Ale volba mladého skokana byla logická: reprezentant Koudelka stejně jako on pochází ze skokanské líhně v Lomnici nad Popelkou. "Líbí se mi i Jakub Janda, má hezký styl," říká jedna z největších nadějí českého skoku na lyžích.
Františku Holíkovi je 11 let. A už hezky dlouho vládne ve své kategorii českým skokanům i sdruženářům. A nejen jim. O tom později. Ten příběh má totiž mimořádný začátek.
Malý Fanda ve čtyřech letech viděl v televizi skoky na lyžích. A ohromně se mu to zalíbilo. "Chci taky skákat," šil opakovaně do rodičů. "Tak dlouho nás terorizoval, až jsme svolili a sehnali mu skokanský oddíl," směje se táta Petr Holík.
Žádná legrace to ale nebyla. Holíkovi totiž původně bydleli u Mělníka a tam byste skokanské můstky hledali marně. Rodičům se však naštěstí ozval legendární trenér Zdeněk Remsa, který tehdy vedl líheň talentů v Lomnici nad Popelkou. Od Mělníka skoro sto kilometrů.
"Nejdřív jsme syna na tréninky do Lomnice vozili, ale bylo to těžké," vzpomíná Petr Holík. Proto se rodina nakonec kvůli nadšenému skokanovi přestěhovala do Harrachova, odkud je to do Lomnice podstatně blíž.
Historka z úvodu článku se odehrála na setkání špičkových skokanů s vítězi dětského Turné čtyř můstků, které se každé léto koná v Rakousku a Německu. František Holík Turné ve své kategorii vyhrál pětkrát za sebou a to se v historii nikomu jinému nepovedlo! Triumfoval v 16 z celkových 20 závodů.
Závidět by mu mohl i mistr světa a vítěz Světového poháru Gregor Schlierenzauer, který jako rakouský žáček rovněž na tomto skvěle obsazeném dětském podniku začínal. A teď patří k velkým favoritům olympiády ve Vancouveru.
Další Holíkovy úspěchy? Dvě zlata z neoficiálního mistrovství světa dětí v polském Zakopaném. Řada domácích titulů z mistrovství republiky ve skoku na lyžích a v severské kombinaci. A také dvojnásobný triumf na nedávné zimní olympiádě dětí a mládeže v Libereckém kraji.
Nadějný skokan přitom začínal tím, že si sám plácal můstky ze sněhu. V lomnickém klubu pak odstartoval kariéru na můstku K6, kde děcka "létají" šest metrů. Dnes má rekord 85 metrů a chuť na další zlepšení.
"Klidně bych si už troufl na velký můstek K120, ale museli by mě tam pustit trenéři a rodiče," tvrdí František. V lomnickém klubu v něm vidí novou českou jedničku. "Věřím, že to dotáhne do reprezentace," říká klubový manažer Stanislav Dlouhý. "Ale předpovědět se to nedá. Je talentovaný a perspektivní, ale takových už bylo."
To, že mladý Holík nemusí vítězit věčně, si uvědomují i jeho rodiče. "Může spadnout a začít se bát. Anebo příliš vyrůst, i to by byl problém," uvědomuje si jeho otec.
Už nyní má skokanský talent problémy s tím, že se v poslední době vytáhl do výšky. "Sám cítí, že teď neskáče ideálně, ale přesto vyhrává," podotýká Holík starší.
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by František Holík ze své cesty ustoupil. Skoky mu vyplňují celý život. Kdyby mohl, skákal by snad pořád. Třikrát týdně trénuje, o víkendu jezdí na závody. Každý den navíc musí cvičit speciální cviky, aby zvládl bez úhony vyšlapat na můstky.
Naposledy tady takhle šlapal do schodů při pátečních dětských závodech. A den předtím udělal šest skoků na můstku K 43, kde předváděl výkony mezi 44 a 47 metry.
V sobotu bude u televize napjatě čekat, jak dopadnou jeho dospělé vzory na olympiádě. A snít, že jednou bude na jejich místě. "Chci být mistrem světa a vyhrát Světový pohár!" tvrdí neohroženě.
