Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Počítače ochuzují šachy, říká Korčnoj

24 2003
Praha - Mohl by sedět nad šachovnicí doma v klidu, ale Viktor Korčnoj i v 72 letech jezdí po turnajích. Snad nejslavnější šachista, který nikdy nezískal titul mistra světa, v Praze v exhibičním utkání jednou remizoval a podruhé prohrál s nejlepším českým hráčem Davidem Navarou.

"Teď se nemůžu pyšnit skvělou kondicí. Nedokázal jsem vyhrát první partii. A nevím, co se stalo v té druhé, ale udělal jsem hrubou chybu," řekl Korčnoj.

Přestože šachy, stejně jako řadu dalších sportů, ovládají stále mladší hráči, vy s nimi dokážete soupeřit. Jak se udržujete fit?
Před dlouhou dobou, když jsem žil v tehdejším Leningradě, jsem řídil a naboural jsem do policejního vozu. Doklady mi nevzali, ale psychický šok byl takový, že jsem přestal řídit. Od té doby hodně chodím. To je tajemství mé dobré fyzické kondice.

V roce 1976 jste ze Sovětského svazu emigroval, máte švýcarský pas. Promýšlel jste útěk dlouho, nebo to bylo impulzivní rozhodnutí?
V roce 1965 mi v Německu nabízeli, abych tam zůstal. Ale na to jsem nebyl připravený. Člověk k tomu musí dozrát. V roce 1974 jsem hrál v Moskvě o titul mistra světa s Karpovem. Pak jsem se rozhodl, že odjedu. Jenže jsem neměl šanci vyjet do ciziny. A taky jsem nechtěl přijít o všechny osobní věci, takže když jsem se poprvé dostal ven, část jsem jich tam nechal. Podruhé už jsem odešel.

V Moskvě jste s Karpovem hrál o titul mistra světa poprvé. Pověstný je váš druhý souboj z roku 1978, kdy se o vaši prohru na Filipínách údajně přičinila i sovětská KGB. Proč se vám nepodařilo Karpova porazit?
Bylo by snadné říci, že Brežněv nechtěl, abych se stal mistrem světa. Ale to není tak docela správné. Sovětské autority také nechtěly, aby se šampionem stal Kasparov. A on to přesto dokázal. Podstata je v tom, že mám charakterové rysy, které je těžké napravit a které mi zabránily vyhrát.

Jak to myslíte?
Ztratil jsem spoustu energie získáváním informací, které jsem potřeboval, abych se mohl stát dobrým šachistou. A energie v boji o titul mistra světa mi pak třeba ve srovnání s Kasparovem chyběla.

Jak jste ztrácel energii?
Když jsem byl mladý, přišel za mnou jeden šachista a říká: Budeme spolupracovat a ty se brzy staneš velmistrem. Já mu odpověděl, že to zvládnu sám. A když jsem byl šampionem SSSR, Botvinnik a Tal mi před jejich zápasem o titul mistra světa nabídli, abych jim pomáhal. A já to zase odmítl. Můj vývoj byl asi deset let pomalý, protože jsem s nikým nespolupracoval. I teď, v 72 letech, se však učíte novinkám.

Kolik hodin denně strávíte studiem?
Šachista má pracovat denně tolik hodin, kolik trvá jedna partie. Dřív to bylo nejméně pět hodin, dnes jsou to tak čtyři.

Využíváte pro přípravu počítač?
Určitě, používám ho pro získávání informací. Když jsem se dřív chtěl naučit třeba nové zahájení, trvalo mi měsíc, než jsem posbíral informace. Další měsíc jsem ty informace zpracovával. Dneska na obojí potřebuju dohromady půl hodiny.

Co si myslíte o zápasech počítač versus člověk?
Tak nejdřív o počítačích. Informace jsou dobré, ale ohledně počítačů jsem pesimistický. Šachy mají několik složek: vědu, umění, sport a psychologii. Ale v počítačových šachách těžko najdete psychologii, sport i umění. Od nástupu počítačů se šachy stávají chudšími.

A k těm zápasům?
Rozumím tomu, že takový zápas vynese velmistrovi milion dolarů.
Na druhou stranu lidé, kteří takový zápas hráli, pomohli počítači stát se silnějším tak rychle, jak jen je to možné. Když se na to podíváte filozoficky, je to neotesanost.

Takže vy byste takový zápas nehrál?
Ne.

Autoři:


Témata: šachy, David Navara, KGB




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze