"Více by se mi líbilo, kdyby série skončila třeba 4:2. V oslabené sestavě jsme ale neměli šanci," uznal basketbalový kouč.
Postupem do finále jste splnili výkonnostní cíl. Nemusíte být zklamaní. Nebo vám chybí něco ke spokojenosti?
Přece jen trochu mrzí, že finále nebylo důstojnější. Třikrát jsme prohráli vysokým rozdílem, z toho dva zápasy vysílala televize. Nebyl to vrchol soutěže, jak bychom si přáli. V oslabené sestavě to zkrátka nešlo.
V kompletní sestavě by se to podařilo?
To už nikdo nezjistí. Ale asi by zápasy byly více dramatické. I když třeba se stejným vítězem.
Máte za sebou první sezonu v Prostějově. Jaké z ní máte pocity?
Dokázali jsme navázat na předcházející úspěchy. Opět se tady hrálo finále. Třetí stříbro v řadě je skvělé. Takže jsem docela spokojený.
Především zpočátku sezony vázla souhra týmu a zlepšení přišlo až během ročníku. Čekal jste takové komplikace?
S tím se muselo počítat. Odešla řada opor a přišlo sedm nových hráčů. Pak ještě sestavu posílil Pavel Slezák, na druhou stranu odešel rozehrávač Eitutavičius. Bylo jasné, že nový tým bude hledat svoji tvář. Sehranost jsme nahrazovali bojovností. Hráči se naučili otáčet špatně rozehrané zápasy. Nebylo to nic, co už jsem dříve nezažil.
Na přelomu roku se kabina musela vyrovnat se snížením platů. Neměl jste strach, že se to odrazí ve výsledcích?
Byla to pro celý klub těžká zkouška a hráči z ní vyšli se ctí. Každý o situaci hodně přemýšlel, ale na výkonech se to neprojevilo. V zápasech se soustředili výhradně na basketbal. Toho si hodně cením.
Jak se vám pracovalo s týmem? Překvapili vás někteří hráči?
Troufnu si říct, že to byl vydařený rok a příjemná práce. Například možnost trénovat Travise Petersona, který na mě udělal velký dojem. Bojovník, přitom nesobecký basketbalista s týmovým pojetím. Jako by ani nebyl Američan. To samé platí o Jamaru Smithovi, který má před sebou velkou budoucnost. Potěšilo mě, jak znalost prostředí využil Yemi Nicholson. Po zranění Jaroslava Prášila převzal funkci kapitána a byl hodně slyšet v kabině. Každý přispěl ke stříbru svým dílem. Bez výjimky. Platí to také o mladých hráčích, kteří potvrdili své zlepšení.
Play-off jste zahájili ve velkém stylu a ve třech zápasech smetli Ostravu. Pak přišel útlum a při postupu přes Děčín jste měli i štěstí. Byl to vrchol této sestavy?
Až na první zápas bylo vidět, že nám odešla forma. Nehráli jsme dobře. Semifinále bylo o štěstí, které se přiklonilo na naši stranu. Tato série byla naším finále a otevřela cestu ke stříbru.
Obhajobou loňského finále jste splnili cíl klubového vedení. Znamená to, že v Prostějově zůstanete?
Zatím to tak vypadá. V nejbližší době se budeme bavit o tom, co bude dál.
Umíte si představit, kdo z úspěšné sestavy v týmu zůstane?
To se těžko odhaduje. Pro hráče je basketbal zaměstnáním a půjdou tam, kde dostanou nejlepší podmínky. Takže bude hodně záležet na tom, jak byli v Prostějově spokojení a jakou nabídku od klubu dostanou.
A máte informaci, s jakým rozpočtem bude klub disponovat?
Zatím ne. Také na toto téma musíme mluvit. Je třeba určit mantinely, ve kterých se budeme pohybovat. Pravděpodobně se budeme muset uskromnit. S vědomím, že tomu bude odpovídat nižší kvalita.
