Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Prokletí závěrečného ´flajtu´…poslední obětí je Dredge

Bradley Dredge, čtvrté kolo BMW International Open 2010. | foto: AP

28 2010
Hrát v závěrečné dvojici finálové kolo špičkového profesionálního turnaje je v každém případě pořádný nápor na nervy. Nicméně trend posledních turnajů na golfové European Tour je až nečekaně výrazný. Nedělní poslední „flajt“ je prostě pohřebištěm lídrů…

Kdo to nezažil, asi si nedokáže představit, jak obrovský tlak cítí golfisté, pokud vedou v turnaji a mají tuto pozici obhájit ve finálovém kole, když hrají v závěrečné dvojici (případně trojici, pokud se pořadatelé rozhodnou k této variantě).

Golf je specifický v tom, že hráč za více než 4 hodiny odehraje dejme tomu 70 ran a mezitím má moře času na to, aby se mu v hlavě honila spousta různých věcí.

Udržet koncentraci a naopak být uvolněný a nenechat si svazovat ruce blížící se možností výhry je nesmírně obtížné. Ne nadarmo se říká, že drtivá většina hráčů nevyhraje turnaj hned napoprvé, když se jim tato šance objeví. Musejí se "naučit vyhrávat" – k vrozené schopnosti je třeba přidat i zkušenosti.

Obzvlášť v posledních týdnech se ale dá vypozorovat trend, že pod tlakem závěrečných flajtů se na evropské túře kácejí i velmi zkušení hráči. Z posledních osmi turnajů v rámci European Tour se jen dvakrát podařilo zvítězit lídrovi, který šel v posledním flajtu – a byli to zkušení rydercupoví reprezentanti Luke Donald (Madrid Masters) a Thomas Bjorn (Estoril Open de Portugal). Jinak se ale zdá, jako by žádný náskok nebyl pro lídry turnaje dost velký.

Poslední obětí je zkušený šestatřicetiletý Velšan Bradley Dredge, který vedl před finálovým kolem BMW International Open o 3 rány. Na druhé nedělní devítce ale předvedl totální kolaps a najednou byl schopen devadesátimetrovou ránu na green nechat o třicet metrů kratší...

O týden dříve se na turnaji Saint Omer Open (spojeném pro European a Challenge Tour) nepodařilo ani jednomu hráči ze závěrečné dvojice (Jacquelin a Elson) zahrát kolo pod par a vítězství jim "vyfoukl" Rakušan Martin Wiegele.

Konec konců ve stejném týdnu se hrálo i U.S.Open, které je pochopitelně také součástí European Tour, a i když triumfoval McDowell hrající v poslední dvojici, jeho kolega Dustin Johnson (vedoucí po sobotě o 3 rány) předvedl kolaps vpravdě historický. Zahrál dokonce nejhorší kolo lídra v celé historii U.S.Open...

Na turnaji Celtic Manor Wales Open na začátku června zahrála vedoucí dvojice Marcel Siem a Gonzalo Fernandéz-Castaňo v součtu +7 ran a z titulu se radoval McDowell.

Na prestižním BMW PGA Championship ve Wentworthu zcela zkolabovala dvojice dlouhánů Robert Karlsson a Chris Wood (v součtu zahráli ve finálovém kole +12!) a titul senzačně získal Simon Khan, který bez nervů útočil až ze 13.místa. A na Mallorce o týden dříve zahrála závěrečná dvojice Pelle Edberg a Fernandéz-Castaňo v součtu +8 a z vítězství se radoval Petr Hanson.

Říká se, že pálit golfové míče umí miliony lidí. Vyhrávat pod tím největším tlakem ale umí jen pár vyvolených. A ve světle nedávných kolapsů třeba i o to víc vyniká statistika Tigera Woodse, kterou až vloni na PGA Championship zlomil Korejec Yang. Do té chvíle měl Tiger bilanci 14/0 (!), pokud vedl na major turnaji po třech kolech a do finálového tak nastupoval v závěrečném flajtu.

"Je to zábava, když můžete testovat svou psychickou odolnost proti nejlepším hráčům světa," tvrdí Tiger, kterému jeho otec vštípil sebedůvěru a neotřesitelnou víru v to, že je pánem svého osudu – a využíval k tomu metody, které se naučil u "zelených baretů." Ostatní hráči to ale nevidí úplně stejně.

"Polovina hráčů tady nechce mít zodpovědnost toho, že povedou v koncovce major turnaje," nechal se slyšet při U.S.Open Tigerův krajan Stewart Cink, který vloni vyhrál British Open.

A jeden příklad za všechny, pokud jde o to, co se hráčům honí v takových případech hlavou. Nepříliš známý Brandel Chamblee , který v současnosti působí jako analytik na Golf Channelu, vedl po prvním kole Masters 1999 a ještě ve třetím byl docela blízko senzačního úspěchu. Svou zkušenost popisuje takto:

"Trefoval jsem míče skvěle, cítil se výborně, a najednou mi během přechodu od jedné jamky ke druhé skočil do hlavy nevítaný host a povídá: ´Vyhraješ Masters a úplně ti to změní život…´" Chamblee okamžitě zahrál double-bogey, ztratil rytmus a skončil osmnáctý.

"Rozhodně nechcete, aby se vám tenhle chlápek usídlil v hlavě a něco vám povídal," pokračuje Chamblee. "Snažíte se mu poručit, aby vypadnul, ale není to jednoduché. Tenhle vnitřní boj svádí každý…"

Autor: pro iDNES.cz






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze