Nevinný vtípek, nebo pořádný trapas? Bývalý anglický reprezentant v ragby Brian Moore má jasno. "Zachoval se jako totální a naprostý imbecil. Možná by mu někdo už měl říct: Podívej se, všichni si myslí, že jsou ti asi tak dva roky, to ti nevadí? Seber se a chovej se dospěle, prosím."
Sport gentlemanů, v němž se úzkostlivě dbá na pravidla a respekt k soupeři, zase kroutí hlavou nad svým zlobivým dítětem. Manu Tuilagi (22) se kaje za to, jak "vylepšil" setkání s premiérem Velké Británie – před jeho sídlem v Downing Street číslo 10 při focení týmu udělal Cameronovi "králičí uši". V zemi, která dala světu humor skupiny Monty Python, to na jednu stranu sedí. Ale zároveň se proti Tuilagimu zvedla vlna nevole.
"Nejde mi ani o to, jak moc je takové gesto urážlivé. Ale že Tuilagi zase strhává pozornost jen na sebe," říká Moore pro Daily Telegraph. A Tuilagi, rodák z oceánského státu Samoa, lituje. "Chtěl bych se upřímně omluvit za to, že jsem svým nezodpovědným chováním mohl ztrapnit premiéra naší země," uvedl Tuilagi, načež mu David Cameron na Twitteru s nadhledem vzkázal: "Omluva není potřeba. Chápu, že to měla být jen sranda."
Jenže takových "srand" je v Tuilagiho kariéře až příliš. Člen současného týmu Britských Lvů (společný ragbyový výběr Anglie, Irska, Skotska a Walesu chystající se na turné) je nejmladším hráčem, co kdy hrál mistrovství světa v barvách Anglie. Jeho sportovní talent je nepřehlédnutelný – a stejně tak dění mimo hřiště.
Na mistrovství světa v roce 2011 dostal pokutu na to, že si chtěl zaplavat tak, že skočil z lodi rovnou do moře; na stejném šampionátu musel platit rovněž za svůj chránič zubů s nepovolenou reklamou. "Králičí uši" na fotce udělal už dříve i bondovskému herci Danielu Craigovi, kvůli propadlému vízu měl problémy ve Velké Británii...
Vše shrnuje jeho kouč z Leicesteru Richard Cockerill: "Jsou to hlouposti. Je to mladý kluk, ale to přece neomlouvá. Připomínám mu, jakou zodpovědnost má."
Za Tuilagim totiž stojí příběh, který je hodný následování. V rodné Samoi, kde je ragby obrovsky populární, jej hrál před domem na plácku tak, jako kluci jinde fotbal. "Všude kolem stály citrónovníky – když to napálíte do nich nebo do zdi domu, to tak bolí!" vzpomínal. "Bráchové nejdřív nechtěli, abych s nimi hrával. Pak mě vzali mezi sebe s jednou podmínkou: Když do toho jdeš, nikdy nebudeš brečet. Pokud začneš, dostaneš facku."
Ve svých jedenácti letech Tuilagi s rodinou přijel do Velké Británie. Žádný svalovec, navíc totálně bez znalostí taktiky a pravidel ragby. Ale on makal. Zesílil, stal se z něj obr, jeho talent byl nepřehlédnutelný. "Škole jsem ovšem moc nedal. Celou matiku jsem si říkal: Když už zase budu moci trénovat?" Dřina se vyplatila. "Byla to sázka na jednu kartu," přiznává Tuilagi. "Upřímně – kdybych nehrál ragby, tak vůbec nevím, co bych dělal."
Občas si však přibírá roli domnělého komika. A pak to schytá, jako v případě svého "vtípku" na účet Davida Camerona.
