"Jsme na vrcholu kondiční přípravy, s míčem jsme začali až v pondělí, takže jsem herní kvalitu ani neočekával," řekl loňský asistent Šuma, který mužstvo převzal po Vojtěchu Srbovi. Na "domácím" turnaji v krásnobřezenské hale jeho tým podlehl Pirně 28:31 i Brnu 25:27, ale na závěr rozebral Bad Blankenburg 35:27.
Naznačil něco turnaj?
Měl obrovský přínos! Vždyť němečtí regionalligisté jsou srovnatelní se špičkou naší ligy. A Brno se posílilo. My kladli důraz na obranu a přechod do rychlého útoku, což bylo v rámci fyzické přípravy, abychom se v pohybu vyšťavili.
Kdy se vrátíte do vaší haly?
Slyšel jsem, že pokud to dobře dopadne, měla by nová podlaha ležet do konce září. Doufám tedy, že doma stihneme páté kolo s Hranicemi. Překládat budeme jen druhý zápas ve Zlíně, jinak začínáme v Brně, venku máme i Kopřivnici a Plzeň; ta ale taky nemá svoji halu kvůli špatné statice. V naší nemůžeme trénovat, vysychá. Dojíždíme v úterý a ve čtvrtek do Ústí, jinak máme tři tréninky venku před naší halou na tartanu. Poslední týden v srpnu nám umožnily Brozany trénink v jejich halo-tělocvičně. Sice nemá házenkářské rozměry, ale pořád lepší než venku. Nevíme, jaké v té době bude počasí.
Co měníte v herním systému?
Chceme zachovat ten, co léta razil Vojta Srba. Je velice propracovaný. My dopláceli na chyby jednotlivců hlavně v závěru zápasů. Chceme zlepšit přechod do rychlého protiútoku, hrát v tempu a chvílemi vsadit ofenzivnější obranu 1-2-3. Tou chceme nutit soupeře k technickým chybám. Loni jsme to zkoušeli, i jsme takhle pár utkání otočili.
O místo v kádru se perou i odchovanci Miko a Semerád. Zůstanou?
Hostovali v Lounech a já jsem rád, že se zapojili do přípravy a že nám pomůžou. Vidím v tom velký přínos. Budu se je snažit do kádru propracovat. Mají na to celou sezonu, ale mohlo by to přijít už dřív.
Co je s brankářem Šálkem?
Při prvním tréninku si udělal něco s kolenem. Magnetická resonance nic neukázala, ve čtvrtek poví artroskopie víc. Podle toho se zařídíme, jestli budeme někoho hledat.
Jak se cítíte v roli hlavního kouče?
Ještě pořád mě brní prsty, ale tělo řeklo dost. V tomhle věku to už nejde. Přesto hru ještě moc vidím jako hráč, spíš už bych se měl víc koncentrovat na těch čtrnáct kluků a na to, že do toho nezasáhnu.