Nový parťák na sedadle spolujezdce? Pro vedoucího muže Českomoravského poháru Michala Černého tohle na Rallye Železné hory nepředstavovalo žádnou komplikaci.
Černý s navigátorem Miloslavem Volínem, který pro tuhle příležitost nahradil Jana Bernase, vyhráli čtvrtý závod pohárového seriálu s úctyhodným náskokem 41,2 vteřiny. I když - úplně jednoduchou cestu k vítězství borci soutěžící za J-M Motorsport neměli.
Jejich Mitsubishi Lancer totiž dlouhou dobu notně proháněl další vůz tohoto typu, jejž pilotoval pardubický Pavel Gajar (Autosport Gajar). Osminásobného účastníka železnohorské rallye vybízelo k heroickému výkonu sympatizující publikum po trase.
„Po šesti rychlostních zkouškách měl Michal Černý náskok jen 5,2 sekundy. Pak ale Pavel Gajar udělal ‚hodiny‘, a to ho odsunulo. Boj mezi nimi byl do té doby napjatý, oba závodili na hranici možností,“ popisuje ředitel rallye Marek Šimík, který na její průběh dohlíží z radiodispečinku.
Třebaže Gajar nezvítězil, na pódiu tu stál už počtvrté a z určitého pohledu patří k inventáři závodu. „Dá se to tak říct,“ přitakává šéf rallye Šimík. „Místní posádky, které třeba nemají na závodění jinde tolik peněz, se soustředí především na ten svůj podnik. Nám coby pořadatelům hrozně pomáhají, i s itineráři, se značením a podobně. Jsou vlastně součástí organizačního týmu,“ konstatuje Šimík.
Za Gajarem, jehož při jízdě dirigoval Petr Vanický, se umístili loni rovněž třetí Poláci Janusz Lelek a Krzysztof Leja též na lanceru. Pak už mezi vozy nejsilnější třídy A4 (nad 2 000 ccm) pronikl první zástupce o něco slabší A3 (1 600 až 2 000 ccm) - BMW 318 iS E30 polské dvojice Igor Bartołd - Pawel Winiewski.
„Polské posádky se letos zklidnily, byly ohleduplnější a měly i lépe připravená auta. V popředí výsledkové listiny jich bylo hodně,“ podotýká Šimík.
Jezdci si podle něho pochvalovali zejména v pořadí třetí „erzetu“ mezi Nasavrky a Loučkami. „Na hlavní silnici 337 na Podlíšťany jsou takové ‚protahováky‘, skutečná rallyová trať, úzká silnice a keře na obou stranách, kde není vidět.
Tam to opravdu prověří jezdecké schopnosti, je tam pět šest různých typů povrchu. Jezdci musejí měnit tempo jízdy, ukáže se jejich příprava,“ říká Šimík. Do této rychlostní zkoušky ovšem spadala i záludná pasáž, kterou posádky musely absolvovat o chvíli dříve.
„V krátkém úseku před obcí Bratroňov je tzv. klouzavý asfalt. Sluníčko to vytáhne, a když se tam dostane vlhkost, strašně to klouže. Zaopatřili jsme to tam balíky se slámou, ale ty to nezastavily - jeden Polák je posunul o dvanáct metrů a pobořil starý plot,“ líčí Šimík.
Ze stovky účastníků jich rallye dokončilo šestašedesát, havárie byly jen čtyři a bez vážnějších následků. Zbytek aut nedojel vinou technické závady. „Odpadovost byla slušná, poměrně nízká,“ míní Šimík.
„Všichni účastníci měli pocit, že se to nadmíru povedlo. Vyšlo i počasí - poprvé po iks letech nepřišla bouřka a ranní déšť tolik nevadil. Vše klapalo, dodrželi jsme i začátky rychlostních zkoušek,“ těší Šimíka.
