Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Doufám, že nám ženská psychika pomůže, říkal Prokop před Dakarem

Martin Prokop pojede s autem Ford F150, který vznikl v dřevohostickém Offroadsportu.. | foto: MartinProkop.com

2 2017
V předchozím ročníku legendární cross country rally Dakar jihlavský jezdec Martin Prokop obsadil mezi automobily čtrnácté místo. A jak sám říká, už cestou zpátky přemýšlel o tom, že se na dobrodružnou výpravu do Jižní Ameriky vydá znovu. „Samozřejmě, až budu stát znovu na startu, budu si říkat, že jsem blázen, že tam zase jsem. Protože vím, co mám před sebou a co mě čeká,“ usmál se Prokop.

Ten slavný vytrvalostní závod v horách, na blátě nebo v písečných dunách považuje za „chlapskou výzvu.“ „Rozhodl jsem se ji přijmout a zkusit ji znovu pokořit. Ale s vlastní technikou a vlastním týmem,“ připomíná, že se prakticky znovu vydal do neznáma.

„Bylo to pro nás něco nového. Museli jsme pracovat na autě, se kterým jsme neměli zkušenosti. Přizpůsobit ho a předělat podle našich nápadů. Ale byla to skvělá zábava,“ líčí čtyřiatřicetiletý jezdec, který se od roku 2006 soustředil na seriál mistrovství světa v automobilových soutěžích (WRC).

„Zažili jsme spousty nervů, hodně z nás v týmu zešedivělo. Ale po těch mnoha letech ve WRC to bylo něco nového, velký impulz. A přesto, že jsem tomu obětoval sezonu WRC, do teď svého rozhodnutí nelituji,“ má jasno.

Jak je auto rychlé, se uvidí, ale Prokopa v něm baví jezdit

Problémy před startem

Martina Prokopa před startem 39. ročníku Rallye Dakar sužovaly horečky. „Bylo mi dost blbě. V noci na sobotu jsem vůbec nespal, měl jsem vysokou horečku a zvažoval jsem, že ani nebudu jezdit. Mám ale dva dny na to, abych se vykurýroval. Budu jen ležet v posteli a snažit se z toho dostat,“ uvedl Prokop, jenž přesto nakonec absolvoval testovací jízdy se svým novým vozem Ford Raptor. „Dva měsíce jsem makal, cítil jsem se skvěle, silně jako Zekon. Pak přijedu sem a skolí mě blbá klimatizace v hotelu,“ zlobil se Prokop.

Zřejmě nejzásadnější změnou byla stavba závodního speciálu Ford F-150 Raptor. Tím Prokop nahradí loňský vůz Toyota Hilax. „Od začátku, kdy jsme projekt převzali, jsem věděl o potenciálu tohoto vozu. Ale samozřejmě nám bylo jasné, že bude potřeba ho hodně předělat. To se nám, myslím, povedlo,“ hlásí Prokop. „Potenciál jsme využili a přiřadili jsme k tomu vlastnosti, které jsme chtěli.“

S novým vozem je velice spokojený. „Zatímco loni jsem se s autem necítil tak dobře, v tomhle mě strašně baví jezdit,“ tvrdí. „Tím, že jsme poslední verzi motoru nasadili tři dny před odjezdem na přejímky, zatím nevím, jak rychlé a silné to auto je. Známe papírové předpoklady motoru, ale jaký bude v realitě, jak bude fungovat ve velké nadmořské výšce, to nám ukáže až samotný závod.“

Obavy o to, zda nová technika nezradí, Prokop nepřipouští. „Tím, že jsme dokázali auto dovézt do přístavu ve Francii, prošli jsme přejímkami a odevzdali ho na loď, nám spadl kámen ze srdce,“ přiznal. „Dokázali jsme to, takže věříme, že to bude fungovat. Myslím si, že neexistuje technika, o kterou bych se nebál a neříkal si, jestli bude šlapat. Ale dělali jsme, co jsme mohli. A tak se spíše těším.“

Navigátorka: pomůže ženská psychika a preciznost

Do závodu, během kterého jezdce čeká přibližně 8 800 kilometrů - z toho bezmála 4 100 měřených - se Prokop pustí s novým spolujezdcem. Tradičního parťáka Jana Tománka nahradí žena, Rakušanka Ilka Minorová, pro kterou je Dakar premiérovou zkušeností.

„Chtěl jsem zkusit něco nového. Dakar je dlouhý a chtěl jsem nějakou změnu,“ říká Prokop. „Věřím tomu, že moje volba byla správná. Na druhou stranu, Jendu budu mít stále v zádech. Pojede v kamionu s Alešem Lopraisem a Jiřím Strossem (posádka Tatra Buggyra Racing týmu - pozn. red.) za mnou, takže až tak daleko od sebe nebudeme,“ doplnil s úsměvem.

Proč se Prokop rozhodl pro ženu? „Vybíral jsem spolujezdce podle vlastností, které má. A prostě padla volba na Ilku. Nechci říct, že je to proto, že je žena. Ona je hlavně velký profík,“ tvrdí.

Pak ale přizná, že ženská stránka nové navigátorky by mohla být výhodou. „Během dlouhého závodu nastanou momenty, kdy toho máte oba plné zuby. A v momentě, kdy spolujezdec ztrácí nervy, jezdci to nepřidá. Protože ví, jak je to složité, že je to v háji. A potřebuje spíš podporu,“ popisuje Prokop.

Martin Prokop

Martin Prokop

Martin Prokop přichystal pro Dakar speciál Ford Raptor.

Martin Prokop přichystal pro Dakar speciál Ford Raptor.

„Doufám, že ženská psychika, příjemnější přístup nám pomůže. Tomu věřím. A také tomu, že bude dobrá i preciznost, kterou ženy mají v přípravě. Protože navigace je velmi důležitá,“ uvědomuje si.

Novou spolujezdkyni měl během roku možnost dobře poznat. „Byli jsme spolu na třech dalších akcích. První byl trénink v Alpách, kdy jsme spolu pracovali na fyzičce. Ilka je fitness trenérka, takže mě trénovala a dali jsme si hodně do těla,“ vzpomíná Prokop.

„A pak jsem ji hodně důkladně prověřil na testech v Abú Zabí, kde jsme zažili těžké chvíle. Museli jsme auto vykopávat, v obrovské teplotě. A byla tam i těžká navigace,“ vrací se k tréninkům v písečných dunách. „Bylo to hodně rušné, ale musím říct, že jsme to zvládli dobře. Myslím si, že po závodní stránce jsme se poznali parádně.“

Na začátku prosince se pak posádka MP Sportu společně připravovali v Coloradu. Nezačala na Minorovou žárlit Prokopova přítelkyně? „Ne, tady to je v pohodě,“ směje se Prokop. „Strávili jsme spoustu času všichni tři společně a myslím si, že žádná taková obava není. S Ilkou máme vyloženě profesionální vztah jezdce se spolujezdcem. A ten je vždy komplikovaný sám o sobě,“ má jasno.

Asistenční kamion bych nerad viděl, připouští Prokop

Prokop bude jediným českým jezdcem, který bude startovat v kategorii osobních automobilů. Může to být během samotného závodu nevýhoda? „Nemyslím si. Aby mi mohl pomoct nějaký jezdec, znamenalo by to, že by musel být blízko mě. A takový se v Česku žádný neukázal,“ tvrdí Prokop.

Jak vidí téma Dakar a smrt

3 kontinenty, 38 ročníků a 70 obětí. Nejznámější cross country rallye závod Dakar kromě neuvěřitelného dobrodružství doprovází také smrt. Od premiérového ročníku (1979) při něm v Africe, Evropě a v Jižní Americe zemřelo už sedm desítek lidí z řad závodníků, členů doprovodného týmu, novinářů nebo diváků. Nevyvolává to mezi účastníky obavu? Podle českého jezdce Martina Prokopa nikoliv.

„Dakar je samozřejmě nebezpečný. Tím, že se jede na velké vzdálenosti, ambulance nestojí na každých deseti kilometrech. Ale myslím si, že riziko je u motoristického sportu velké všude,“ tvrdí Prokop.

„Paradoxně mi WRC připadá daleko nebezpečnější, kvůli rychlosti a krajině, ve které se jezdí. Dakar mi nepřišel horší než jet dvě stě v lese ve Finsku,“ dodává.

„A kdyby jel někdo kolem padesátého místa, tak to mi už může místo něj pomoct kamion, který se pohybuje na těchto pozicích,“ přemítá. „Takže doufám, že by mi pomohl třeba někdo z Buggyry,“ připomíná spolupráci s dalším českým týmem. „Ostatně, asistenční kamion budeme mít v závodě taky. Ale ten bych samozřejmě viděl nerad,“ usmívá se. „Když však bude nejhůř, vím, že tam je.“

Při jeho premiérovém startu na Dakaru navíc Prokopovi pomohl zahraniční jezdec, polská sportovní legenda, bývalý úspěšný skokan Adam Małysz. „Jde o to, mít nějaké kontakty ve startovním poli,“ říká Prokop. „Když potřebujete vytáhnout z díry, nebo když ležíte na střeše, jak se mi loni dvakrát povedlo, je dobré, když vám někdo zastaví, za půl minuty vás hodí na kola a jede dál.“

A jaké budou Prokopovy plány po dojetí Dakaru? Vrátí se do světového šampionátu WRC? „Řekl jsem si, že se rozhodnu až po Dakaru. Ale už teď vím, že náš tým nějakou působnost v mistrovství světa bude mít. Byla by škoda, aby stál a neměl co dělat,“ dodal.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze