Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Budu bojovat do roztrhání těla, těší se Šimůnek na republikový šampionát

8 2016
Čtyřikrát dojel třetí, třikrát druhý za Zdeňkem Štybarem, teď je podle některých největším favoritem republikového šampionátu v cyklokrosu. V sobotu bude mít v Kolíně další šanci obléct dres vybarvený českou trikolorou a Radomír Šimůnek mladší říká: „Za posledních pět let jsem připravený nejlíp.“

V prosinci jste na belgickém poháru BPost Bank obsadil páté místo. Forma přišla v pravou chvíli?
Doufám, že jo a taky doufám, že mi vydrží až do konce ledna. Během posledního závodu v Belgii, který jsem jel v neděli byla forma taky dobrá, ale zradila mě technika na kole. Je to se mnou jak na houpací dráze, jednou to jde a vyjde to, jindy se zase něco jak se říká po*ere.

Čím to je? To vypadá, že ty technické problémy skoro přitahujete.
Jo, taky si to říkám. Ale pak si řeknu, že je to jenom technika a člověk s ní nic moc neudělá. Někdy technické problémy možná ovlivnit lze, když člověk hodně chce. Z toho pak pramení zbytečné chyby.

V Kolíně se jel naposledy republikový šampionát v roce 2009, kdy jste bojoval s přesilou – Dlask, Štybar. Co se vám z toho závodu vybaví?
O tom závodě už bylo hodně napsáno. Kluci na mě byli dva a já věděl, že je to předem prohraný boj, ale i tak jsem se snažil. Pak se Dlasky (Petr Dlask) moc fair-play nezachoval . On sice řekl, že to bylo fair-play, ale já jsem pořád přesvědčený, že nebylo. Zase, kdybych byl na jeho místě, tak asi udělám to samé, taková je cyklistika. Nikdy jsem mu to nevyčítal, nikdy jsme to spolu neřešili.

Právě reprezentační trenér Petr Dlask nebo třeba Martin Bína vás považují asi za největšího favorita na titul...
Mezi největšími favority se pohybuju už deset let. Samozřejmě dřív byl tím největším Zdeněk Štybar nebo Petr Dlask, se kterými jsem sváděl souboje. Ale nikdy se mi je nepovedlo na republice porazit. No a za poslední dva roky jsem v mistráku nic nezajel. Jednou jsem byl čtvrtý, loni jsem ho vůbec nedokončil. Tam jsem shořel jak papír, mladí kluci nás smázli.

To je minulost, jak se vidíte teď, aktuálně?
Za posledních pět let jsem nejlíp připravený. Cítím se dobře a je pro mě důležité, že jsem vnitřně přesvědčený o tom, že ten mistrák můžu vyhrát. To jsem v posledních pěti letech v sobě neměl. Budu bojovat, když to nevyjde, jede se dál. Už jsem tolik závodů prohrál, že se s tím vždycky nějak vyrovnám. Ale budu bojovat do roztrhání těla. Už dlouho o tom dresu sním, snad se mi jednou povede ho vyhrát.

Koho považujete za největšího favorita vy?
Kluci z Belgie – Michael Boroš s Adamem Ťoupalíkem – jsou na tom dobře. Michael jel fantasticky na Světovém poháru v Zolderu, ale pak na něj asi dopadla únava, možná nějaká nemoc, tak asi není úplně v top formě, ale bude připravený. Adam se taky zvedá. Vojta Nipl s Tomášem Paprstkou u nás stabilně prokazují dobré výkony, takže ani na ně se nesmí zapomínat. Ale nejdůležitějším faktorem bude, jak to unese má hlava.

Aktuálně to vypadá na sníh, to by vám vyhovovalo, že?
Určitě, na sněhu jezdím rád, je to naše doména. Kdyby byly takové podmínky na mistrovství světa nebo na nějakých Světových pohárech, hráli bychom prim. Dřív jsme jezdili jenom na sněhu, vlastně jsme se na něm narodili. Ale do soboty ještě dost času, spíš si myslím, že podklad bude zmrzlý a nahoře bude takové mazlavé blátíčko, na což je důležité se připravit.

Dáváte republikový šampionát na stejnou úroveň jako ten světový?
Asi ne, pro mě bylo vždycky na první místě mistrovství světa. Po těch nezdarech na republikovém šampionátu tomu samozřejmě přisuzuju skoro stejnou váhu, ale mistrovství světa je mistrovství světa. A jet tam jako úřadující mistr by bylo nádherné.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze