem říkal, že to byla nešťastná éra pro nás všechny a prakticky každý z nás porušoval pravidla a lhal o tom."
Senát po zveřejnění výpisu dopingových "zločinců" zdůraznil, že není v jeho kompetenci někoho trestat a že výsledky zůstanou nedotčeny. Je to velký kontrast ke skoro inkvizičním praktikám v Armstrongově případě - ten byl obrán úplně o vše a dál čelí hrozbám vězení.
"Toto nechám na jiných a na času, aby rozhodl, jestli se budou tresty rozdělovat," mluvil rezignovaně. "Je teď populární dělat ze mě fackovacího panáka, chápu to a budu s tím žít. Vždyť jsem si to způsobil sám. Nevím ale, jestli toto odhalení k něčemu přispěje. Rád bych si myslel, že je v tom něco dobrého, ale z mého pohledu se nestalo nic jiného, než že sportu ublížili."
