Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jestřábí oko a antuka? Je to zbytečné, myslí si tenisté

BUDE TO AUT? Radek Štěpánek napjatě sleduje verdikt Jestřábího oka v zápase s Novakem Djokovičem. | foto: Reuters

29 2016
Ten experiment se v tenise chytil. Co víc: stal se hitem. Hráč zahlásí: Challenge! Nastane několik sekund čekání, zpomalené opakování posledního míčku – a počítačová technika odhalí, zda skončil v autu, či nikoliv.

Jestřábí oko pomáhá zabránit chybám rozhodčích na turnajích po celém světě. Jen na antuce ne. Ani na Roland Garros.

Proč?

Vždyť i sami tenisté si jeho přínos pochvalují. Díky možnosti zkontrolovat výrok rozhodčích ubývá na kurtech křivd. A pro fanoušky je jeho zapojení zpestřením.

Jednoduché vysvětlení toho, že se „Hawk-eye“ na antuce nepoužívá, je to, že tenisák zanechává na oranžové hlíně stopu. Rozhodčí ji může zkontrolovat a sám určit, zda byl míč dobrý, či nikoliv.

„Ale já myslím, že když už je všude jinde, tak na antuce může být jestřábí oko taky. Pokaždé je to o lidském faktoru. Může to být otázka milimetru dvou, rozhodčí to nemusí vidět, dá jen na svůj pocit. Značka nemusí být vždy kompletní,“ tvrdí Radek Štěpánek.

Jenže důvodů, proč na antukových turnajích „nelétá jestřáb“, je celá řada.

Problém: nestálý dvorec

Stopa míčku nemusí zcela přesně reflektovat jeho dopad. Když je na kurtu hodně antuky, může být otisk tenisáku větší než skutečný zásah; a obráceně. Výrok jestřábího a lidského oka by se tak mohl lišit. A zatímco na tvrdých površích jsou stopy o poznání méně nápadné, na antuce by případný rozpor vzbudil pochopitelně více nevole.

Povrch antukového dvorce se navíc během zápasu mění, tudíž by se podle toho muselo jestřábí oko neustále kalibrovat. Deník New York Times citoval Petera Irwina, ředitele systému jestřábího oka, podle něhož by po každém zápasu zabralo zhruba 30 minut, než by se technologie znovu správně seřídila. Což je při nabitém grandslamovém programu těžko představitelné...

A v neposlední řadě hraje roli i francouzská povaha, jelikož pařížský grandslam se odlišuje rád.

Techniku využívá jen televize

Jestřábí oko přitom v Paříži na dvou největších kurtech nainstalované je. Využívá se však jen pro televizní přenosy. Podle Irwina není optimalizované pro oficiální rozhodnutí.

A tak se na Roland Garros stále spoléhá pouze na oko lidské, ač někdy chybuje. A většině tenistů takový stav vyhovuje.

„Jestřábí oko je na antuce zbytečné,“ tvrdí Španělé Rafael Nadal i David Ferrer.

„Není k tomu důvod. Některé míče jsou opravdu sporné a nejsou úplně čistě vidět, ale myslím si, že na antuce je to v pořádku,“ míní Jiří Veselý.

„Na tvrdém povrchu jsem určitě pro. Ale na antuce mluví stopa sama za sebe,“ říká Kateřina Siniaková.

A zdá se, že ani v budoucnu žádnou pomoc od technologie dostávat nebude.





Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze