Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trochu hořkosti ve mně zůstalo, přiznává Motlík po odchodu z Plzně

Plzeňský brankář Radek Motlík v duelu ve Zlíně. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

13 2016
Tři roky po sobě táhl svým nezaměnitelným stylem házenkářskou Plzeň k titulu, stal se hlavním symbolem téhle zlaté jízdy, rozdmýchával emoce fanoušků. Před dvěma týdny převzal v Praze, stejně jako loni, cenu pro nejužitečnějšího hráče celé extraligy. Ale zároveň Radek Motlík uzavřel jednu klubovou kapitolu. Od příští sezony bude 45letý gólman působit ve slovenské nejvyšší soutěži v dresu Povážské Bystrice.

„Mám smíšené pocity. Kvůli pár lidem odcházím malinko s hořkostí a smutkem. Ale to se děje všude, nejen ve sportu. Plzni budu v každém případě dál fandit, zůstane pro mě na prvním místě. Ale proč ještě dál nehrát, když si myslím, že na to pořád mám,“ říká Motlík.

Po Francii, kde působil dlouhých deset let, se tak chystá na další zahraniční misi.

Berete Slovensko jako nečekanou výzvu, když jste se nedohodl na nové smlouvě v Plzni?
Já chtěl kariéru ukončit v Plzni, to se nestalo. Pocity jsou to zvláštní. Je to jiné, než když jsem odcházel do Francie. Jinak se stěhuje ve třiceti, jinak skoro v šestačtyřiceti. Po šesti letech doma v Plzni si zvyknete na zázemí, bude to velká změna. Noví hráči, nové bydlení, nový management... Odjedu sám, bez rodiny. Holt ze mě bude zase i kuchař, budu si žehlit, prát... Tak jako poslední rok a půl ve Francii.

Skoro to vypadá, že se na Slovensko vůbec netěšíte...
Tak to zase není. Jen je ve mně ještě hořkost z jednání s vedením Plzně. Ale třeba se tomu už za pár týdnů budu smát. Pevně v to doufám. Když jsem poznal lidi ve vedení Povážské Bystrice, udělali na mě moc dobrý dojem. Na každou podmínku, o kterou jsem požádal, přistoupili, vyšli mi vstříc. Chci se tam ukázat, chci se jim odvděčit za důvěru. Doufám, že pomůžu k tomu, že Povážská půjde v tabulce výš a budeme hrát hezkou házenou.

Ve hře bude i postupové místo do česko-slovenské soutěže, která začne v sezoně 2017/18. Láká vás tahle meta? Pak může dojít i na pikantní scénář, že do Plzně přijedete jako soupeř...
Určitě to mám v hlavě. Když k tomu dojde, bude to hodně zvláštní, přijet sem s jiným mančaftem. Ale zase to bude o rok déle, to už snad něco v Bystrici odchytám a přijedu v klidu. A každopádně budu chtít Plzeň porazit (úsměv).

Kdy se v novém působišti máte hlásit?
Začínají už 13. července, já dostal ještě dva týdny volna navíc. Mám se hlásit v pondělí 25. července. Máme domluvu, že tam odmakám 80 procent tréninků. A když se nebude o víkendu hrát, pustí mě na otočku domů.

Zpět k minulé sezoně. Znovu jste byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem české extraligy. Jak vás tohle ocenění potěšilo?
Mě hlavně překvapilo. Základní část ani z mojí strany, ani od celého mančaftu nebyla vždycky ideální. Byly zápasy, kdy jsme hráli opravdu špatně. Po základní části jsme skončili třetí, byly tam nějaké pochybnosti. Ale musím říci, že od čtvrtfinále se mančaft neskutečně nastartoval, šlapal skvěle. V play-off jsme prohráli jediný zápas, výsledky i výkony byly úplně jiné než v základní části.

Fotogalerie

Co jste vy sám změnil před play-off?
Soustředil jsem se na sebe. Uzavřel se, spoustu hodin strávil u videa. Před čtvrtfinále s Lovosicemi jsem studoval jejich střelce, způsob zakončení, pořád si to opakoval v hlavě. A takhle to pak šlo v každé sérii, v semifinále s Hranicemi i ve finále proti Dukle. Kolikrát jsem na sto procent věděl, kam střela půjde a reagoval dopředu.

Před finále už jste věděl, že je to váš poslední boj o titul v barvách Talentu. Bylo těžké soustředit se jen na házenou?
Už před play-off jsem sám zašel za koučem Šetlíkem, jestli můžeme udělat něco speciálního pro gólmany. Před čtvrtfinále jsme třikrát týdně dělali ostré tréninky, i proto se to možná povedlo dotáhnout ke zlatu. Že po sezoně skončím, jsem v tu chvíli v hlavě neměl. Myslel jsem na jediné - získat titul, třetí v řadě.

Ten máte. Teď už svůj odchod můžete okomentovat.
Musím říci, že dostávám spoustu krásných zpráv. Lidi mi volají, píší sms zprávy, píšou na sociální sítě, párkrát mě zastavili i na ulici. To nejde nevnímat, je to krásný pocit. O to víc mě mrzí, že odcházím. Fanouškům chci za všechno moc poděkovat. A všichni se mě ptají, jestli odcházím kvůli Janu Štochlovi, který se do Plzně vrací z Německa.

A je to tak?
Ne, s Honzou to nemá nic společného. Je to skvělý člověk, výborný gólman, proti sobě vůbec nic nemáme. Je mi 45 let a klidně bych se s Honzou sportovně popral o post jedničky. A klidně bych chytal méně, kdyby to tak trenéři určili. Stejně jako se to dělo doteď se Šmíďákem (Karlem Šmídem) a Herym (Filipem Herajtem).

Tak si to rozeberme. Jak jednání s vedením Plzně z vašeho pohledu vypadala?
První setkání bylo ještě před play-off. Tam mi bylo řečeno, že se mnou počítají, ale že se mi upraví peníze směrem dolů. Dali jsme si čas na rozmyšlenou. Pak se v médiích objevilo, že přichází Honza a z úst vedení zaznělo, že mě sice chtějí, ale že když budu mít zájem odejít, nebudou mi bránit. To jsem začal tušit, že zase takový zájem o mě asi není. A začal řešit, jestli bych případně mohl chytat někde jinde.

A ozvala se Povážská Bystrica.
Byl jsem překvapený, kolik klubů se mi s ohledem na můj věk ozvalo. Z Česka ne, ale mohl jsem jít do Německa, znovu do Francie, kde jsem strávil deset let. Ale do takové dálky už se mi nechtělo. Jednání Povážské Bystrice bylo velice korektní, cítil jsem opravdový zájem. Ale domluvili jsme se, že počkáme, jak dopadne situace v Plzni.

Vyvinula se jak?
Před finále s Duklou jsme s vedením seděli v hale, bylo mi řečeno, že se vše mění. Že mi peníze nechávají, že dokonce i něco navýší. Domluvili jsme se, že si druhý den zavoláme a vše si potvrdíme. Odcházel jsem s tím, že Plzeň nakonec zájem má. Jenže pak přišla poslední otočka. Uslyšel jsem, že nic neplatí, že se vedení rozhodlo jinak a smlouvu se mnou neprodlouží. Pak už jsem kývl na nabídku ze Slovenska.

V Talentu jsou dva mladí gólmani Šmíd s Herajtem. Jan Štochl přichází zároveň jako hrající asistent, kouč brankářů, jejich mentor. Nerozhodlo právě to o tom, že pro vás místo nezbude?
Jenže takhle o tom se mnou nikdo nemluvil. Žádnou jinou nabídku než na chytání jsem od vedení Plzně nikdy neslyšel. Nejsem ješitnej chlap, ale myslím, že pro plzeňskou házenou jsem toho udělal dost. A kdyby mi řekli hned na začátku, že už novou smlouvu nedostanu, že jsem starý, že přijde Honza a šanci s ním dostanou mladí, kteří potřebují chytat, pochopím to. Ale jednou říct - chceme tě, pak možná a nakonec ne, to je divný. Kvůli některým lidem odcházím malinko s hořkostí, smutkem. Nejsem zatrpklý, Plzni budu dál fandit, tady jsem vyrůstal, odehrál první ligový zápas. Jen pár lidí mě zklamalo.

Kdyby vám řekli, že mladší gólmani už dostanou víc prostoru, tak na to přistoupíte?
Ale vždyť kluci mi šlapali na paty. Karel s Herym makali neskutečně, chtěli mě z branky vytlačit. Karel pár zápasů v extralize odchytal výborně. Rivalita tam je, ale závist, alespoň z mé strany, rozhodně ne. Ale nastavené to přece musí být tak, aby chytal ten lepší. I proto jsem před play-off tak tvrdě makal. Jsem gólman, který chce chytat, nerad dávám pití. A kluci zase dělali všechno proto, aby se tam prodrali oni. Tak je to v pořádku, to je naše motivace. Já spíš měl náznaky, že kdybych zůstal, kluci si budou hledat něco v zahraničí. Možná i to mělo na můj odchod vliv. Ale to je jen můj osobní pocit.

S Plzní jste slavil tři tituly. Co vás napadá, když se ohlédnete?
Jen krásné pocity. Když jsem se před šesti lety vracel, chtěl jsem s Plzní hlavně získat extraligovou medaili. Jenže dlouho se to nevedlo. Hned první rok po návratu jsem měl v létě boreliozu, měsíc zůstal v nemocnici. Nebylo to ideální, doktoři chtěli, abych čtyři měsíce vůbec netrénoval, ale to jsem nedokázal. A nebylo to ono. Nevyšlo to ani další dvě sezony, i když jsme mančaft neměli špatný. Mě to ale hnalo pořád dál, tu placku jsem chtěl za každou cenu. A jsou z toho tři tituly, paráda! Myslím, že jsme všichni společně zvedli házenou v Plzni neskutečně. Když jsem se vrátil z Francie, chodilo málo lidí, házenkáře nikdo neznal. Teď se to otočilo, chodí plný dům, atmosféra je úžasná a lidi nás poznávají. Pak na věk vůbec nemyslíte.

Když už loučení, asi byste si ho přál před plným hledištěm, s fanfárami, že?
Nesplnilo se mi to, že tady odehraju poslední zápas kariéry. Ale takový je sport. Možná, až sem přijedeme s Povážskou, bude to můj poslední zápas v Plzni...

Autor:







Gala Extra LigaGala Extra Liga

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze