"Mám velkou motivaci, je to nový formát pořadu, na který se člověk musí hodně připravovat. A zprávy ze zákulisí mě vždy zajímaly," citoval Lanzingera list Standard. "Na rozdíl od týmových kolegů už nemusím vstávat tak nekřesťansky brzy."
Také dálkově studuje sportovní management, pro jednoho výrobce lyží bude pracovat v marketingovém týmu. "Můžu tak spojit práci a studium."
Lanzingerovi se život změnil 2. března po děsivém pádu při Super G v norském Kvitfjellu. Utrpěl otevřenou zlomeninu, poškozené cévy nezásobovaly jeho lýtko krví, a tak lékaři museli později spodní část levé končetiny amputovat.
Lanzinger kvůli tomu nyní chce žalovat Mezinárodní lyžařskou federaci o stovky tisíc eur. Jeho přeprava do nemocnice trvala totiž pět hodin, chybělo správné lékařské zajištění a podle expertizy nezvolili doktoři správný postup při záchraně nohy.
"Byl to den jako každý jiný, těšil jsem se na závody, byl jsem dobře připravený," vzpomínal Lanzinger pro Kurier. Není však zahořklý. "Všechno bych udělal stejně, stát se to mělo."
Osmadvacetiletý lyžař nepadl do černé díry depresí. "Musel jsem se postavit na nohy, začít se pohybovat, řešil jsem stavbu domu a teď je přede mnou škola. Pak bych chtěl být fit a uvidíme, jestli budu moct dělat výkonnostní sport. Dal jsem si hned nové cíle a úkoly."
Už zase jezdí na oblíbené motorce, jež je pro něj adrenalinovou náhradou za lyžování. V létě se byl na pozvání jedné protetické firmy podívat na paralympiádě v Pekingu.
V zimě by se rád znovu postavil na lyže. "Ale na to musím mít nejprve udělanou správnou protézu."
V létě měl plno návštěv, kamarádi mu pomáhali se stavbou domu, do něhož by se chtěl s přítelkyní Evou nastěhovat ještě před Vánoci. "Život šel dál, nechtěl jsem, aby mě někdo litoval. Pomohlo, že jsem neznal jen sport. Pocházím z běžných podmínek, táta byl zedník, já v létě taky pracoval. Vždycky jsem byl Matthias, ne ten lyžař."
Bez sportovní zkušenosti by se však s realitou nejspíš sžíval hůř. "Sport mi víc dal, než vzal. Buduje charakter. Sport je škola života ve zhuštěné formě. Díky tomu jsem se přes všechno přenesl o osmdesát procent rychleji."
