Tady dál vládnou krátké rukávy a nohavice jakbysmet. Na Slunečném pobřeží Středozemního moře, což je pás mezi španělským městečkem Nerjou a Gibraltarem, se nachází přes šedesát golfových hřišť s hustou koncentrací zejména kolem Marbelly.
Luxusní letovisko proslavil zejména zesnulý majitel fotbalového Atlétika Madrid Jesús Gil y Gil, jenž měl díky svým finančním machinacím svého času pod palcem celou místní radnici a do své "džamahírije" samozřejmě zahrnul i pár golfových resortů.
Běžný turista sem pochopitelně nejezdí (či spíš nelétá) studovat majetkové vztahy. A patrně ani nepátrá po stopách zmíněných britských zločinců, jejichž delikty byly převážně finančního charakteru. Ovšem, spolu s nějakou tou vraždičkou, vydíráníčkem nebo drogovým kšeftíkem. Jak ale ochladly vztahy obou zemí kvůli Gibraltaru, přestali tady být ostrovní utečenci vítáni.
Jinak jsou Andalusané pohostinní lidé. Jako nájezdníci se tu už vystřídali Visigóti, Vandalové, Maurové a další dobyvačné národy, takže hordy turistů domorodce nemohou vyvést z míry. Na to, jak jsou po vlnách přesunů velkých skupin lidí etnicky smíšení, drží je pospolu tradice s kořeny ve flamenku a řeči, kterou by za dialekt španělštiny označil jen neuctivý návštěvník.
Golfové Costa del Sol je jak tradiční, tak moderní. Těží z toho, že 325 slunečných dnů v roce (někdy se pro potěchu návštěvníků uvádí 333) minimalizuje riziko špatného počasí, i když hráč vyrazí třeba jen na prodloužený víkend. Cestovní kanceláře je v České republice nabízejí už do 10 tisíc korun a platba obsahuje nějaké to green fee.
Češi už to znají
Samozřejmě, v podnikavém regionu si lze zajistit ubytování nejrůznějšího typu, takže uspokojen bude ten, komu je tříhvězdičkový hotel už málo, i ten, kdo si s sebou veze kamarády domácí (a něco vlastních zásob) ke kamarádům tamním. Na jih Španělska se z tuzemska jezdí hrát léta a český člověk si vždycky najde nejlepší způsob, jak se ubytovat, stravovat, jak cestovat, a podobně.
Takže posíleni ranním gazpachem (ať promine, kdo neholduje krajovým jídlům, polévkám ani rajčatům) vyrážejí Češi na hřiště, příkladně upravená a rázovitá, na nichž vegetace už nějakou dobu roste, takže vypadají přirozeně a útulně.
Andalusané ovšem neustrnuli někde před patnácti lety, kdy nebyla zase taková konkurence. Rozhodně se vyplatí přeptat se před odjezdem či odletem na dobrou golfovou akademii (angličtina i němčina jsou běžné). Třeba takový trénink s analýzou švihu ve 3D rozměru může pomoci golfistovi s jakýmkoli hendikepem. A pozor - relaxační centra bývají k využití přímo v Club Housech.
O tee times je někdy trochu boj, nebo spíš licitace a včasné až extrémně brzké zarazervování vstupu na hřiště se vyplatí. Handicap certificate vesměs nikdo nevyžaduje, takže nezbývá než se rozhodnout pro vlastní hole, nebo široký výběr setů k zapůjčení na místě.
