Nejvíce se očekává útok Davida Coultharda z McLarenu a velké ambice má také stáj Williams se Schumacherovým mladším bratrem Ralfem a Juanem Montoyou z Kolumbie. Pokud Schumacher starší zůstane neporažen, vyrovná rekord Juana Manuela Fangia v počtu mistrovských titulů.
Stejně jako její jezdec vládne formuli také stáj Ferrari. Italové vyhráli už jedenáctkrát Pohár konstruktérů, s osmi trofejemi je následují McLaren a Williams. Stejné pořadí má také žebříček vyhraných Velkých cen, Ferrari jich má na kontě 144. Tajemství úspěchu Ferrari možná tkví v tom, že slavná automobilka spoléhá při stavbě vozu i dodávkách motorů pouze na vlastní zdroje. Stejnou cestou se rozhodla jít i stáj Toyota, která je letos nováčkem.
Nejistá je zatím účast týmu Prost, který začátkem roku zbankrotoval. Do letošního ročníku je však stáj přihlášena a pokud noví majitelé uhradí pohledávky a získají dostatečný kapitál na provoz, může v seriálu startovat.
Mistrovství světa F1 se poprvé konalo v roce 1950 a prvním šampiónem se stal Ital Giuseppe Farina. O rok později jej na trůnu vystřídal Juan Manuel Fangio z Argentiny, který poté triumfoval ještě v letech 1954-1957 a s pěti tituly je dodnes
nejúspěšnějším jezdcem historie.
O jeden titul méně mají Alain Prost z Francie a Michael Schumacher, který je prozatím rekordmanem alespoň v počtu vyhraných Grand Prix. Na kontě jich má už 53, Prostův rekord překonal loni v září v belgickém Spa.
Nesmírně rychlé závody F1 během své historie přinášely i oběti, mezi nimiž bylo několik slavných jmen. V roce 1968 při tréninku zahynul dvojnásobný mistr světa Jim Clark, trénink o dva roky později se stal osudným i Jochenu Rindtovi, který jako jediný závodník získal titul mistra světa až po smrti. Jeho náskok už totiž do konce sezony nikdo nedostihl.
Na závodním okruhu svůj život ukončili také vicemistr světa z roku 1979 Gilles Villeneuve (v roce 1982) a trojnásobný šampion Ayrton Senna (1994). Jen o vlásek unikli smrti Niki Lauda a Clay Regazzoni, jehož havárie v roce 1980 odkázala na invalidní vozík.
Zatímco Regazzoniho milovaný sport zmrzačil, Lauda se i po hrůzostrašné nehodě z Nürburgringu 1976 ještě dvakrát stal mistrem světa. Sennova smrt v Imole 1994 přinutila organizátory Velkých cen věnovat více času bezpečnosti a od té doby se žádné větší neštěstí, při kterém by zemřel pilot, nestalo.