Po těch 20 letech existence by si český florbal kroniku snad i zasloužil. Jenže proč ji psát, když jeho historii v tuzemsku ztělesňuje Radim Cepek. Muž, který s florbalem zažil pionýrské, až směšné začátky, první pokusy o profesionalismus i hádky, které přinesl velký boom tohoto sportu.
„V té kronice bych byl hodněkrát. A jsem moc rád, že jsem to všechno zažil. Začátky byly divoké, jenže díky nim člověk zůstal na zemi a váží si toho, co má florbal dnes,“ říká Cepek.
Už váš příchod k florbalu byl typický. Nechal jste hokeje a objevil podivnou hru s hokejkami v tělocvičně.
Ten příběh má spousta kluků v mém věku. Přišel kamarád a řekl: Pojď si pinknout do tělocvičny. A změnil mi život. Ve florbale se mi dařilo, díky němu jsem se dostal do ciziny, poznal profesionální život sportovce, čehož bych v hokeji nikdy nedosáhl.
Ale váš otec byl hokejový kouč...
... a tak bral těžce, že jsem s hokejem skončil. Já byl tehdy nejmenší ze třídy i v týmu, neměl jsem na to ho hrát. Ale on věděl, že vyrostu a zmužním, proto byl naštvaný a nemluvil se mnou. Jakmile jsem přišel s novým sportem, hned mě podporoval a byl zase šťastný.
Fakta mistrovství světa 2014Zápasy českého týmu ve skupině B Sobota: Česko – Norsko 7:6 První dva týmy postoupí přímo do čtvrtfinále, které je na programu v pátek. Třetí a čtvrtý celek jdou do předkola. V sobotu následuje semifinále a v neděli zápas o bronz a finále. |
Pamatujete si první trénink?
Svařené branky odněkud ze sídliště, které rozhodně neměly správné rozměry, a malá tělocvična. Hokejka stála dvě tři stovky a já z prvního tréninku hned mazal k babičce, kde jsem hůl dal do svěráku. A i když byla z plastu, tak jsem ji zbrousil, dal na ni izolačku a proměnil ji do hokejového stavu.
Florbal jste hrál rok a hned vyrazil na mistrovství Evropy 1994.
Do Helsinek, kde jsme spali na ubytovně olympijského stadionu. Měli jsme pokoj po deseti, a i když to byly bojové podmínky, tak jsme nepotřebovali nic jiného. Byl to výlet, na kterém jsme zjišťovali, co florbal je. Byli jsme hrdí, že máme lvíčka na prsou a že reprezentujeme.
Brali jste to vážně, nebo jste coby osmnáctiletí kluci „pařili“?
Já jsem měl smůlu, že jsem tam jel ve svém svatém týdnu a hned po návratu maturoval. Taky mi to naši chtěli zakázat, ale prosadil jsem si svou. Tak jsem ležel v knížkách. Ale ani ostatní nehřešili, protože my snad tehdy ani nevěděli, co to je.
Jaká by byla ve florbalové kronice další kapitola?
Znovu Evropa, tentokrát ve Švýcarsku. Tam jsme přijeli pozdě v noci, oni nám ukázali, kde spíme. Ráno vylezeme z bunkru – ano, vážně to byl bunkr – ven, a tam hřiště plné dětí, které čekaly na podpisy. O rok později (1996) přišlo první mistrovství světa, kde jsme pro změnu poslední dny spali ve sklepě haly Globin. Taky bez oken.
A pak rok 1998 a šampionát v Česku, po kterém jste získal angažmá ve Švédsku.
Měl jsem touhu hrát v cizině, takže když jsem dostal nabídku, kývl jsem bez váhání, aniž bych si zjistil jediný detail. Byla to sice jen druhá liga, ale já byl šťastný, že jsem rádoby profík. Dostával jsem peníze, abych přežil, ale otevřelo mi to oči, jak ve florbale pracovat.
PROTI ŠVÉDSKU. Momentka z mistrovství světa 2008, na buly jde kapitán Radim Cepek.
Následovala další zahraniční štace, tentokrát ve Švýcarsku, které se pak stalo pro české florbalisty oblíbenou destinací.
Ještě jsme nebyli v Evropské unii, takže byl velký problém sehnat ve Švédsku pracovní povolení. Proto jsem se vrátil a jedinou variantou bylo Švýcarsko. Už jsem měl jméno, takže jsem se dostal do Rychenbergu, kde začal můj druhý florbalový život.
Můj kolega říká: Švýcarsko je ráj!
A má svatou pravdu.
Příloha k MS 2014Florbal na iDNES.cz |
Tak jak se takový ráj opouští?
Těžko. Ale já se v roce 2010 po osmi a půl letech rozhodl. S manželkou jsme zatoužili budovat si život v Čechách. Myslel jsem si, že je to dobrý nápad, ale pak jsem toho strašně litoval. Byl jsem nešťastný.
Proč?
Rozvedl jsem se, žádné štěstí mě tady nečekalo. Rozhodoval jsem se, jestli se nemám vrátit. Ale teď mám novou rodinu a cítím, že je to život, jaký chci. Ovšem netvrdím, že jsem v Česku napořád.
Zpět ke kronice. Píše se rok 2008 a mistrovství světa se hraje v O2 areně.
To byl zlom v jeho popularitě u nás. Ten šampionát byl nádherný, jen cítím povinnost do té kroniky říct, že jsem se nepotkal s ideální formou. Tým do mě vkládal naděje, ale já zklamal a nepřivedl ho k medaili. Vím, že kdybych hrál podstatně lépe, mohlo se to povést.
MOMENTKY Z MS 2008. Na něm byl Radim Cepek kapitán.
I tak jste byl florbalovou ikonou.
To přišlo v roce 2004, kdy jsme získali stříbro a byli i v televizi. Najednou začali volat kamarádi ze střední, lidi mě poznávali. Zároveň jsem měl i hodně odpůrců a nepřejícníků, což je tady u nás normální.
Dostával jste anonymy?
Setkával jsem s tím často. Navíc mám povahu hodně kritizovat sebe i tým, když hrajeme špatně. A to platí i teď. Nejde totiž říkat jen to hezké, musí přijít i čistá pravda, a Čech nerad slyší kritiku. A už vůbec ne o sobě.
Spor v roce 2010Co napsal iDNES.cz |
To vyvrcholilo sporem s reprezentačním koučem Trnavským, který vás v roce 2010 překvapivě před mistrovstvím vyřadil z kádru.
Florbal to díky internetu pohltilo. Ten případ nebyl šťastný, ale svým způsobem florbal zpopularizoval. Média ho sledovala a i díky televizi už nejsme nějaký školní kroužek.
Vyříkali jste si to někdy?
Vídáme se v halách, ale já s panem Trnavským veškerou komunikaci ukončil a nic na tom nebudu měnit.
Český reprezentační tým teď vede Radim Cepek (vpravo), pomáhá mu Zdeněk Skružný.
Po minulém mistrovství světa, kde tým skončil sedmý, jste ho nahradil.
Ale neberu to jako satisfakci. Já přišel pomoci českému florbalu, protože nechci, aby trpěl. Chci ho pozvednout tam, kam patří.
Jako první český kouč jste letos porazil Švédsko. Jaké jsou vyhlídky před nadcházejícím mistrovstvím?
Odčinit nezdar z toho minulého. Když uspějeme ve čtvrtfinále, splníme povinnost, a medaile je bonus.
Zlato je chiméra?
Spíš krásný a reálný sen. Nevím, jestli budeme schopni vyhrát letos či za dva roky. Ale za čtyři už toho schopni musíme být. Kdyby se to povedlo teď, byl by to malý zázrak.
