Pat Rafter moc chtěl letošní turnaj vyhrát. Vše napovídalo tomu, že míří za úspěchem. Z cesty mu vypadl Pete Sampras, jeho loňský přemožitel. Sám se postaral o Andre Agassiho, který ho zastavil před dvěma lety v semifinále. Goran Ivaniševič neměl být takovou překážkou. "Kdybych měl hrát proti Samprasovi, moc bych si nevěřil. Takhle je to alespoň vyrovnané," říkal ještě před zápasem.
Ve finále předvedl Rafter skvělý výkon. Na síti byl takřka bezchybný, některé jeho zákroky vyvolávaly spontánní potlesk diváků. V některých chvílích musel být Ivaniševič zoufalý, Rafter byl k neprohození. Jenomže chorvatský střelec měl svůj dělový servis a proti tomu se hrálo špatně. "Stát na druhé straně kurtu a vědět, že to musím vrátit zpátky není žádná velká zábava," okomentnoval Ivaniševičův servis. Pro svého soupeře měl ale jenom slova uznání. "Byl výborný, klobouk dolů."
Skvělým zážitkem byla pro Raftera nálada v hledišti. Pořadatelé narychlo zlevnili lístky kvůli posunutému termínu a na záaps se tak dostali i "normální" fandové. Místo celebrit tak na tribunách buráceli diváci pomalovaní žlutozeleně a červenobíle, hnali hráče vpřed. "Byla to úžasná, úžasná atmosféra," rozplýval se Australan. "Elektrizovalo mě to. Něco podobného už možná Wimbledon nezažije. Kvůli tomu člověk sport dělá, je to skvělá zábava."
Nyní čeká osmadvacetiletého Raftera přestávka, kdy by se chtěl dát zdravotně do pořádku a zamyslet se nad dalším pokračováním své kariéry. Dvojnásobnému ampionovi z US Open určitě nedá Wimbledon spát. V posledních letech mu vítězství utíká mezi prsty. Právě Goran Ivaniševič by ho mohl inspirovat. Ten musel přetrpět dokonce tři finálové prohry než se dočkal.
Oba účastníci finále Ivaniševič s Rafterem děkují divákům se svými trofejemi |