Jediná zastřešená dráha v Brně zažila dvě mistrovství světa v letech 1969 a 1981. Před druhým šampionátem před více než čtvrtstoletím prošla sice lehkou modernizací, která už ale dávno vzala za své. Funkční 333 metrů dlouhá dráha je ještě v Praze a jezdit se dá i na velodromech v Plzni a v Prostějově, kde se místní radní chystají vložit peníze do rekonstrukce.
Krytá zimní dráha je příliš krátká a na cyklisty působí v klopených zatáčkách velké přetížení.
Před letošním mistrovstvím světa měli reprezentanti několik krátkých soustředění na velodromu ve Vídni a dvě dvoutýdenní soustředění na Mallorce. "I těchto málo tréninků pomohlo k výrazným úspěchům, které by mohly být v případě odpovídajících podmínek ještě výraznější," uvedl předseda českého cyklistického svazu Marián Štětina.
Hlavně bronzová medaile Aloise Kaňkovského s Petrem Lazarem v bodovacím závodu dvojic je rok před olympijskými hrami v Pekingu velkým příslibem.
"Vedení cyklistiky se ale nyní musí pokusit společnými silami dokázat, co se nepodařilo v letech 1985 a 1986 po zisku titulů mistrů světa. Měli bychom získat přízeň radních, získat investice na vybudování velodromu, který by byl důstojným stánkem dráhové cyklistiky," zdůraznil místopředseda svazu Jan Kopač.
Svaz dlouhodobě buduje tréninkový areál v Praze-Motole, kde je jediný dřevěný ovál v České republice, dlouhý 153 metrů. "Snažíme se získat finanční prostředky na zvětšení haly a vybudování nového oválu v délce 185 až 200 metrů. Ten by měl vyhovovat závodníkům kvalit mistrů světa. Ovál bude vzhledem ke své délce pouze tréninkový," poznamenal Štětina.
V rámci kandidatury Prahy na uspořádání olympijských her má Brno zájem vybudovat nový velodrom. "Budeme nápomocni v roli žadatelů na to, aby se k realizování vytvořily odpovídající podmínky," dodal Štětina.
