Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tyčkařský pár Kudlička s Ptáčníkovou: radši sami závodí, než si fandí

PARTNEŘI OD TARTANU. Jiřina Ptáčníková a Jan Kudlička jsou životními partnery, úspěšnými atlety a dnes by oba měli být hvězdami mítinku Pražská tyčka, který se koná na Václavském náměstí. | foto: Pavel Beran, Pražská tyčka

22 2016
Říká o sobě, že závody na největších scénách ho nestresují. Naopak: „Čím větší závod, tím víc nervozita opadá.“ Přesto není Jan Kudlička při tyčkařských závodech v klidu. Ale při těch ženských - když sleduje v akci svou snoubenku Jiřinu Ptáčníkovou. „To úplně nezvládám. Zaplať pánbůh, když můžu být sám v sektoru.“

Ve středu v něm budou oba: mají být hlavními hvězdami mítinku Pražská tyčka, který se koná od 15 hodin ve spodní části Václavského náměstí.

Tedy... snad.

Ptáčníkovou už více než měsíc trápí bolavý zadní stehenní sval, jehož stav se ještě zhoršil po víkendovém mistrovství republiky v Táboře. „Udělám maximum pro to, abych nastoupila,“ řekla třicetiletá tyčkařka. O jejím případném startu se rozhodne dnes podle výsledků vyšetření.

Jak se dva tyčkaři doplňují

Ptáčníková s Kudličkou patří k předním tvářím české atletiky. Ona je mistryní Evropy z roku 2012 a stříbrná z halového mistrovství světa 2014, on má bronzy z ME 2014 a HMS 2014. Předloni se dali dohromady, loni se zasnoubili, po olympiádě v Riu by se měli vzít.

Oba jsou zkušení závodníci: Ptáčníkové je 30, Kudličkovi 28 let. Své profese dokonale znají. Umějí se podpořit, chápou, co ten druhý prožívá.

Jan Kudlička na halovém mistrovství světa v Portlandu.
RADOST. Tyčkařka Jiřina Ptáčníková na mítinku Zlatá tretra

Snoubenci Jan Kudlička a Jiřina Ptáčníková

„Já jsem určitě citlivější. Dost i brečím. Honzík je chlap, podpora, drží to, snaží se být optimista,“ líčí Ptáčníková a Kudlička se smíchem dodává: „Lepší je, když to podělám já.“

V tom, že fandit druhému je víc stresující než závodit sám, se shodnou oba. Zvláštní situace pak nastává, když závodí oba současně, což se stalo třeba při ostravské Zlaté tretře. „Když jsou dva sektory vedle sebe, pokukuju pořád po očku vedle, přitom se mám soustředit na sebe. To je pro mě náročnější,“ přiznává Ptáčníková.

Sektor u domu? Spíš ne

Po olympiádě v Riu také plánují budovat společný dům. A nabízí se otázka: Co takhle si na zahradě postavit tyčkařský sektor, jako to udělal světový rekordman Renaud Lavillenie?

„Napadlo mě to. Výklenek na doskočiště máme, člověk by nemusel sekat tolik trávy...“ rozebírá nejdřív Kudlička, zatímco Ptáčníková kroutí hlavou. „Asi ne. Jsme dost zblblí z tartanu, tyčí a doskočišť. Doma je místo na odpočinek a relax,“ dodá Kudlička a Ptáčníková doplní: „Budeme mít bazén, žádné doskočiště. Doufám, že děti s tyčkou nezačnou, to by byly blázni.“

Fotogalerie

Ale to je zatím vzdálená budoucnost. Teď oba vyhlížejí dnešní závod, kde by se rádi blýskli. „Vím, že se na Pražské tyčce dá skočit vysoko,“ říká Ptáčníková, která loni předvedla 472 centimetrů. Kudlička má za sebou intenzivní tréninkové dávky, přesto by si rád připsal šesté vítězství v řadě.

„Exhibice jsou vždycky příjemným zpestřením. Tyčka patří na náměstí, mezi lidi. Loni byla poprvé Diamantová liga v Curychu na nádraží, skákali jsme už i na vodě... Věřím, že to bude super,“ říká.

Sektor navíc nyní odpovídá pravidlům Mezinárodní atletické federace, mohou se tak na něm skákat limity a rekordy. Kudlička tedy může útočit na české maximum Michala Balnera (582 cm), který se mítinku zúčastní rovněž.

Především však doufá, že bude spokojený jak on, tak i Ptáčníková. „Když to jednomu nevyjde, tak je tam trochu hořkost. Ale že bych byl kvůli tomu bez večeře, tak to ne.“







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze