V Česku jde o konečné rozhodnutí, odvolat se proti němu mohou k Sportovnímu arbitrážnímu soudu (CAS) v Lausanne jen Mezinárodní házenkářská federace a Světová antidopingová agentura.
Pohlmann byl vylosován k dopingové zkoušce 16. listopadu 2014 po extraligovém utkání Tatranu ve Zlíně. Dlouho však nebyl schopen odevzdat vzorek moči potřebné hustoty. Po čtyřech hodinách mu povolily nervy, roztrhal dopingový protokol a navzdory varování komisařů zkoušku opustil.
Už první instance Disciplinární komise Českého svazu házené (ČSH) vynesla trest zákazu činnosti na dva roky, což po Pohlmannově odvolání potvrdila i Exekutiva ČSH. Po dalším odvolání dostala případ do rukou Rozhodčí komise Českého olympijského výboru a argumenty hráče o nestandardní délce zkoušky, chybách dopingových komisařů či nepřesném měření hustoty vzorků nevzala v potaz.
Jan Šťovíček
„Rozhodnutí Rozhodčí komise ČOV mě nepřekvapilo. Komise neměla moc na výběr, pohybovala se v mantinelech vytyčených rozhodnutím házenkářů a posuzovala především formální stránku věci. Z lidského pohledu je mi Josefa velmi líto, udělal klukovinu, ale není zločinec, aby musel dva roky stát,“ komentoval výsledek hráčův právník Jan Štovíček.
Trest má Pohlmannovi vypršet 3. prosince letošního roku. Jedinou šancí na zkrácení by bylo obrátit se ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, k tomu však zřejmě nedojde.
„Ještě věc probereme s Josefem, ale případ nejspíš končí, odvolání ke CAS představuje extrémní náklady, které by s sebou proces nesl. Já Josefa zastupuji zcela bez nároku na honorář, ale související náklady s řízením, které vyžaduje CAS, si bohužel hráč těžko bude moci dovolit nést, musí živit rodinu. Jsem však stále přesvědčen, že především příslušný orgán házenkářů měl udělit mírnější trest a uplatnit princip proporcionality,“ připomíná Šťovíček.
Princip proporcionality zohledňuje při udělování trestu výši provinění. V případě Pohlmanna se mělo podle právníka přihlédnout k tomu, že hráč neodmítl dopingovou zkoušku. Rozhodčí komise ČOV se držela směrnice, podle níž naplánovaná brigáda či složitost vyřešení dopravy domů nejsou závažné důvody ospravedlňující předčasný odchod z dopingové zkoušky.
Sedmadvacetiletý hráč Litovle tak musí odpykat i zbývajících deset měsíců trestu. „Dobrá zpráva je, že se o případu mluví, a že se otevřela diskuze na téma proškolování antidopingových komisařů a právní erudici lidí, kteří ve svazech rozhodují o vině a nevině. Věřím, že se v tomto ohledu výrazně zvýší tlak na co nejvyšší odbornost. Jsem přesvědčen, že je to potřeba, abychom efektivně stíhali podvodníky ve sportu a naopak nešikanovali nevinné lidi. Další dobrou zprávou je, že nikdo už snad nebude účelově zpochybňovat nestrannost Rozhodčí komise ČOV,“ uzavřel expert na sportovní právo Šťovíček, který je od ledna rozhodcem Mezinárodní sportovní arbitráže.
