Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vzpomínky na Nové Město: trápící se Rus nebo placák 500 metrů před cílem

Novoměstská tribuna | foto: Petr Lemberk, MAFRA

23 2016
V posledních letech se z Vysočina arény stala spíš biatlonová bašta než ta běžecká. V roce 2013 se zde konalo mistrovství světa, o dva roky později zase na Světový pohár přišlo za 3 dny přes 100 tisíc diváků! Přesto má běžecká Zlatá lyže v Novém Městě svou bohatou historii a tradici.

Na co nejvíc vzpomínají čeští reprezentanti?

Na atmosféru, samozřejmě.

„Kromě severských zemí se jí podle mě nic nevyrovná. Třeba návštěvnost na biatlonu tu byla úplně neskutečná,“ vyprávěl Martin Jakš. „Je to určitě jedna z tratí, kde chodí nejvíc lidí. Pro mě jako pro českého závodníka je to navíc domácí trať, tím je to příjemnější.“

Je to jen týden, co si novoměstský areál vyzkoušela i mladá Kateřina Beroušková. Ta zde opanovala republikový šampionát, když zvítězila jak na pěti kilometrech klasicky, tak na desítce volně.

„Zatím mám na Nové Město určitě pozitivní vzpomínky. Na lyžích jsem začala závodit teprve nedávno, asi před dvěma roky, takže si místní tratě teprve zkouším. Předtím jsem dělala atletiku, takže jsem v zimě neměla moc času chodit koukat na Zlatou lyži,“ tvrdila.

Fotogalerie

Příjemně se na arénu na Vysočině vzpomíná i Lukáši Bauerovi, který si zde před 13 lety připsal své vůbec první vítězství ve Světovém poháru.

„Do dneška si pamatuju, na jaké trati jsem jel, pamatuju si i skoro celý průběh závodu, a i to, jak jsme si s Mírou Petráskem 500 metrů před cílem plácli, protože bylo jasné, že vyhraju,“ popisoval emotivní moment ze začátku kariéry český lyžař.

Kromě závodních vzpomínek se ve spojení s Novým Městem vybaví Bauerovi i jméno Vít Fousek. „Nedaleko je vesnice Tři Studně, kde žije můj ještě donedávna osobní servisman. Spolupracovali jsme 11 nebo 12 let a získávali společně mé nejlepší výsledky,“ nezapomněl na svou dlouholetou oporu český veterán.

Martin Jakš se zase rozvypráví o svém prvním závodu, který měl ve své kariéře ve Světovém poháru v Novém Městě absolvovat. Nakonec jej však kvůli nemoci nejel.

„Byl to jeden z prvních roků mezi juniory, měl jsem jet v národní skupině, ale přišly zdravotní komplikace. Místo závodění jsem se tak šel podívat do hlediště,“ vzpomínal a hned přisadil vtipnou historku.

„Stál jsem nahoře v esíčkách, přesně vím, jak vypadala atmosféra a nevím proč, ale konkrétně se mi vybaví ruský závodník Vladimír Vilisov,“ rozesměje se. „Tehdy se taky bruslilo a on nahoře přejížděl ten hrbek soupaží, to vidím před sebou dodnes.“

Ne všichni ale mají na Vysočinu pozitivní vzpomínky.

Taková Petra Nováková by mohla vyprávět. „Je to asi čtyři roky, když jsem si tady poprvé poranila rameno. Od té doby začala šňůra mých zranění a nemocí. Doufám, že pozitivní vzpomínky ještě přijdou,“ povídala aktuální ženská jednička.

Problémy se zraněním postihly na Vysočině i Lukáše Bauera. Je to tři roky, co musel ukončit sezonu právě po Zlaté lyži.

„Zajel jsem 18. místo na třicítce klasicky, což nebyl ten problém. Tím byla neskutečná bolest paty. Po deseti dnech mi lékaři zjistili, že mám únavovou zlomeninu. V tom konci mé kariéry bohužel Nové Město není úplně pozitivním nositelem zpráv. Ale věřím tomu, že dnešek začíná jinou éru,“ přál si Bauer před sobotním startem.

A jaké vzpomínky si lyžaři z Vysočiny odvezou letos?







Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze