Teď už zase střílí góly. V Německu i v Čechách, kde vždy na jaře "přesadí" na národní házenou. Na turnaji v Hromnici byl znovu nejlepším kanonýrem.
Sedl jste od té nehody na motorku?
Skončil jsem. Jen jednou jsem se svezl na bráchově stroji. Ale představa bezvládného letu je pořád ve mně. To už nechci zažít.
Zato ve sportu se vám daří. Máte za sebou skvělou sezonu, že?
To ano. V Německu jsme bez ztráty bodu postoupili do oberligy. Navíc jsem získal trofej pro nejlepšího národního házenkáře za uplynulý rok, to jsem vůbec nečekal. A před pár dny jsme s Nýřany oslavili český titul. Výhra v Hromnici, to je třešnička na dortu. (úsměv)
Finále bylo docela vyhrocené, je to tak vždycky?
Je. Jiskří se, ale určitě v tom není nic zákeřného. Vždyť se všichni dobře známe z házené. Prostě jen rivalita jak má být.
Čím se teď cítíte víc. Házenkářem či národním házenkářem?
Pořád jsem hlavně handbalista. Národní házenou beru jako druhý sport. Ale mám výhodu, že v Německu končí sezona na konci dubna. Stihnu tak celé jaro u nás.
Návrat domů vás ještě neláká? Plzeňská Lokomotiva bude hrát českou extraligu.
Už jsem v Německu osm let, ale ještě k tomu nedojde. Hrát extraligu v Plzni je lákavé. Musím však hledět i na ekonomické hledisko.
