V druhé semifinálové jízdě se právě s Lukášem Drymlem utkal o poslední postupové místo. Kvůli nepřízni počasí se jela místo tří pouze jedna jízda, a tak se závodilo o všechno. Za vedoucím Brhelem kroužil Jirout na třetím místě, Dryml se na něj tlačil zezadu. "Dal jsem do toho všechno, za žádnou cenu jsem ho nesměl pustit vpřed." Na cílové pásce je dělily pouze centimetry. "Měl jsem to pod kontrolou. To už na to neměl," uvedl šestadvacetiletý jezdec klubu Zlatá přilba Pardubice.
V úvodních jízdách Jirout nijak nevynikal a do semifinále postoupil na poslední chvíli. Čím více bylo na dráze bahna, posunoval se dopředu. "Bylo to velmi těžké, ale strach jsem neměl. Toužil jsem napodobit loňské druhé místo. To se sice nepodařilo, ale nevadí." Ve finále měl smůlu, byl nasazen do nevýhodné vnější dráhy. Ta na rozmoklé dráze znamenala téměř jistě neúspěch.
"V první zatáčce to bylo strašné. Dostal jsem blátem a vůbec nic neviděl. Z vnějšku se dopředu nedalo dostat. Předtím jsem několikrát jel jen s takovou malou škvírkou pro jedno oko. Nevím kudy, ale voda z hlínou se dostala i za brýle přímo do očí, popisoval strastiplné podmínky.
Jirout poděkoval organizátorům za skvělou práci. "Jim není co vyčíst. Zvládli to na jedničku, v té vodě nešlo udělat z dráhu víc. Prostě to tam museli navozit z okraje a co nejvíce uválet. Stejně tam ale bylo všechno - voda, hlína, bahno, díry."
V tradiční odvetě za pardubický závod, v pondělí večer na pražské Markétě bude Jirout stejně jako loni, kdy se smutně potuloval po boxech, chybět. "Nikdo mi zase neřekl, nikdo mě nepozval. Jinak bych určitě jel," postěžoval si Marián Jirout.
