V dubnu na české půdě vystoupí opět: 15. dubna v Praze, 16. v Karlových Varech, 19. v Ostravě. "Spousta mých ruských přátel ve Varech bydlí. Tam bude v hledišti tak 70 procent Rusů," očekává.
Minulý týden ovládl v Tallinnu evropský šampionát, vrátil se do závodů. Hned z Estonska (poté, co zaspal a uletělo mu letadlo) zamířil do Prahy, aby své exhibiční turné zpropagoval. "Máte otázky? Zeptejte se třeba: Jak dopadlo mistrovství Evropy?" vyzval reportéry.
Než se do Česka zase vrátí, má zásadní úkol: vyhrát i olympiádu. Přibudou soupeři z USA, Kanady, Japonska. "Deset lidí na titul. Ale nebojím se nikoho. Kdyby měli boxeři Kličko, Tyson nebo Valujev strach, ani nevlezou do ringu. To je stejné. Soupeřím hlavně sám se sebou, ne s protivníky."
Když začne vyjmenovávat, proti komu všemu už závodil, jako byste poslouchali dějiny krasobruslení: Browning, Petrenko, Urmanov, Jagudin, Candeloro. "Bývali mými vzory a já každý z těch vzorů porazil. Teď porážím novou generaci. I to je výzva. Váš Březina mě v Tallinnu mile překvapil," říká a snaží se o co nejlepší výslovnost "ř".
Neodepisuje ani Tomáše Vernera: "Je skvělý krasobruslař a ještě lepší člověk. Měl problémy, byl nemocný, to s každým zamává. Na olympiádě bude mnohem lepší."
V létě Pljuščenko trénoval sedm hodin denně, v prosinci jeho comeback málem skončil, ničily ho ukrutné bolesti kolene. "Nemohl jsem chodit, natož bruslit. Dostal jsem spousty injekcí do kolene a achilovky. Ale teď jsem zdravý. Snad tak vydržím do olympiády."
Otázka zní, do které. Rusové ho přemlouvají, ať závodí ještě na hrách v Soči 2014. Co on? "Je mi 27 let, to není nejmíň. Už ve 13 jsem závodil na juniorském světě. Ale Soči nevylučuji. Miluju bruslení."
Když ho požádá i jeho přítel Vladimir Putin, možná nedokáže říci ne.
