Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Je mi do breku. Ale co mě nezabije, snad mě posílí, doufá Štěpánek

Radek Štěpánek se na Australian Open schovává před sluncem. | foto: Karel Knap, MAFRA

14 2014
Melbourne (Od našeho zpravodaje) - Los přichystal Radku Štěpánkovi na tenisovém Australian Open vcelku přijatelného soupeře v prvním kole a pravděpodobný střet s fenomenálním Rogerem Federerem ve druhém. Jenže osud českému tenistovi postup nedopřál. Štěpánek musel vzdát utkání se Slovincem Kavčičem pro zranění.

Přitažlivým tématem je v úterý v Melbourne Parku horko. Teplota přesáhla 40 stupňů ve stínu. I proto Štěpánkovo odstoupení zprvu vzbudilo velkou pozornost.

Když se ovšem reportéři dozvěděli, že za stavu 7:6, 6:4, 1:6, 0:2 vzdal "jen" kvůli zranění a nikoliv pro vyčerpání z vedra, zájem opadl.

"S teplem jsem neměl nejmenší problém," řekl. "Fyzicky jsem připravený jako možná nikdy. Jenže dostal jsem stopku. Nemohl jsem prodat, co jsem natrénoval. I když jsem hrál na dva tři kroky, získal jsem dva sety. Ale pak už to prostě nešlo."

Co se vlastně stalo?
V prvním setu mi cvaklo za krkem. Začala mě z toho bolet hlava. Nemohl jsem ji zvednout. Ještě teď, když se podívám nahoru, dělá se mi zle.

Fotogalerie

Přesto jste ještě pár hodin na dvorci vydržel. Jak to?
Snažil jsem se nějak přežít a dařilo se mi to dva sety. Chvilkově zabraly prášky, které mi asi nakonec uškodily. Ale byla to jediná možnost, jakou jsem mohl zkusit, abych vyhrál.

Jak jste zvládal podání?
V podstatě jen rukou. Když mi zrovna bylo líp, víc jsem se do toho opřel. Ale ve třetím a čtvrtém setu jsem jenom uváděl míč do hry. To byly poslední záchvěvy. A tak jsem musel z kurtu odejít.

Při zápase jste byl k nepoznání. Žádné povzbuzování ani euforická gesta…
I tady s vámi sedím s hlavou dole, protože to pro mě je nejpohodlnější poloha. Nahoru jsem se díval, akorát když se hrálo. Nebyl jsem to já. A když prášky přestaly fungovat, už se to nedalo vydržet.

Máte ponětí, co se porouchalo?
Asi je zablokovaný obratel. Nevím, ještě musím k doktorovi. Už jsem volal panu Kolářovi, který říkal, že ty prášky mi pravděpodobně víc ublížily než pomohly. Těch pět pilulí asi s tělem dost zacvičí.

Loni jste s vyhřezlou plotýnkou musel na operaci. Myslíte, že s tím souvisí váš současný problém?
Snad ne. Aspoň doufám, že to s tím nemá nic společného. Ještě mě čekají vyšetření. Kolář mi říkal, ať si jdu co nejdřív lehnout a zavřu oči, aby mi ty svaly okolo páteře povolily.

Je skoro zbytečné se ptát, ale přece: Jak moc je to k vzteku?
Bolí to. Je mi do breku. Ale co mě nezabije, snad mě posílí. Zkusím se tomu zasmát, ať mi není těžko na duši.

Je možné, že nastoupíte do čtyřhry?
Vůbec nevím, co se stane. Třeba mi krk někdo povolí a ráno budu jako rybka. Uvidíme.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze