Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nadchází čas sprintů. A sprint je víc o běhu než o střelbě, říká Vítková

Veronika Vítková | foto: Český biatlon, Petr Slavík

7 2015
Kontiolahti (Od našeho zpravodaje) - Po zlaté štafetové radosti a dni závodního volna začíná na světovém šampionátu biatlonistů v Kontiolahti čas sprintů. Na trať se vydají nejprve ve 13 hodin českého času muži a potom v 16:30 ženy. Utkají se patrně nejen se soupeři, ale také s rozrytou tratí a očekávanými větrnými poryvy.

Veronika Vítková si v pátek při tiskové konferenci firmy Fischer užívala za stolem výsostnou pozici hned vedle dvou v současnosti největších osobností ženského biatlonu Darji Domračevové a Kaisy Mäkäräinenové.

Právě tyto tři ženy by také měly být podle pohárového žebříčku sprintů největšími favoritkami v Kontiolahti.

Po skromné divácké kulise při smíšené štafetě očekávají tentokrát organizátoři až 20 tisíc fanoušků, kteří poženou místní hrdinku, 32letou Mäkäräinenovou za vytouženým zlatem na jejím rozlučkovém šampionátu.

SP ve sprintu 2014/15

Muži:

1. Schempp (Něm.) 329

2. M. Fourcade (Fr.) 327

3. Šipulin (Rus.) 293

4. Fak (Slovin.) 287

5. J. Boe (Nor.) 270

6. Moravec 219

10. Šlesingr 180

40. Soukup 63

55. Krčmář 33

74. Krupčík 8

Ženy:

1. Domračevová (Bul.) 352

2. Mäkäräinenová (Fin.) 298

3. Vítková 278

4. Wiererová (It.) 272

5. Eckhoffová (Nor.) 267

6. Hildebrandová (Něm.) 252

8. Soukalová 227

36. Puskarčíková 73

48. Landová 49

83. Tomešová 1

Z posledních dvou vrcholných akcí v Novém Městě 2013 a Soči 2014 se Finka vracela tak zklamaná a bez medaile. Tíha domácího prostředí může její pocit odpovědnosti navyšovat. „Ale doufám, že lidé budou mít na paměti, že jsem jen člověk a ne stroj,“ podotkla.

Na biatlonisty čeká o víkendu na šampionátu program, který je nabitý a zároveň i zrádný. Nejprve sobotní sprinty, potom nedělní stíhací závody.

„Sprint je složitý také tím, že ovlivní vaši pozici pro stíhačku. V tom je pro závodníky už na startu psychicky náročnější,“ připomíná šéftrenér Ondřej Rybář.

Pokud pomineme zklidnění na střelnici, bývá sprint pro mnohé biatlonisty od startu až do cíle lyžařským během na hraně. „Jestliže nakoupíte ztrátu v prvním kole, je velká pravděpodobnost, že ji pak už nesjedete,“ podotýká Rybář. „Takže při sprintu není moc prostoru na přemýšlení, jestli mám šetřit síly, nebo ne. I když samozřejmě musíte přizpůsobit svůj běh aktuálnímu stavu trati a fyzickým možnostem.“

Právě Veronika Vítková, aktuálně třetí nejrychlejší běžkyně Světového poháru, před závodem věří: „Nalezli jsme letos takové tempo, abych vydržela se silami až do konce závodů. Když se trefím, mohu se potom spolehnout i na běh. Což jsem v minulých sezonách nemohla, jen jsem čekala na chyby soupeřek na střelnici.“

Sprint je přitom mnohem více než vytrvalostní nebo kontaktní závody běžeckým kláním. „Jo, je určitě víc o běhu než o střelbě. Když v něm uděláte chybu a jste dobře připraveni běžecky, dá se to ještě dohnat,“ říká Vítková. Tak přece vyhrála v Oberhofu. 

Ve štafetě se v Kontiolahti cítila běžecky dobře. „Vyhovuje mi také místní trať s náročnými kopci. Jen ten sníh by nemusel být tak hluboký.“

Dva rizikové a nevyzpytatelné faktory mohou dnešní sprinty ovlivnit.

Za prvé: větrné poryvy.

„Přesně tohle jsem nechtěl,“ ulevil si Ondřej Moravec při pátečním tréninku, když právě s měnícím se větrem na střelnici bojoval.

„Bude to asi i střelecká loterie. Tak snad přijedeme na střelnici v ten pravý čas,“ doufala Vítková. Se svojí 80procentní střeleckou úspěšností v sezoně určitě spokojená není, ovšem na druhou stranu: „Vítr mi možná dělá menší problémy než jiným. V extrémních podmínkách dokonce dokážu zastřílet i lépe než v ideálních.“

A druhý rizikový faktor: rozrytá trať.

Sprint na posledních velkých akcích

Muži:

MS 2012 Ruhpolding

1. M. Fourcade (Fr.) 24:18,6 (2)

2. Svendsen (Nor.)
+15,1 (2)

3. Bergman (Švéd.)
+17,7 (0)

MS 2013 Nové Město

1. Svendsen (Nor.)
23:25,1 (1)

2. M. Fourcade (Fr.)
+8,1 (1)

3. Fak (Slovin.)
+11,2 (0)

ZOH 2014 Soči

1. Björndalen (Nor.)
 24:33,5 (1)

2. Landertinger (Rak.)
 +1,3 (0)

3. Soukup
+5,7 (0)

8. Moravec
+14,6 (0)

Ženy:

MS 2012 Ruhpolding

1. Neunerová (Něm.)
21:07,0 (0)

2. Domračevová (Běl.)
+15,2 (0)

3. Vita Semerenková (Ukr.)
+37,6

MS 2013 Nové Město

1. Pidhrušná (Ukr.)
21:02,1 (0)

2. Bergerová (Nor.)
+6,4 (1)

3. Vita Semerenková (Ukr.)
+22,8 (0)

10. Vítková
+50,6 (0)

ZOH 2014 Soči

1. Kuzminová (SR)
21:06,8 (0)

2. Viljuchinová (Rus.)
+19,9 (0)

3. Vita Semerenková (Ukr.)
+21,7 (0)

„Je tak rozmydlená, že je jedno, s jakým startovním číslem pojedu,“ pronesla Gabriela Soukalová. Už při smíšené štafetě byl stav trati mizerný a páteční úpravy i uzavírky na tom moc nezměnily. Všechny týmy nasadily své hvězdy na přední místa ve startovní listině.

Reprezentanti tak vyrazí s následujícími čísly: 10 Šlesingr, 23 Moravec, 33 Krčmář, 43 Soukup - 9 Soukalová, 27 Vítková, 36 Puskarčíková, 39 Landová.

Biatlonisté v posledních letech české fanoušky namlsali. Pěti olympijskými medailemi. Také pěti triumfy v letošním ročníku Světového poháru. A nejnověji zlatem z Kontiolahti. Oni i fanoušci touží po dalších silných zážitcích.

„Ve sprintu však má na medaili šanci dvacet, možná až třicet kluků a zhruba patnáct holek,“ upozorňuje Rybář. „Pro nás stále platí: každé umístění v první desítce bude úspěch.“

Na olympiádě v Soči loni vybojoval senzační bronz ve sprintu Jaroslav Soukup. Na mistrovství světa byla dosud poslední českou medaili z této disciplíny stříbrná Michala Šlesingra v Anterselvě 2007. A pokud bychom hledali poslední ženskou majitelku cenného kovu ze sprintu, museli bychom se vrátit ještě dál, do Chanty Mansijsku 2003 k bronzu Kateřiny Holubcové.

Během současné zimy však stáli Češi v nejkratších individuálních závodech už pětkrát na pohárových stupních, z toho Vítková třikrát a jednou coby vítězka (ale také v nich dokázala doběhnout na 21. a 30. místě). Soukalová vyhrála v Pokljuce, Moravec byl druhý v Östersundu.

Naopak ve stíhacích závodech se zatím v této sezoně Češi na stupně vítězů neprobili, maximem jsou pátá místa Soukalové v Novém Městě a Moravce v Pokljuce.

„Ve stíhačkách bylo hodně šancí, ale jak se pole vyrovnalo, stačí potom někdy jedna chyba, a ta má výraznější dopad než dřív,“ říká Rybář. „Určitě bych však neřekl, že sprinty našemu týmu jdou a stíhačky ne.“

Ve čtvrtek prožívali Češi zlatou euforii, která se přenesla rovněž do pátečního dopoledne. Michal Šlesingr tehdy na svůj blog sepsal: „Ve čtvrtek večer jsem měl ještě dost vymeteno, abych něco inteligentního napsal, protože emocionální horská dráha nedala rozumným myšlenkám šanci. Nechal jsem to tedy na pátek a světe div se, pořád nic!“

Večerní slavnostní ceremoniál štafety pak završil dva dny týmové radosti v Kontiolahti. Nyní se pozornost obrací k dalším závodům.

„V každém z nich tu můžeme udělat dobrý výsledek. Ale garantovat ho pokaždé rozhodně neumíme,“ připomíná Rybář.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze