Ale jen jsme se pozdravili. Každý má své starosti. Potěšilo mě, že povrch v hale je pružný, stejně jako v Lisabonu 2001, kde jsem byl zlatý. Kromě toho jsem vyhrál sázku s trenérem Kupkou o balík vod.
Proč zrovna o vody? A proč ne? Někdo se sází o pivo, já pivo nepiju, tak hraju o vody. Trenér už mi jich dluží asi patnáct a pár večeří navrch.
V sobotu vstanu v půl sedmé, posnídám dvě housky s nutellou, kafe a džus. V deset začíná sedmiboj šedesátkou. Počítám s tím, že zase budu mít špatný start. S tím nic nenadělám, asi ho mám vrozený.
V neděli večer dvoudenní maraton skončí. Před kilometrem se asi půjdu rozhýbat ven, v hale už bude tou dobou vydýchaný vzduch. Když dodržím svůj plán, mohlo by to stačit na evropský rekord 6424 bodů.
A světový rekord O'Briena? Ten je ještě o 52 bodů výš. Těžko říct, jestli na něj tady mám. Asi ne. Musel bych být absolutně zdravý. Achilovka občas zlobí. Což o to, jednou jsem si vypočetl i výkon 6580 bodů. Jenže papír snese všechno.
Mimochodem, O'Brien prý prohlásil, že se chce nominovat na olympiádu. Není soudný. V osmatřiceti letech už je vícebojař příliš starý.
