Proč Baroš či Jágr slouží politikům

Praha - Atraktivní tvář Milana Baroše na plakátu a pod ní nápis: "Volba ODS – to je gól!" Nějak tak by mohlo vypadat vyznání fotbalového útočníka, který uvažuje, že v červnových parlamentních volbách podpoří nyní opoziční stranu. A jestli Baroš opravdu kývne? Nebyl by prvním ani posledním sportovcem ve službách politiků.

Od Čáslavské k Bugárovi

Někdo mezi politiky rovnou aktivně vstoupil, takových jmen je mezi českými sportovci pěkná řádka.

Například legendární gymnastka Věra Čáslavská se stala polistopadovou poradkyní prezidenta Havla. Olympijský vítěz ve vodním slalomu Lukáš Pollert se zase angažuje v komunální politice a někdejší diskařský šampion Imrich Bugár se na podzim pokusí proniknout do Senátu.

Svou kandidaturu Bugár vysvětluje: "Politika a sport k sobě nikdy nepatřily a já to chci spojit."

Bugár se plete. Že k sobě politika a sport nepatřily? Ale kdeže! Sport léta ovlivňuje politiku a naopak.

Kdo to zkusil
(a spojil sport s politikou)

Politici
Imrich Bugár: diskař se chystá kandidovat do Senátu
Richard Král: hokejista je zastupitelem v Třinci
Augustin Bubník: hokejista býval poslancem ve Sněmovně
Karel Jarůšek: fotbalový trenér byl v Senátu
Pavel Ploc: skokan na lyžích kandiduje za ČSSD do Sněmovny

Pro politiky
Věra Čáslavská: gymnastka se stala poradkyní prezidenta Havla
Jaromír Jágr: hokejista v komunální kampani podpořil ODS
fotbalisté Sparty: hráli exhibici na Slovensku v dresech HZDS

Pro politika například není snazší "sběr bodů" než se ukázat se slavným sportovcem. Proto se kolem olympijské vítězky Kateřiny Neumannové v Turíně točily špičky napříč politickým spektrem. Není sporu, že pokud ODS "uloví" Baroše, bude to pro ni terno.

ODS už "ulovila" Jágra

Už jednou se ODS podařil podobný kousek: jejího středočeského lídra Petra Bendla podpořila loni v krajských volbách hokejová megastar Jaromír Jágr.

"Nejsem maskot ODS, ale občan, který řekl nahlas svůj názor a prozradil, koho půjde volit," tvrdil Jágr.

Vzápětí poznal, že hokej je zjevně v mnoha ohledech férovější hra a že v politice vládnou poněkud jiná pravidla. Byl napaden ČSSD, že konkurenci podporuje, neboť jeho otec figuruje v představenstvu stavební firmy dostávající zakázky od kraje, kde vládne ODS. "Je to hyenismus," popřel to Jágr.

Věhlasný hokejista podporoval své favority zdarma z přesvědčení. Stejné by to mělo být i s Barošem.

Sparťané kopali za Mečiara

Patrně nejkurióznější případ podpory politické strany zažili z českých sportovců v červnu 1998 fotbalisté Sparty. Na rozkaz tehdejšího slovenského majitele Alexandra Rezeše letěli sparťané do Prešova, kde nastoupili v exhibičním zápase proti domácímu mužstvu.

Šok přišel podle dobových zpráv před utkáním: Rezeš rozdal hráčům dresy s nápisem HZDS, stranou kontroverzního politika Vladimíra Mečiara. Takto vystrojeni museli fotbalisté z Prahy vyběhnout na trávník.

Na rozdíl od Jágra či Baroše to od sparťanů nebyla dobrovolná akce. Báli se však odmítnout.

Čížek se cítil jako nastrčený

Ostrava  (fis) - O tom, jak před osmi lety účinkoval v nejbizarnějším příběhu propojení českých sportovců a politiky, mluví dnes Martin Čížek s klidem. Těsně po utkání ve prospěch HZDS však tehdy sparťanskému fotbalistovi – který nyní hraje za Ostravu – stejně jako spoluhráčům do řeči nebylo.

Proč? Styděli jste se?
Tak se to nedá říct. Ale že bychom o tom někomu chtěli vykládat, to také ne. Brali jsme to zkrátka, že plníme povinnost. Že nám to nařídil ten, kdo nás platí, a my s tím nic nezmůžeme.

Takhle na utkání vzpomínáte?
Byl to podivný zápas. Pokud si dobře vybavuji, bylo nám řečeno: Poletíte do Prešova a budete hrát v barvách HZDS, protože tuhle stranu podporuje váš šéf Rezeš. A my to museli akceptovat.

Nikoho nenapadlo se vzepřít?
Nějak jsme cítili, že by pro nás případná vzpoura mohla mít nepříjemné důsledky. Nebylo to určitě tak, že by někdo vstal a prohlásil: Ne, nikam se nepoletí.

A když jste ten zápas hráli, necítili jste se tak trochu jako kašpaři?
Necítili jsme se úplně dobře. Říkali jsme si: Rychle to odehrát a zmizet. Věděli jsme, že jsme do něčeho nastrčení, aniž se nás někdo zeptal.