Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak skokany na lyžích straší harrachovský „mamut“

Bude mít Roman Koudelka v Harrachově důvod k radosti? | foto: Reuters

13 2014
Sníh v Harrachově taje, o víkendu se má přidat vítr, mistrovství světa v letech na lyžích přesto bude a Češi myslí na medaili.

Roman Koudelka během severského turné Světového poháru třikrát doletěl do desítky. Jakub Janda v ní byl za poslední týden dvakrát. Jan Matura je mužem, co loni na harrachovském mamutím můstku v generálce na mistrovství světa skončil druhý a třetí.

A Antonín Hájek je v českém týmu tím, který má lety nejraději a který před šampionátem na domácí půdě pronesl: "Nemá cenu se za nic schovávat, medaile musí být naším cílem."

Dnes jdou čeští orli do kvalifikace, od zítřka se budou bít v soutěži jednotlivců, a pokud počasí svolí, v neděli je čeká vrchol – závod týmů. Na ten Češi sází nejvíc. "Šanci máme. Když to jde na normálním můstku, i na mamutu bývá výsledek dobrý," přesvědčuje Koudelka.

Jenže skoky a lety jako by byly dva rozdílné sporty. V tom prvním rozhoduje síla na odrazu, v tom druhém zase to, jak se skokan umí položit do prázdna. Na normálních můstcích se skáče do vzdálenosti 130 metrů, mamut pošle skokana i o 100 metrů dál. A taky větší rychlostí na odrazovou hranu, mnohem výš nad terén a způsobí mu silnější kompresi na dopadu. "Je to rána," kývá Hájek.

"Nájezdové rychlosti na letech jsou asi o 10 kilometrů vyšší," popisuje trenér reprezentace David Jiroutek. "Když skočky měří 2,5 metru na délku a 13,5 centimetru na šířku, tak si umíte představit, jaká je rána, kterou skokan na hraně dostane. Zkuste si ve 115 kilometrech na dálnici vystrčit ruku, ve které bude držet takovou lyži."

Z toho plyne potřeba plynulejšího pohybu, a proto taky Koudelka, muž s rekordem 226,5 metru, plánuje: "Žádná extrémní síla do odrazu, budu skákat na 60, 70 procent, uvolněně. To je klíč k úspěchu."

"Vlastně nedokážu přesně říct, o čem let je, prostě to cítím," říká zase Hájek. "Vím, co udělat, kde a jak se uvolnit, kde vytáhnout. Když tohle někdo neumí, může oproti mně ztratit až 40 metrů. Mám skok založený především na letové fázi, jejíž účinek procentuálně roste s délkou skoku."

Letci tráví ve vzduchu 5 sekund, a ač se ta doba může zdát nekonečně dlouhá, závodníkům uteče bleskurychle. A jakoby v temnu. "Na hraně totiž dojde k obřímu šoku," dodává Jiroutek.

Jednou si bývalý skokan Jakub Hlava vzal na můstek měřič tepu. Na lavičce mu srdce bilo rychlostí 130 úderů za minutu, na hraně měl 180, při výletu 220 a na dojezdu kolem 150 tepů.

"Mamut je největší adrenalin," souhlasí Koudelka. "Ale ne ten v Harrachově, větší nervy jsem měl v Planici. I trenér Richie Schalert mě tam nechtěl pouštět. Říkal: Není to tam kinder geburtstag, dětské narozeniny. To ve mně zanechalo respekt k mamutím můstkům." 

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze