jak si Sparta vybojovala prvenství v lize
P r a h a - Bylo to zajímavé vítězství. Alespoň podle gólů. Je sedm minut před koncem. Téměř dvoumetrový sparťan Lokvenc střílí přes hlavu. Neví, co se děje za jeho zády. Míč letí od břevna ven z branky, liberecký gólman Kinský se po něm ohlíží, balon ho trefí do tváře a letí zpět do branky. Dar štěstí pomohl Spartě ke gólu na 2:1. Teď už mohla věřit, že vyhraje a předstihne Slavii na prvním místě tabulky. "Strašně těžký zápas. Liberecká obrana byla nejlepší, jaká na Spartě hrála," povzdechl si Tomáš Rosický. Když šel z hřiště, táhl za sebou nohy, jako by neměl sílu je ovládat. Na Letné už zažili děsivější drama: před půldruhým měsícem, kdy teplický Fousek neproměnil za stavu 2:2 své památné sólo a vzápětí dal sparťan Fukal vítězný gól v poslední minutě. Na pár vteřin se tehdy sparťanům zdálo, že je titul ztracen. "Ale teď to byly také nervy až do konce," řekl trenér Ivan Hašek. Pořád chodil nervózně před lavičkou, kroutil hlavou, pískal na hráče a radil jim. Když dal Lokvenc gól, přiběhl k náhradníkům a zamáchal radostí se zaťatou pěstí. Úkol byl splněn, až teď si mohli sparťané narychlo zaběhnout k lavičce a napít se. Lokvenc se Sieglem si opláchli propocenou hlavu v plastovém kbelíku. "Kvůli počasí to byl o padesát procent těžší zápas než jindy," vyprávěl Vratislav Lokvenc. "Jaro není, ze zimy jsme rovnou skočili do léta." Perně vybojované vítězství. Byla v něm ale i pomoc od rozhodčího Járy. První gól sparťanů totiž padl po ukázkovém faulu. Rozeběhnutý Lokvenc šel tvrdě do vzdušného souboje s gólmanem Kinským, který skákal po vysokém centru, a srazil ho. Sieglovi pak stačilo jen trefit odkrytou branku. Hrubá chyba rozhodčího? Jaroslav Jára si to nemyslel: "V brankovém území bych to asi pískal, ale brankář z něj vyběhl a tam už není chráněný, je jako každý jiný hráč." Od delegáta Melichara dostal poměrně vysokou známku sedm z desetibodové stupnice. Televizní záběr ukázal, že i když už byl Kinský mimo "malé vápno", nešlo o důrazný souboj po anglicku, nýbrž faul. "Zajímalo by mě to, ale televizní šot jsem nestihl," řekl Jára. Když Kinský padl na zem, Liberečtí přestali hrát. Netušili, že by se nepískal faul. "Lokvenc mě převálcoval, vůbec nešel do míče," řekl Kinský. Sparťanský útočník to popřel. Vztek, pocit křivdy a narážky, že všichni pomáhají Spartě a ubližují Slavii. To vše může vyvolat nesprávně uznaný gól. Na Spartě byl ale po zápase klid. Kinský odcházel z hřiště a sám šel podat ruku rozhodčímu Járovi. Ani liberecký trenér Ladislav Škorpil se nenechal vyprovokovat otázkou, jestli první gól nebyl podle něho křivda. "Trénuju jedenatřicet let, a co mám s těmi křivdami dělat? Až sem přijedu jako trenér Barcelony, nebudu se vracet jako vždycky."
P r a h a - Bylo to zajímavé vítězství. Alespoň podle gólů. Je sedm minut před koncem. Téměř dvoumetrový sparťan Lokvenc střílí přes hlavu. Neví, co se děje za jeho zády. Míč letí od břevna ven z branky, liberecký gólman Kinský se po něm ohlíží, balon ho trefí do tváře a letí zpět do branky. Dar štěstí pomohl Spartě ke gólu na 2:1. Teď už mohla věřit, že vyhraje a předstihne Slavii na prvním místě tabulky. "Strašně těžký zápas. Liberecká obrana byla nejlepší, jaká na Spartě hrála," povzdechl si Tomáš Rosický. Když šel z hřiště, táhl za sebou nohy, jako by neměl sílu je ovládat. Na Letné už zažili děsivější drama: před půldruhým měsícem, kdy teplický Fousek neproměnil za stavu 2:2 své památné sólo a vzápětí dal sparťan Fukal vítězný gól v poslední minutě. Na pár vteřin se tehdy sparťanům zdálo, že je titul ztracen. "Ale teď to byly také nervy až do konce," řekl trenér Ivan Hašek. Pořád chodil nervózně před lavičkou, kroutil hlavou, pískal na hráče a radil jim. Když dal Lokvenc gól, přiběhl k náhradníkům a zamáchal radostí se zaťatou pěstí. Úkol byl splněn, až teď si mohli sparťané narychlo zaběhnout k lavičce a napít se. Lokvenc se Sieglem si opláchli propocenou hlavu v plastovém kbelíku. "Kvůli počasí to byl o padesát procent těžší zápas než jindy," vyprávěl Vratislav Lokvenc. "Jaro není, ze zimy jsme rovnou skočili do léta." Perně vybojované vítězství. Byla v něm ale i pomoc od rozhodčího Járy. První gól sparťanů totiž padl po ukázkovém faulu. Rozeběhnutý Lokvenc šel tvrdě do vzdušného souboje s gólmanem Kinským, který skákal po vysokém centru, a srazil ho. Sieglovi pak stačilo jen trefit odkrytou branku. Hrubá chyba rozhodčího? Jaroslav Jára si to nemyslel: "V brankovém území bych to asi pískal, ale brankář z něj vyběhl a tam už není chráněný, je jako každý jiný hráč." Od delegáta Melichara dostal poměrně vysokou známku sedm z desetibodové stupnice. Televizní záběr ukázal, že i když už byl Kinský mimo "malé vápno", nešlo o důrazný souboj po anglicku, nýbrž faul. "Zajímalo by mě to, ale televizní šot jsem nestihl," řekl Jára. Když Kinský padl na zem, Liberečtí přestali hrát. Netušili, že by se nepískal faul. "Lokvenc mě převálcoval, vůbec nešel do míče," řekl Kinský. Sparťanský útočník to popřel. Vztek, pocit křivdy a narážky, že všichni pomáhají Spartě a ubližují Slavii. To vše může vyvolat nesprávně uznaný gól. Na Spartě byl ale po zápase klid. Kinský odcházel z hřiště a sám šel podat ruku rozhodčímu Járovi. Ani liberecký trenér Ladislav Škorpil se nenechal vyprovokovat otázkou, jestli první gól nebyl podle něho křivda. "Trénuju jedenatřicet let, a co mám s těmi křivdami dělat? Až sem přijedu jako trenér Barcelony, nebudu se vracet jako vždycky."
