Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Sluníčko a vtipálek. Puskarčíková a Krčmář o dáchanci i lyžování do X

6 2017
Tak jsme tady a musíte s námi počítat, jako by dali v této sezoně na vědomí světové biatlonové elitě. Michal Krčmář a Eva Puskarčíková dozráli už i pro stupně vítězů.

Jsou stejně staří, jejich data narození od sebe dělí jen 18 dnů. Od roku 2013 patří do biatlonové reprezentace.

Oba se v této zimě poprvé postavili na „bednu“ ve Světovém poháru.

Oba jsou spontánní, rozesmátí, baviči týmu.

Oba studují v Brně na Masarykově univerzitě.

Oba fandí Spartě, i když on mnohem intenzivněji.

A oba jsou i žhavými kandidáty na nominaci do smíšené štafety, kterou ve čtvrtek začne mistrovství světa v Hochfilzenu.

Vzpomeňte, co jste si o tom druhém pomysleli, když jste se začali vídat?
Puskarčíková:
Proč se mu říká Bimbo. (Krčmářova přezdívka od žákovských kategorií.) To bylo v dorostu. Ale moc jsme se tehdy nebavili. Já jezdila na závody s Jablonečákama, on s Letohraďákama.

Eva Puskarčíková

Narozena: 3. 1. 1991 v Harrachově
Výška/váha: 168 cm/57 kg
Klub: SKP Kornspitz Jablonec
Trenér: Zdeněk Vítek
Debut v SP: jeden závod v Oberhofu v sezoně 2011/12. Členkou A-týmu od sezony 2013/14
Největší úspěch na ZOH/MS: 4. místo se štafetou na ZOH 2014
Největší úspěch v SP: dvakrát třetí v sezoně 2016/17, malý glóbus se štafetou žen 2014/15
Aktuální pozice v SP: 8. místo (letos v závodech pětkrát v Top 10).

Krčmář: Jo, byli jsme kluby-rivalové. Já měl tehdy Evika spojeného slyžováním do X. Jak ona má nohy lehce dovnitř, vycházel z toho také její specifický styl jízdy.
Puskarčíková: No né! To jsi poznal i na dálku?
Krčmář: Jo. Ale teď už to není zdaleka tak viditelné jako dřív.
Puskarčíková: Hmm, asi jsem vypadala jako lehce postižená.
Krčmář: To bych nikdy neřekl.
Puskarčíková: Mě na tobě už dřív bavilo, jak jsi furt dělal nějaké vtípky. V jakékoliv situaci.

I na váš účet vtipkoval?
Puskarčíková:
Taky. I když ne tolik. Teď už si dovolí mnohem víc.
Krčmář: No, trošku oprsklej možná jsem. Zdravě hecuju. My se všichni hecujeme navzájem. Evička taky. Na snídani před svým závodem jí sice občas dělá problémy sníst housku a skoro nemluví, zato jakmile má po závodě, hned si nás dobírá: Tak zejtra vy, kluci, co?

VESELÁ DVOJKA. Eva Puskarčíková a Michal Krčmář.

VESELÁ DVOJKA. Eva Puskarčíková a Michal Krčmář.

Eva má přezdívku Sluníčko. Tak o ní všichni z týmu mluví, že?
Krčmář:
A je to přesné. Je typem, co nikdy nepůsobí negativně.

O vás pro změnu letos řekla, že jste Nabiťoch.
Puskarčíková:
To když v Ruhpoldingu doběhl třetí. Chodil tam pak jako rarášek, celej nadšenej, úplně to z něj vyzařovalo. A při mém závodě mi fandil tak usilovně, že mě to jeho naspeedování dost nabilo.

Co máte nejvíc společného?
Puskarčíková:
Že si rádi dáme dáchanec.
Krčmář: Když na to přijde, prospíme klidně deset hodin. Schrupnu si i na hoďku přes den na pokoji. Podívám se na hotelu na závody holek a jsem z toho celej zpocenej, protože u televize se potím víc než u svých závodů. Tak si dám sprchu a jdu si lehnout. (Do diskuse vstoupí fyzioterapeut Roman Karpíšek: Společné mají hlavně to, že z celého týmu umějí nejvíc uvolnit atmosféru. Evča je v pohodě, i když se jí závod nepovede. Řeknete jí: Tys to podělala. A ona odpoví: Jo, podělala – a začne se smát.)

ABSOLUTNÍ EUFORIE. Michal Krčmář po stíhacím závodě v Ruhpoldingu.
Michal Krčmář na trati vytrvalostního závodu v Anterselvě

EUFORIE. Tak oslavoval Michal Krčmář třetí místo v Ruhpoldingu (vlevo). Také v Anterselvě se potom vešel do elitní desítky (vpravo).

Našli byste i společné koníčky?
Puskarčíková:
Nevím. Na PlayStationu si s Bimbem moc nezahraju. A on si asi Herouše taky nepustí.

Herouše?
Puskarčíková:
Harryho Pottera. Mé oblíbené odpočinkové filmy.
Krčmář: Evča ho prostě miluje. (Karpíšek: A já mám na čele jizvu, takže to mám u ní dobrý.)
Puskarčíková: Ale mám ráda i jiné filmy a literaturu.
Krčmář: Já čtu autobiografie sportovců. Zrovna jsem zvládl Nadala a chystám se na Djokoviče. Baví mě nahlížet vrcholovým sportovcům do hlavy a zkoumat, jak se dokázali poprat se složitými situacemi.

Co se týče PlayStationu, traduje se, že jste neporazitelným reprezentačním přeborníkem.
Krčmář:
To je naddimenzované. Trávím na něm nejvíc z týmu. Ostatní porazím, protože nikdo další moc nehraje.
Puskarčíková: Jo jo, mezi slepými je jednooký králem.
Krčmář: Ale jde o takové nárazovky. Poprvé v sezoně jsem hrál až vprosinci v Novém Městě. Není to o tom, že propařím noc. A už vůbec ne o tom, že přijdu z tréninku a zapnu PlayStation. Ale je to pro mě dobré odreagování.

Zatímco Eva se loni odreagovávala i relaxačními omalovánkami pro dospělé.
Puskarčíková:
Mám různá období. Jednou si čtu, jindy koukám na Herouše, pak omalovávám, potom zase háčkuju. Uháčkovala jsem na závodech čepice i čelenky.

Letošní sezona je pro vás zlomová. Premiérově jste stáli v poháru na stupních vítězů, opakovaně dojíždíte v elitní desítce. Čím si tento vzestup vysvětlujete?
Puskarčíková: Tréninkem a snad i určitým věkovým dozráním.
Krčmář: V tom spočívá ohromná výhoda našeho týmu, že jsme v něm mohli v klidu dozrát.

Protože jste se předtím „schovali“ za těmi staršími a úspěšnějšími a nebyl na vás vyvíjen tlak?
Krčmář: Právě. Hrozně mi pomohla pozice kluka za Ondrou Moravcem, Michalem Šlesingrem a Jardou Soukupem. Léta se pohybovali vpředu a nikoho moc nezajímalo, jestli to za nimi ten čtvrtý nebo pátý kluk zrovna pokazí. Měl jsem klid na přirozený vývoj. Navíc mi prospívalo, že jsem s nimi byl v každodenním kontaktu.
Puskarčíková: To se pak na ty nejlepší pořád snažíte podvědomě dotahovat, i na tréninku. Za Verčou (Vítkovou) a Gábinou (Koukalovou) jsem prožívala totéž.

Eva Puskarčíková během vytrvalostního závodu v italské Anterselvě.

SAHALA UŽ I PO VÍTĚZSTVÍ. Eva Puskarčíková během vytrvalostního závodu v italské Anterselvě, kde po třetí položce vedla - ale pak minula tři terče..

Krčmář: Stačí, když se na tréninku jednou dvakrát dokážete s těmi staršími kluky udržet, a hned se jim chcete vyrovnat každý den. A teď už mám chutě, že je chci v tréninku i porážet. Hlavou jsem najednou někde jinde, přemýšlím jinak. Ten kolektiv je motivátorem, který mě žene dopředu.
Puskarčíková: Já když jsem náhodou lepší než Gábina, hned si říkám: Ty jó, dobrý...
Krčmář: ... to teď vyhraju glóbus.
Puskarčíková: Ale zas tak často se nestává, abych ji na tréninku porazila. Spíš to bývá: Ty jo, já se s ní aspoň chvilku udržela.

Michal Krčmář

Narozen: 21. 1. 1991 ve Vrchlabí
Výška/váha: 176 cm/69 kg
Klub: SKP Kornspitz Jablonec
Trenér: Ondřej Rybář
Debut v SP: dva závody v Kontiolahti v sezoně 2011/12. Členem prvního týmu od sezony 2013/14
Největší úspěch na ZOH/MS: 5.místo ve vytrvalostním závodě na MS v Oslu 2016
Největší úspěch v SP: 3. místo ve stíhacím závodě v Ruhpoldingu 2017
Aktuální pozice v SP: 11. místo (letos sedmkrát v Top 10)

Dlouhodobě bydlíte během závodů na pokojích s Veronikou Vítkovou, respektive s Ondřejem Moravcem. Také to pomohlo? Předávali vám zkušenosti?
Puskarčíková:
Určitě. Verča je takový Hujer, co bere biatlon hrozně vážně. I díky ní se snažím být podobně poctivá. A Hujer je i Ondra.
Krčmář: S Ondrou jsme si lidsky sedli. Vyhovíme si v denním režimu, což je strašně důležité. Jak si rád po obědě schrupnu, tak by byl problém, kdybych bydlel s někým, kdo po obědě nespí, ale radši je na počítači nebo kouká na televizi.

Jakou radu vám po příchodu do reprezentačního týmu dali?
Puskarčíková: Verča mi radila, jak si mám co nejlíp sundávat bouchačku, abych zlepšila manipulaci.
Krčmář: Pro mě byl nejlepší radou Ondrův postoj ke mně. Přišel jsem do týmu chlapů a koukám, že tréninkové dávky tam jsou o polovinu větší než v juniorech. První roky dost bolely. Ale když jsem fňukal na pokoji, že už toho mám dost, Ondra mě setřel: Nebreč, prostě jen trénuj. Zpětně to vidím jako největší radu, kterou jsem od něj dostal.

Fotogalerie

Jaké pocity jste zažívali, když vás všechna ta práce předchozích let nyní vynesla až na stupně vítězů?
Krčmář (3. ve stíhačce v Ruhpoldingu): Byl jsem překvapený a zaskočený. Přišlo mi to až nereálné. S něčím takovým jsem před startem vůbec nepočítal, vždyť jsem vybíhal až z 29. místa po sprintu.
Puskarčíková (3. v Pokljuce a pak i v Oberhofu): Když jsem na Pokljuce vyjížděla do posledního kola, ani jsem nevěděla, že o tu bednu můžu bojovat. Myslela jsem si: Fajn, jedu o desítku. A najednou mi hlásí, že jedu třetí a že se za mnou se ženou Dorinová i další holky. Potom jsem strčila nohu do cíle těsně před Dorinovou a vůbec jsem tomu nevěřila. Říkala jsem: Co se to děje? Až pak mi došlo: A je to tady! Já jsem třetí!

Co byste si jeden od druhého nejraději vzali?
Puskarčíková: Vypůjčila bych si nožičky, aby mi běhaly tak rychle jako Bimbasovy.
Krčmář: Já bych si vzal Evčinu bezprostřednost.
Puskarčíková: Vždyť ty jsi taky bezprostřední.
Krčmář: No snad. Ale určitě se neumím tak dobře vypořádat s tím, když se mi nepovede závod. Ty se dokážeš za chvíli zase smát. Já se spíš zavřu do sebe a dovedu být potom na jiné i nepříjemný. Zato ty jsi sluníčko za každého počasí, bereš všechno s nadhledem.
Puskarčíková: Mě samozřejmě taky naštve, když se mi něco nepovede.
Krčmář: Jasně. Nechci, aby to vyznělo, že máš závody na salámu. Vnitřně tě to určitě štve, jenže necháš si to pro sebe a navenek šíříš dobrou náladu. Jestli bych si něco chtěl od tebe vzít, tak tohle.

BIATLONOVÍ SKOKANI ZIMY. Eva Puskarčíková a Michal Krčmář.

A JEDEME DÁL. Teď na mistrovství světa...

Ve čtvrtek začne mistrovství světa v Hochfilzenu. S jakým cílem tam vyrazíte?
Puskarčíková:
Hlavně se nebudu stresovat tím, že jde o vrchol sezony. Ke každému závodu se snažím přistupovat, jako by to byl vrchol. Tak budu brát i Hochfilzen. Nic lepšího asi nemůžu udělat.
Krčmář: Ani já se nechci svazovat myšlenkami, že půjde o něco opravdu velikého. Rád bych navázal na předchozí závody sezony. Nechci si ale dávat za cíl žádné umístění. Vždycky dám spíš na pocity ze závodu než na výsledek. Zůstávám pokorný. V biatlonu jste jeden den dvaačtyřicátý a další den třetí, stát se může cokoliv. Budu na mistrovství usilovat o co nejlepší výsledek, ale takových nás tam bude sto.
Puskarčíková: Loni v říjnu se mi v Hochfilzenu při podzimním soustředění moc líbilo, ačkoliv střelnice je poněkud zrádnější. A získala jsem tam ve svěťáku i svoji první štafetovou medaili. Takže vzpomínky mám jen hezké.
Krčmář: To já tedy říct nemůžu. Minulou zimu jsem tam totálně zazdil sprint, pak i štafetu a dostal jsem kartáč od trenéra. Ale stejně mám Hochfilzen rád. Našli jsme tam výborné bydlení, odtržené od ostatních, a budeme mít i vlastního kuchaře. To je obrovská výhoda.
Puskarčíková: Takže hlavně zůstat v klidu – a jedeme dál.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze