I když v tenise tyto hry čísel a statistiky často zaměstnávají experty, nikdy neplatí stoprocentně. To dává naději Murraymu, který bude chtít Djokovičovu nadvládu v Laverově aréně ukončit. Začíná se v neděli v 9.30 středoevropského času.
Djokovič a Murray už mají za sebou 23 utkání na okruhu ATP (Djokovič vede 15:8) včetně několika zlomových finále - třeba na US Open 2012 se po téměř pětihodinovém boji dočkal Murray prvního grandslamového titulu v kariéře.
Před dvěma lety zase Djokovič vstoupil do historie, když získal v Austrálii třetí triumf v řadě. „Hrajeme velmi podobný tenis, známe se dlouho. Tím to bude opět speciální,“ těší se 27letý Srb na souboj o titul. V čem jsou si s Murraym ještě podobní?
1. První střetnutí
Poprvé se Djokovič a Murray utkali na žákovském turnaji ve Francii, když jim bylo 12 let. Dělí je pouze týden, oba se narodili v květnu 1987 (starší je Murray). Jejich kariéry se vyvíjely paralelně, často se potkávali a mají hodně společného.
„Je skvělé, že jsme spolu zase ve finále,“ řekl Djokovič po úspěšném semifinále proti Wawrinkovi. „Nazval bych to profesionálním přátelstvím,“ vyjádřil se před časem Murray o vztahu s Djokovičem. Sice si občas napíšou, ale jejich kamarádství otupily nesmlouvavé bitvy na kurtu.
2. Cesta do finále
Murray musel letos zastavit rozjetého Berdycha, kterého zlomil kanárem ve druhém setu. Nakonec ho zlomil 3:1 na sety. „Jsem pyšný na to, že tu budu počtvrté ve finále,“ řekl Murray. Výsledek 6:0 hrál roli také u Djokoviče, švýcarskému obhájci Wawrinkovi světová jednička tentokrát v pátém setu nic nepovolila. „Byl to divný zápas,“ hlesl Wawrinka.
3. Česko-slovenská stopa
V Djokovičově týmu i po příchodu legendárního Borise Beckera zůstal slovenský kouč Marián Vajda, který z „Noleho“ udělal šampiona. I když teď v jeho trenérské lóži sedí zrzavý Němec, charizmatický Slovák je připraven kdykoliv poradit. Murrayho zase dostal na vrchol Ivan Lendl. Probudil v něm vítězné myšlení, vyhráli spolu Wimbledon. Ale loni se rozešli. Britský tenista si pak najal Amélii Mauresmovou: „Tenhle turnaj ukázal, že moje volba byla správná.“
4. Národní hrdost
Djokovič a Murray by se dali nazvat „tenisovými nacionalisty“. Stačí si vzpomenout, jak rodák z Bělehradu dokáže pobláznit srbské fanoušky při Davis Cupu. Nebo kolik lidí doma vítalo Djokoviče při návratu z Wimbledonu 2011. Murray sice olympijské zlato vybojoval pod britskou vlajkou, ale hrdě se hlásí k tomu, že je Skot. Loni v září podpořil před referendem nezávislost.
5. Obdivuhodná fyzička
Jeden i druhý vyznávají podobný styl tenisu založený především na skvělé kondici a hře od základní čáry. Žádný míček pro ně není ztracený. V souboji tenisových „dvojčat“ je favoritem Djokovič, ale on sám varuje: „I když budu mít psychickou výhodu, Andy tady hraje skvěle.“
