I když se počet medailí z Atlanty nepodařilo zopakovat, předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek výpravu pochválil. "Na olympiádě nervy a okamžitá pohoda působí daleko výrazněji a špičkové výkony jsou na hranici snášenlivosti těla a ducha."
Medaile jsou vždy pro úspěšnost výpravy rozhodující, zvláště zlaté, těch bylo o dvě méně. Nepostrádal jste víc našich světových výkonů?
K Atlantě jsme se sice jen přiblížili, ale ve druhé vlně bylo dost dobrých výsledků, měla by z ní vzejít vlna první. Věčně tady nemůže být Železný a Hilgertová.
Jak o tom hodláte jednat se svazy?
Zeptáme se jich na příčiny neúspěchů, budeme vyžadovat perspektivní práci, v tom se naše strategie nezmění.
Český sport nemá svou vládu, ČSTV dávno ztratil autoritu. A ČOV ji dosud nepřevzal, je vás slyšet vždycky jen před olympiádou.
Obáváme se, aby to nebylo pokládáno za nějakou diktaturu. Ale zřejmě k tomu musí dřív nebo později dojít.
Jak se vám líbilo v Sydney?
Australané byli fantastičtí, i když někdy až příliš nadšení pro své sportovce. Ale vím, že pro úspěch olympiády je nezbytný i úspěch domácích reprezentantů. Organizace byla dobrá, navíc úsměvy na každém kroku. Můj osobní krásný dojem, to byli sportovci i sportoviště bez reklam, které mimo olympiádu často překračují hranice vkusu.
Co jste říkal nezvykle častým dopingovým aférám?
Bylo jich opravdu dost, ale je to i tím, že se proti dopingu důsledně bojuje. Zkoušky jsou přísné, sítem málokdo proklouzne, i když do zákulisí nevidím.
Byla potrestána i osobně nevinná šestnáctiletá rumunská gymnastka. Připadá vám to správné?
To mě vzalo u srdce, ale komise se držela antidopingového kódu, nemohla jinak.
Máte nějaké nepříjemné vzpomínky?
Mám, na osobní tragédie některých našich sportovců, na jejich velké neúspěchy. Ty jsem prožíval nejhůř, myslím Vaška Chalupu, Lídu Formanovou, Martina Doktora i Šárku Kašpárkovou.
Medaile jsou vždy pro úspěšnost výpravy rozhodující, zvláště zlaté, těch bylo o dvě méně. Nepostrádal jste víc našich světových výkonů?
K Atlantě jsme se sice jen přiblížili, ale ve druhé vlně bylo dost dobrých výsledků, měla by z ní vzejít vlna první. Věčně tady nemůže být Železný a Hilgertová.
Jak o tom hodláte jednat se svazy?
Zeptáme se jich na příčiny neúspěchů, budeme vyžadovat perspektivní práci, v tom se naše strategie nezmění.
Český sport nemá svou vládu, ČSTV dávno ztratil autoritu. A ČOV ji dosud nepřevzal, je vás slyšet vždycky jen před olympiádou.
Obáváme se, aby to nebylo pokládáno za nějakou diktaturu. Ale zřejmě k tomu musí dřív nebo později dojít.
Jak se vám líbilo v Sydney?
Australané byli fantastičtí, i když někdy až příliš nadšení pro své sportovce. Ale vím, že pro úspěch olympiády je nezbytný i úspěch domácích reprezentantů. Organizace byla dobrá, navíc úsměvy na každém kroku. Můj osobní krásný dojem, to byli sportovci i sportoviště bez reklam, které mimo olympiádu často překračují hranice vkusu.
Co jste říkal nezvykle častým dopingovým aférám?
Bylo jich opravdu dost, ale je to i tím, že se proti dopingu důsledně bojuje. Zkoušky jsou přísné, sítem málokdo proklouzne, i když do zákulisí nevidím.
Byla potrestána i osobně nevinná šestnáctiletá rumunská gymnastka. Připadá vám to správné?
To mě vzalo u srdce, ale komise se držela antidopingového kódu, nemohla jinak.
Máte nějaké nepříjemné vzpomínky?
Mám, na osobní tragédie některých našich sportovců, na jejich velké neúspěchy. Ty jsem prožíval nejhůř, myslím Vaška Chalupu, Lídu Formanovou, Martina Doktora i Šárku Kašpárkovou.
