Když může, Michael Foley nikdy nechybí na zápase, v něm hraje jeho syn Bernard.
Nebude chybět ani v neděli na londýnském Twickenhamu, Austrálie bude spoléhat na Foleyho umění ve čtvrtfinále šampionátu proti Skotsku.
A nechyběl ani před pár lety, kdy Bernard nastupoval do zápasu starších žáků v Sydney za tým Redfield College. Dramatický příběh líčil Bernard při setkání s novináři.
„Táta nikdy nechyběl na žádném mém zápase, byl to můj první trenér a pak i největší fanoušek. Jenže tenkrát byl v nemocnici po operaci srdce. Lékaři by rozhodně nedovolili, aby by byl na den z nemocnice propuštěn. Tak kvůli zápasu odešel tajně, ven ho propašovala maminka,“ popisoval Foley.
Během utkání při jednom ze střetů dostal Foley junior ránu do boku. „Nejdřív jsem to moc nevnímal, nebylo to tak hrozné. Ale pak mě to dost bolelo, necítil jsem se vůbec dobře.“
Když po zápase s matkou dovezli otce zpátky do nemocnice, rodiče si všimli jeho zhoršujícího se zdravotního stavu. „Když už jsme tady, tak si dojdi na vyšetření,“ navrhl otec.
V tu chvíli začal boj o Bernardovo zdraví, možná o život. „Při vyšetření mi zjistili, že mám natrženou ledvinu. Když jsem pak odevzdával vzorek moči, byla jasně červená. Bylo to dost děsivé,“ vzpomínal Bernard.
Pokud by Michael Foley tajně neopustil nemocnici a Bernard po zápase odjel normálně domů, mohlo vnitřní krvácení způsobit katastrofu...
Poranění ledviny bylo tak závažné, že Bernard následujících dvanáct měsíců nemohl hrát ragby, musel se vyhýbat kontaktním sportům. „Bylo to osud. Věnoval jsem se i jiným sportům, ale moje touha hrát ragby byla větší než před úrazem.“
A z Foleyho vyrostl špičkový hráč. Na útokové spojce nadchnul v klíčovém utkání základní skupiny proti Anglii. Položil dvě pětky, proměnil tři konverze a čtyři trestné - celkem 28 bodů. Výrazně tak přispěl k triumfu 33:13, což pro Anglii znamenalo vyřazení z turnaje. Zápas zrodil novou hvězdu.
Přitom před mistrovstvím světa zřejmě ani Australané netušili, že zrovna šestadvacetiletý Foley bude oporou. Nebyl jistý v kopech, ani herně mu to příliš nešlo. Čekalo se, že přednost dostane o rok starší, ale mnohem zkušenější Quade Cooper.
Nyní už není pochyb, kdo je australská jednička na útokové spojce. Foley však, jako správný ragbista, nedá na spoluhráče dopustit. „Quade je světová třída a já rostl vedle něj. Trénovali jsme společně.“
Foley na šampionátu zahrával devatenáct kopů, bránu minul jen dvakrát. Věří, že formu si udrží i proti Skotsku. Austrálie je jasným favoritem, Skotové naopak nejslabším týmem čtvrtfinále.
V hledišti nebude chybět Michael Foley, na tribuně bude i Bernardova matka a jeden z pěti sourozenců.
„Otec nikdy nehrál ragby na nejvyšší úrovni, ale tu hru miluje. Nesmím ho zklamat.“
