Dvoučlenná expedice si zvolila severní výstup a svoji cestu zahájí na přelomu března a dubna. Svého cíle by měli dosáhnout kolem poloviny května.
Everest se zatím podařilo pokořit pouze Čechošvédce Renatě Chlumské v roce 1999. Ta ale žije odmalička na severu Evropy, a tak až Poláčková může být první ženou, jež na vrcholu vztyčí českou vlajku.
"Je to pro mě velká výzva. Každý kdo má vztah k horám, pochopí, co to Everest znamená. Každý si tam najde svoje," řekla na dnešní tiskové konferenci v Praze Poláčková.
Devětadvacetiletá horolezkyně už má za sebou loňskou expedici na osmitisícovku Čo Oju, vzdálenou asi 40 kilometrů od Everestu. Během ní se seznámila s Tašim Tenzingem.
"Potkala jsem se s ním vlastně náhodou. Narazila jsem na partičku Angličanů, kteří znali Tašiho. Postupně odpadávali a já zůstávala s Tašim. Přátelství na jednom laně vás utuží," uvedla Poláčková.
Spolupráci jim klapala, a tak Poláčková příliš neváhala, když jí Tenzing nabídl, zda s ním nechce zdolat Everest. "Když mi to nabídl, nebylo co řešit. Pro něj to bude rozloučení s vysokohorskou turistikou. Zatím pokaždé šel ale z jihu," prohlásila Poláčková.
Přesto zvolili severní cestu, ale která z nich je snadnější, si česká horolezkyně netroufla hodnotit. "Přístup z jihu Nepálu je dražší než ze severu z Tibetu. Na druhou stranu severní má o poznání výš základní tábor a z hlediska aklimatizace je tudíž náročnější. Je to horší i na vítr," snažila se porovnat oba výstupy Poláčková.
Do Asie odletí 31. března a přes Káthmándú a Lhasu budou putovat do Tibetské náhorní plošiny. Ze základního tábora ve výšce zhruba 6500 metrů nad mořem se poté vydají do čtyř výškových táborů přes tři výšvihy.
"Po cestě se budeme postupně aklimatizovat, rozdýchávat a také hodně odpočívat, abychom nabrali síly," upřesnila program devětadvacetiletá horolezkyně.
Bude muset rovněž změnit své stravovací návyky a soustředit se na příjem většího množství tekutin. "Denně musíme vypít pět litrů, aby se dostatečně ředila krev. Na jídlo moc chuť není, ale loni jsme si pekli vlastní chleba," sdělila.
Expedice vyjde zhruba na 50 tisíc dolarů na osobu, hlavní část peněz spolkne povolení k výstupu. "Jinak jsme se s Tašim dohodli, že všechno máme dohromady, takový balíček," vysvětlila Poláčková, které hradí výdaje sponzoři.
Již nějakou dobu pracuje jako konzultantka na ministerstvu zdravotnictví a vnitra v Anglii, kde také na svůj výstup trénuje. V práci si už na to zvykli. "Ráno se probudím a běžím deset kilometrů do práce. Když skončím, převléknu se do sportovního, vezmu si batoh a běžím na stadion nebo do posilovny," řekla Poláčková.
Zda použije kyslíkový přístroj, netuší. "Bez něj by to bylo samozřejmě krásné, ale život mám jen jeden a mám spousty jiných zájmů, o které nechci přijít. Každý se s tím vyrovnává jinak, budu ho mít u sebe pro případ použití a uvidíme," uvedla.
Ve vysoké nadmořské výšce prý lidé bez kyslíku často zmatkují, což se jim může stát osudným. "Odumírají mozkové buňky. Začínáte špatně uvažovat a můžeme ohrozit nejen sebe," řekla Poláčková, která má na paměti tragickou událost z výstupu na Čo Oju.
"Viděla jsem na vlastní oči Němce, jak padal 400 metrů dolů a nepřežil to. Asi špatně šlápl, zhoršila se viditelnost." I proto pro ni není výstup životně důležitý. "Když se to nepovede, nic hrozného se neděje. Musíte mít štěstí na skvělé počasí a být výborně připraveni," vysvětlila Poláčková.
Horolezectví je pro ni hlavně relaxací v uspěchané a rychlé době. "Vyčistím si v horách hlavu. Člověk se spoléhá jen sám na sebe, stará se o své základní potřeby. Je to únik od shonu, mohu si všechno v klidu promyslet a lépe se vyrovnat s tím civilizačním kolotočem," dodala.
Mount Everest - ilustrační foto. |